Pád do tmy

Horror THE DESCENT je pánem Horrorů. Byl jsem z něho posr... strachy. Byl jsem sám doma, kolem půlnoci, ležel jsem v posteli s tříštivou zlomeninou bércové kosti. Noha mne bolela a já nemohl spát a tak jsem si pustil "The Descent". Měl jsem hrůzu v očích a děs ve tváři. Hlavně když se tam ta jedna žena zasekla a nemohla ani tam ani zpět. A když si druhá zlomila nohu a měla otevřenou zlomeninu, musel jsem si vzít prášek. Má noha mne šíleně rozbolela a já cítil stejnou bolest, jako ta žena v horroru :-) (05.07.2008)

Tak tenhle film má skvělou atmosféru, i když se na něj musíte dívat v noci, jinak nic neuvidíte, protože v té děsivé jeskyni je zatracená tma. Velmi se mi líbil námět, umístění děje a glumovští domorodci byli jako ústřední příšery dost působiví. Navíc ten velmi pěkný závěr a ten velmi pěkný úvod, prostě krásná čistá 4*. (18.04.2006)

Dobrá polovina byla pro mě nepříliš záživná, navíc téměř hodinu trvá než se film dostane do hororového stádia, ale přečkal jsem to s tím, že pak to podle ohlasů musí stát za to... Jenže nic moc, až na pár povedených lekaček. Jeskynní zrůdičky sice vydávají odporné zvuky a jsou akční a živelné, trochu na způsob zombies z remaku Úsvitu Mrtvých, ale na druhou stranu v klidu už tak děsivě nevypadají a jejich potenciál zase rychle vyprchá. Masky se mi vůbec zdály divné. Konec filmu je sice sympaticky nedobrý pro hlavní hrdinku, ale trochu stupidní z mého pohledu. No nic, ucházející průměr. Ale s trochou spádu od začátku to mohlo být mnohem lepší... (20.07.2006)

Nie je naivné veriť, že hlboko pod zemským povrchom, v ustavičnej tme, vlhku a úzkych priestoroch, sa za stovky (tisíce?) rokov vyvinul živočíšny druh, prispôsobený tomuto prostrediu (napr. nepotrebuje zrak), brutálne si brániaci svoj rajón a uspokojujuci základné pudy (hlad)... Pustite Crawlersov slabšej náture a z niekoľkých scén jej bude nevoľno (priepasť, otvorená zlomenina). Nemalým pozitívom je vyložene ženský kolektív, ktory s obyvateľmi jaskynného komplexu bojuje v rámci pudu sebazáchovy, hovoriacim o tom, že neexistuje nič, čo by tvor nebol schopný urobiť pre prežitie. (24.01.2006)

Trenky plné čokolády. Chvíľami som uvažoval o absolútnom hodnotení. Vidieť v jeden deň francúzsku Noc s nabrúsenou britvou a britský Pád do tmy, to aby človek uveril, že hniezdiskom kvalitného súčasného hororu nie je Hollywood ani Ďaleký Východ, ale stará dobrá Európa. Neil Marshall zo zdanlivo primitívneho námetu (partia mladých žien v rámci relaxu zlezie do jaskýň niekde v Appalačských "Misty Mountains" a musí čeliť svorke ľudožravých Glumov) vykresal brilantný horor, z ktorého tryská napätie i krv. Klaustrofóbia funguje na jednotku a film je vďaka nej nervydrásajúci aj počas prvých 40 minút, do útoku prvého monštra. Divák sa podvedome obáva, že dobré pocity vyprchajú s nástupom nejakých trápnych gumených potvor, ale opak je pravdou - Marshall vie, že monštrum nesmie byť smiešne a to jeho veru nie. Práve naopak - jaskynní ľudožrúti sú extrémne odporní. Ľakačky sú infarktové, gore-efekty čvachtavé a poteší aj fakt, že ústredné hrdinky nie sú partia uvrieskaných amerických školáčok, ale normálne racionálne sa chovajúce baby (teda až do chvíle, než im hrôza premieša závity na šedej kôre). Pre mňa možno najstrašidelnejší filmový zážitok za posledných 5 rokov, účinkom porovnateľný s Kruhom, Nenávisťou či Tými druhými. (18.03.2007)