Reklama

Reklama

„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)

(více)

Recenze (105)

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Hana Vítová. Ve filmu se na chvilku objeví její ňadra, když z ní oděv strhne S. Beneš. Je to velmi dramatická scéna, protože role, kterou Hana Vítová hraje, tak má předepsáno, že je zamilovaná "na celý život" do role, kterou představuje G. Nezval. Ale myslím, že to v životě mladých lidí je i celkem časté, že milují někoho, s kým nemohou mít vztah. To mě z tohoto filmu zaujalo dříve nejvíce. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nádherné secesní kostýmní drama s bohatou výpravou z konce 19. století. Jeden z nejlepších a umělecky nejzdařilejších snímků toho roku ..Lví podíl na tom měly zejména nezapomenutelné herecké výkony. Ten nejlepší a svůj před kamerou doposud největší zde podala Hana Vítová (vychovatelka Marta Dekasová padající na dno své existence v pochybném baru). Škoda jen, že jí nebylo umožněno, aby sama nazpívala písně pro tento film jako "Zdá se mi"a "Noční motýl" (zde ji nahradila skutečná zpěvačka Míla Spazierová-Hezká), její výkon by tak mohl být mnohem autentičtější. Dále tu pak byl Svatopluk Beneš, Adina Mandlová (lehkovážná, bohémská prostitutka Kiki) a Rudolf Hrušinský (tragickou láskou zklamaný mladý student). Nezapomenutelná a možná do té doby i největší je lehce erotická scéna s částečně odhaleným ňadrem české herečky Hany Vítové poté, co ji milovník Sváťa Beneš, ve filmu jako proradný poručík Rudolf Kala, tak vehementně povalil na stůl a skoro znásilnil..Krásný to film ve všech směrech. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Červená knihovna naruby. Říkal jsem si, fajn, konečně z toho depresivního válečného období žádná oddechová komedie, ale syrové drama, jenže ono to má všechny postupy ne realistického nebo realitě se přibližujícího dramatu, ale právě té červené knihovny. Co pak s tím, že herci se snaží, když jim z pusy padají fráze? Docela by mě zajímalo, jestli byl úmysl, že stejné věty, které říká student Štefi, tedy Martě, říká pak ona snad úplně stejně Vargovi, nebo zda šlo spíše o náhodu, když berete jako mustr klišé promluvy červených knihoven? Prostě ty věty jsou stejné, jen podané s dramatickým nádechem nevyslyšenosti. Jako jinak téma ona ho má ráda - on ji nemá rád, on ji má rád - ona ho nemá ráda, v lepším případě se oba mají rádi, rozebrali podle mne daleko ústrojněji a věrohodněji Šimek s Grossmannem. Na druhou stranu ale musím přiznat, že ústřední písnička Noční motýl podle Straussovy melodie je tady velmi dobrá. ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že už dlouho jsem neviděl tak nesympatickou hlavní hrdinku, která mi hodně lezla na nervy. Vítová jakby byla po celý film duchem někde jinde, linii s vojákem jsem vůbec nevěřil, celé to bylo vlastně takové nijaké, nevýrazné. Aspoň, že to zachraňovala Adina, které její role naprosto sedla. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená. Letí, letí, do tmy odletí, láska je radost i prokletí…“ Radost do tohoto melodramatu o nešťastné lásce vychovatelky Marty alias Štefky k ženatému důstojníkovi přináší zejména krásná valčíková hudba Johanna Strausse ml. Jinak ale na člověka padá skoro ze "všech světových stan" (resp. ze strany všech hlavním postav filmu) spíše jen trpkost a smutek. Ona miluje nešťastně důstojníka, který zas tak trochu nešťastně miluje svoji ženu (resp. miluje ji více, než by si ona zasloužila). A když se k tomu ještě "přimotá" naivně zamilovaný studentík v podání rozkošného Rudolfa Hrušínského, je skoro jasné, že onen "noční motýl" nemůže přinést nic než prokletí... ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Film byl natočen za 16 dní. (Kulmon)
  • Ústredná melódia filmu v úprave Romana Blahníka je Cisársky valčík (Kaiser-Walzer) skladateľa Johanna Straussa mladšieho. (Kubrickon)
  • Titulní roli, Martu Dekasovou, měla původně ztvárnit Lída Baarová. Ta nebyla ale nakonec pod vlivem definitivního zákazu účinkování v českém filmu angažována a na její místo nastoupila Hana Vítová. (Marthos)

Reklama

Reklama