La Femme de Gilles
La donna di Gilles
Gillesova žena
Gilles' Wife
Režie:
Frédéric FonteyneScénář:
Philippe BlasbandKamera:
Virginie Saint-MartinHudba:
Vincent D'HondtHrají:
Emmanuelle Devos, Clovis Cornillac, Laura Smet, Frédéric Fonteyne, Jean-François Wolff, Virginie Saint-Martin, Philippe Jeusette, Benjamin Ramon (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Láska hluboká, až ke dnu samé existence. Po úspěšném filmu Pornografický vztah natočil režisér Frédéric Fonteyne film Gillesova žena, na kterém dokazuje, jak mistrnou filmovou řečí vládne. Drama o tragické lásce vypráví obrazy a režisér potřebuje jen minimum dialogů. Podařilo se mu natočit niterný až filigránsky vystavěný příběh o velké lásce, oddanosti, nevěře, touze a zklamání, které tíží až k smrti.
Elisa věrně a vášnivě miluje svého manžela. Mají spolu nádherné děti. Gilles pracuje ve slévárnách a domov je pro něj oázou. Ale zamiluje se do Elisiny sestry Victorine. Je jí posedlý, nedokáže myslet na nic jiného. Elisa správně vytuší, že Gilles miluje jinou ženu, a zjistí, že se stýká s Victorine. Gilles je svou milenkou tak posedlý, že jí ztropí skandál na veřejnosti a navíc před očima své rodiny jen proto, že se ve společnosti baví s jinými muži. Když zjistí, že se chce vdát, zbije ji, ale naštěstí zasáhne Elisa. Elisa je zcela oddána svému muži, ale cosi v ní umírá.
(Česká televize)
Recenze (32)
Výborný dojem z filmu zkalil až samotný závěr, který působí trochu násilně a nepříliš pravděpodobně. Jinak jde ovšem o pozoruhodný snímek, ve kterém podala bravurní výkon představitelka hlavní role, které stačí pár pohybů a gest, aby dokonale vykreslila hnutí mysli své křehké a zároveň nesmírně silné Elisy. E. Devosová přesvědčila diváky o svém širokém hereckém rejstříku ve stejném roce například v komedii "Vítejte ve Švýcarsku". ()
Hodně zvláštní film, který dokáže solidně nudit, ale na druhou stranu zaujme, vyděsí, otevře ústa v nechápavém pohledu, zvrásní čelo usilovným přemýšlením. A to vše stojí na výkonu Emmanuelle Devos, který je velmi autentický... Smutný film, natočený bohužel hodně nudně. HUDBA: Vincent D'Hondt - hudba je jedním z největších pozitiv filmu a už kvůli ní stojí za to ho vidět. Smyčcové pasáže se střídají s až industriálními zvuky a akordeonem. Radost poslouchat. ()
Celkem se divím místním rozporuplným reakcím. Film má nádherné záběry(co záběr to obraz), výbornou herečku v hlavní roli (na jejíž tváři pokaždé poznáte co se jí právě honí hlavou) a jednoduchý, ale silný příběh(kde bych vytkl snad jen ten podivný konec). Pro ty co u filmu neholdují citům to ale možná bude pouze hezky nasnímaná nuda. ()
Spousta hluchých míst je kompenzována pouze dvěma mimořádnými sekvencemi, jednou je taneční zábava, na níž by se pomalu houstnoucí atmosféra dala krájet, a druhou je závěr s věšením prádla. Opatrně rozvíjené téma vzdušnosti, která laxně přechází pomocí tmavých tónů povalu do deprese, se kolem diváka ovíjí jako stahující se smyčka. Samotný závěr je naprosto úžasný, v závěrečné scéně je nejen shrnutí celého filmu, ale vlastně i vysvětlení jednání hlavní hrdinky. Problém mám s tím, že chování Gillesovy ženy mi přijde až chorobně hloupé. ()
Velice citlivě natočený snímek o ženské duši. Frédéric Fonteyne v prvé řadě vypráví obrazem. Výrazná stylizace obrazu vykresluje dojmy a pocity aktérů, kdežto podružné dialogy pouze dopomáhají k plynulosti příběhu. Film, jehož výchozí scénář obsahoval pouhých deset stran (zbytek tvorby je pouhá improvizace herců a fantasie režiséra) má laťku kvality (jak formální tak obsahovou) postavenou neuvěřitelně hodně vysoko. Fonteyne za to může být vděčný nejen sobě, ale zejména všem představitelům hlavních rolí. ()
Galerie (5)
Související novinky
Dny evropského filmu běží
Jen abyste nezapomněli... momentálně probíhá až do 5. února v pražských kinech Světozor a Aero promítání filmů v rámci festivalu Dny evropského filmu. Od 6. do 14. února pak bude festival probíhat v… (více)
Reklama