Noční motýl

Česká válečná a předválečná milostná dramata (už od Machatého), přestože nejsou tak populární jako milostné komedie, mají povětšině svoji nejdnoznačně vymezenou temnou stránku (zatímco komedie chumtají všechno dohromady). Motiv lišaje smrtihlava (s charakteristickou žlutou kresbu připomínající lebku; nočního motýla krásného skoro jako Hana Vítová) je sice vnucený, do děje však dobře zapracovaný. A samotná píseň "Noční motýl" představuje předěl, na němž se rozhodlo, na kterou stranu to Martička vezme šupem dolů. - Mezi řádky: na TV jsem se díval s ženou a tuto chvíli jsme oba přesně odhadli, jen s tím, že já jsem v ní viděl neodvratný konec a žena odvrácení konce. - Příběh ženy zamilované do svého zamilování (Varga ji nejenže nedává žádnou naději, ale drsně ji od sebe odhání), je karmickou záležitostí: čím víc lpění, tím větší upoutání. Rudolf Hrušínský v epizodní roli studenta, který je vyvolen k naplnění jejího osudu, ukazuje (v té době ještě), jak dlouhá je cesta k prvotřídnímu herectví. Konec je to sice literárně obligátní, ale zkuste vymyslet jiný, sotva budete úspěšnější než naši scénáristé. Pozn. 1: S oblibou se povídá, že se někdo dostal na šikmou plochu. Málokdo ale řekne, v čem je šikmější než jeho vlastní plocha, která je bezesporu rovná. Je to prostě jen jiná plocha, dobrodružnější, a proto i nebezpečnější. Pozn. 2: Pokud chcete z jakéhokoli filmu něco mít, musíte ho brát absolutně vážně, jak upřímnou snahu jeho autorů podílet se na vašem virtuálním životě. Výsledkem může samozřejmě být i absolutní odmítnutí, nikdy však nemá cenu debatovat o drobnostech. (10.12.2017)

Milostná romance o nenaplněné, jednostranné a tragické lásce, která naplní osud až po okraj a nakonec přeteče… Velká příležitost pro Hanu Vítovou a Adinu Mandlovou, z nichž ani jedna nezklamala a jejichž ztvárnění obou tak rozdílných postav je jímavé, bolestné a velmi uvěřitelné. Adina Mandlová si sama směla dopsat dialogy a monology, jako úlitbu za přenechání hlavní role Haně Vítové- a tuto příležitost využila dokonale… Příběh je starý jako lidstvo samo: Kala miluje Martu, Marta miluje Vargu, Martu miluje student, Varga miluje svou ženu, ta miluje jen sama sebe… a jestliže by takto zadaný námět mohl svádět k povedené taškařici, po shlédnutí ucítíme jen smutek a zmar… (22.06.2010)

Průměrné 3 rudé zde vlepím spíše pro to čím by mohl (nebo chtěl/měl) film být, než pro to jaký reálně je. Vítová je protagonistka krajně nesympatická, spousta scén vyznívá křečovitě, či nechtěně směšně a i technicky to působí jaksi nesourodě/roztěkaně (což se samozřejmě dá přičíst tomu, že za protektorátu filmaři holt museli plést z hoven biče). Sympatická je tak hlavně ta snaha natočit něco co by v lepších rukou a v lepší době mohlo být temnou, psychologickou studií klesající spirály života jedné obyčejné dívky. (12.12.2021)

Noční motýl je asi nejlepší filmovou rolí Hany Vítové. Ta v roli Marty, později Štefky když se objeví na plátně v jakémkoliv záběru nebo kostýmu, tak je prostě úžasná. Navíc hraje přímo fantasticky. Jí velice dobře sekunduje prostitutka Kiki Adina Mandlová, která nebohou a nešťastně zamilovanou Martu do důstojníka Vargy (Gustav Nezval) svede na scestí, ze kterého už bohužel není návratu, o což se zapříčiní mladičký Rudolf Hrušínský jako do Marty zamilovaný student Míša. Další skvělí herci Kohout, Marvan, Beneš, Hálková, Glázrová, Steimarová svoje role hrají excelentně! Příběh se odehrává začátkem 20. století a výprava, kostýmy a celková dobová atmosféra je opravdovou pastvou pro oči. Takové stylové a na svou dobu vcelku odvážné melodrama si dám rozhodně líbit. (09.12.2017)

Pro mě patrně jeden z našich nejpovedenějších předválečných snímků. Ne, že by scénář byl bůhvíco, ale Hana Vítová byla prostě tak krásná melancholická herečka, jejíž nenaplněný sen o lásce prodchnul celý film skutečně romantickou a jímavou atmosférou. Čtvrtou * přidávám za skvostné číslo s písní "Noční motýl". (13.11.2011)