Režie:
František ČápScénář:
Jan WenigKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Marie Glázrová, Jiřina Štěpničková, Růžena Nasková, Terezie Brzková, Eduard Kohout, Karel Höger, Gustav Nezval, Vlasta Fabianová, Jelizaveta Nikolská (více)Obsahy(1)
Romantické kostýmní příběhy jsou vyhledávány mnoha diváky, zejména ženským publikem. U nás tento žánr neměl velkou tradici, zejména pro značnou finanční náročnost. Přesto však v době protektorátu byly natočeny tři nejznámější – Noční motýl, Maskovaná milenka a Tanečnice. Byly důkazem, že česká kinematografie i ve ztížených technických a ekonomických podmínkách je schopna vytvořit divácky přitažlivý a přitom technicky a řemeslně mimořádně náročný film, který divákům přinášel dvě hodiny zapomenutí na realitu života v okupované zemi. Film Tanečnice natočil František Čáp v roce 1943. Příběh o ženě, která v honbě za světovým úspěchem odsunula svůj rodinný život na poslední místo, inspiroval klasika české kameramanské školy Ferdinanda Pečenku k vytvoření znamenitých obrazů v degasovském stylu, protagonistku a představitelku titulní role Clo Marii Glázrovou pak k velké herecké kreaci s množstvím psychologických odstínů. Stejně tak diváky zaujal i Karel Höger, který vytvořil dvojroli Saši Holberga a Arense, dívčiny milence. (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Ženské melodrama, volně navazující na Nočního motýla tematicky i způsobem ztvárnění, které zde nabývá ještě vyhraněnějších poloh. Čáp tu dává cele vyniknout Marii Glázrové v roli ambiciózní primabaleríny obětující rodinné štěstí pro uměleckou dráhu. Střet obou sester v rozhodující chvíli jejich životů je zároveň konfliktem lásky k umění a mateřství, tedy volbou bez možností. V tomto ohledu nelze neupozornit na výtečnou Jiřinu Štěpničkovou, která mezitím dospěla v herečku nebývalé krásy i šíře tvůrčího záběru. Čápův film se kromě jiného přiřazuje do nepříliš početné skupiny kostýmních dramat, které i po letech nadchnou svou atmosférou a pečlivou dobovou výpravou. ()
Jedno z nefrekventovanější literárních témat: dát přednost profesnímu životu (ať už se po tím rozumí skutečné či domnělé hodnoty) či běžnému životu, spočívajícímu v narození, rozmnožení a zemření. Pod profesním životem se rozumí dřina a odříkání, a nakonec úspěch (i v případě, že přijde až po smrti) a považuje se za něco vyššího, zatímco ten běžný, domněle nižší, se často porovnává se zvířecím (vegetování) a douhý život s minimem zádrhelů je jeho cílem. V podstatě se oba módy moc od sebe neliší. Vždycky se najde něco, na čem člověk ulpí, čím se pyšní a čeho celý život lituje. ()
Vysloveně půvabné secesní melodrama patřící k vrcholům protektorátního filmu. Tanečnice je dalším z velkých kostýmních Čápových filmů, kde se opět setkáváme s jeho oblíbenými herci, s Marií Glázrovou tentokráte v hlavní úloze, dále se Štěpničkovou, Brzkovou, Kohoutem, Nezvalem a Pivcem. Životní dráha úspěšné tanečnice Clo Satranové je ideální materiál pro psychologickou hru o ztrátě osobního štěstí na úkor slávy. Vzácné je zdejší setkání s legendární tanečnicí Jelizavetou Nikolskou. ()
Světská sláva, polní tráva. Když je člověk mladý, chce točit zeměkoulí. Když zestárne a zjistí, že zeměkoule se točí a bude točit i bez něj, přijde krize. Člověk i jeho hodnoty se zkrátka s věkem mění. Toto je příběh tanečnice Marie Glázrové, zářící hvězdy baletu, která na své cestě překročila mnoho lidí a zůstala zcela sama. Návrat? Do jedné řeky nevstoupíš. Glázrové velké sólo dokazuje, že utáhne celý film naprosto v pohodě, je okouzlující a bezchybná. Její emocionální přechody mohou leckoho i zaskočit, ale dá se na to zvyknout. Já už jsem si jí i oblíbil. Příběj Tanečnice není sice nijak originální, stejně tak i její mravní poselství, ale je natočen poctivě a profesionálně. Rozhodně to není ztráta času...80% ()
My máme také naši "Černou labuť ". Ovšem, tohle není psychologická studie postupné proměny jednoho jedince, ale je to klasické drama s vynikající Marií Glázrovou a Jiřinou Štěpničkovu. Budu tvrdá. Jsem jednoznačně na straně Jiřiny Štěpničkové, která ve filmu kvůli dítěti obětovala svůj život. On je totiž velký rozdíl mezi tím stát se matkou a být matkou. Matkou nemusí být nutně žena, která dítě porodí, ale žena která se o něho láskyplně stará a vychovává ho. ()
Galerie (6)
Photo © Národní filmový archiv
Reklama