Noční motýl

V produkci protektorátního roku 1941, jehož patinu navždy zakonzervovala repotáž z II. filmových žních, existují celkem tři čtyři vynikající filmy. Počítám-li takto Advokáta chudých, Nočního motýla, Paličovu dceru a Turbinu. Noční motýl je jedinečným filmem postaveným na skvělé výpravě situované do let 1905-7 a krátce před toto období, kdy se z Marty Dekasové postupně, ale neodvratně stala Štefka. Hana Vítová ve své životní roli, na kterou dále mohla navázat patrně již jen v produkcích Prag-Filmu Druhý výstřel a Wien-Filmu Přátelé. Nebylo v té době pikantnější herečky v českém filmu... Škoda, po odchodu Baarové do Itálie, mohla být Hana její nástupkyní. Druhou star je tu neuvěřitelně přehrávající Adina, která si ale bohužel vlastními replikami svou roli spíše pokazila. Takže skutečnou pozornost, vedle Vítové, na sebe strhne étericky dokonalá Marie Glázrová jako divadelní diva Helena Vargová. Duo Beneš-Nezval pak skvěle sekunduje oběma hrdinkám, Leopold Kohoutův náleží Mandlové Kiki (ačkoli se neuchyluje k expresi jako ona) a Hrušínský se pozvolna profiluje do nejmladšího milovníka. Oceníte šantán, animírky a jinou vybranou společnost? Provencal má otevřeno. (29.03.2011)

Klasická zápletka neobětované lásky je pro mě zajímavou především povedenou atmosférou a hereckými výkony. Vše nakonec ústí v dosti sentimentální tragédii, kterou já zas tak moc nemusím. Vtip se tu najde v konverzaci a z dnešního pohledu i ve starých doslovných způsobech vyprávění, například v podobě dlouhých pohledů. Snímek je v lecčems na svou dobu odvážným, ať už scénami nebo tématem "padlých" dívek. (09.10.2013)

Nádherné secesní kostýmní drama s bohatou výpravou z konce 19. století. Jeden z nejlepších a umělecky nejzdařilejších snímků toho roku ..Lví podíl na tom měly zejména nezapomenutelné herecké výkony. Ten nejlepší a svůj před kamerou doposud největší zde podala Hana Vítová (vychovatelka Marta Dekasová padající na dno své existence v pochybném baru). Škoda jen, že jí nebylo umožněno, aby sama nazpívala písně pro tento film jako "Zdá se mi"a "Noční motýl" (zde ji nahradila skutečná zpěvačka Míla Spazierová-Hezká), její výkon by tak mohl být mnohem autentičtější. Dále tu pak byl Svatopluk Beneš, Adina Mandlová (lehkovážná, bohémská prostitutka Kiki) a Rudolf Hrušinský (tragickou láskou zklamaný mladý student). Nezapomenutelná a možná do té doby i největší je lehce erotická scéna s částečně odhaleným ňadrem české herečky Hany Vítové poté, co ji milovník Sváťa Beneš, ve filmu jako proradný poručík Rudolf Kala, tak vehementně povalil na stůl a skoro znásilnil..Krásný to film ve všech směrech. (18.11.2007)

Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkali nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o krutě cynickou a půvabnou Marii Glázrovou, je vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky. (04.10.2008)

Za doby kdy v Evrope zurila valka a vsichni se bali o vlastni zivot, v nasi krajine se tocili jedinecne filmy. Vzdyt Nocni motyl je vedle Zlateho Dna s V.Burianem asi nejlepsi film z teto doby. Tragicky pribeh venkovske divky, kterou zahubila vlastni nestastna laska je naplni tohoto vytecne natoceneho snimku, jenz mistrne ukazuje dobove pokrytectvi a nesnaze. (25.12.2003)