It's All Gone Pete Tong

Ten film není rozhodně žádná sláva. Vysoké hodnocení nechápu... Sakra, to stačí aby ve filmu figurovala taneční hudba a automaticky jde přes 80%? Extrémně idealizovanej příběh feťáka... stejně jako Berlin Calling - jen tohle je o něco starší... Pete Tong jako DJ byl bezpochyby veliká persona elektronický scény - dodnes snad mám někde zahrabanou kazetu Pete Tong ze 3 gramců, nahranou z CD Nonstop na Radiu 1 ještě někdy před r. 2000, ALE film není žádná sláva... dokonce jsem to ani nedokoukal... (21.10.2011)

Tak tohle mě teda vůbec nechytlo. Má to sice skvělý soundtrack a zajímavé zobrazení závislosti na drogách (zjevování velkého jezevce, který na hlavního hrdinu v jedné scéně hodí lopatou hromadu kokainu, což je asi nejzajímavější scéna na celém filmu), ale co potom? Žádné emoce z toho ke mě nešly, jenom jsem se královsky nudil. Jo, asi tak 25 minut je to zajímavé, ale hned po tom, co ohluchne a vytvoří nějaký neposlouchatelný mix, šel můj zájem tak rapidně dolů, že mi byl hlavní hrdina za pár minut celkem ukradený. A to, že pak jako hluchý zase dělá DJe a jde mu to, protože tu hudbu nějak čte, to tomuhle filmu fakt nesežeru. Chápu, má to být komedie, ale i tak mi to sem nesedělo. Hlavní hrdina ale svoji roli zvládá skvěle, celý film se tváří neskutečně sjetě. Mě tohle ale strašně nudilo a camea Paula van Dyka nebo Tiesta tenhle film nezachrání. Navíc to celé selhává i jako pseudo-dokument, protože částí, ve kterých to vypadá jako dokument, je málo. A to jsem tomuhle filmu docela věřil, protože jsem se jsem dostal přes Groove, ale Groove přece jenom ve mě zanechalo nějakou dobrou náladu, tohle ve mě zanechalo... Co to ve mě vůbec zanechalo? Já nevím. A to je to špatné. EDIT 10.4. 2022 - Fakt netuším, v jakém stavu jsem byl, když jsem se na to díval tehdy. Dokážu pochopit, že mě to nudilo, protože prostřední část mi přijde rozvleklá i teď, nicméně že jsem tak kritizoval to, že je hluchý DJ nakonec schopný stále skládat skvělou hudbu, tomu se mi fakt nechce věřit. To jsem to asi musel prospat, jinak si to nedokážu vysvětlit, protože to tam má dokonale vymyšlený důvod. Ten se mi na tom filmu líbil i nejvíc, jen mě mrzelo, že se mu to nevěnovalo víc do hloubky. Ona se hudba dá skutečně najít všude okolo nás a i hluchý ji může skládat podobným způsobem, jako právě Frankie. Nicméně to není jediné, co se mi na tom líbilo - camea slavných DJů, skvělý soundtrack a naprosto dokonalý výkon Paula Kaye jsem ocenil už tehdy, ale tentokrát musím ocenit i solidně gradovaný příběh, skvělou filmařskou stránku plnou dobrých nápadů ať už kamery či zvuku, pár vtipných scén a taky velmi pozitivní náboj v závěru, který jsem v tom tehdy asi taky vůbec neviděl, ale aspoň mě při druhém zhlédnutí potěšil o to víc. A ačkoli mi určité postavy byly celou dobu nesympatické včetně Frankieho (i když jsem ho postupně začínal snášet), i tak z toho filmu nakonec mám velmi příjemný pocit, dokázal mi i zvednout náladu a rád si ho někdy s chutí pustím znova. Dříve jsem dal čisté dvě, ale teď své hodnocení měním na čisté čtyři. A tak moc jsem hodnocení po druhém zhlédnutí (u filmu) snad ještě nikdy nezměnil... 4* (10.04.2022)

Ani nevím, kde jsem k tomuto filmu přišel. Pustil jsem si jej bez jakéhokoli očekávání a vědomosti o čem to bude. Dostalo se mi překvapivě zábavného výletu na Ibizu do světa DJs a jejich velké nepřetržité párty. Teda jen než dojde k jedné neočekávané komplikaci a hlavní postava a hvězda Frankie Wilde (parádní výkon Paula Kaye!) ohluchne, což je pro jeho povolání vcelku problém. To není prozrazení zápletky, ale spíš námět, který se dá vyčíst z hodně prozrazujícího obsahu. Hlavní postava je zejména zpočátku hodně protivný DJ a pařmen, který je většinu času mimo a dělá jeden psí kus za druhým. Když ale přistoupíte na jeho vidění světa, dokážete se skvěle pobavit. Film si vybral velmi zajímavý formát. Jde o jakýsi pseudodokument, který vypovídá o fiktivní postavě. Nebo lépe napsáno, ta postava je spíše složena z několika reálných DJs a vhodně zdramatizovaná pro film, i když na Ibize se dějí věci, které dramatizaci nepotřebují. Každopádně to působí na jednu stranu velmi reálně, zvlášť když se ve filmu objeví i takové hvězdy jako Tiesto, Paul van Dyk, Carl Cox a další. Na druhou stranu je to skvělá zábava, protože tvůrci se rozhodně vážně neberou a hlavní hrdina a jeho okolí to dostává místy pěkně sežrat. Režisér Michael Dowse dohromady dokázal umíchat zábavný a uvěřitelný koktejl. Ten byl navíc podpořený velmi vhodnou hudbou. Hned druhý den jsem si pustil soundtrack a u jeho poslechu jsem se usmíval, když jsem si vybavoval scény z filmu… čtyři velké hvězdy. (17.01.2024)

Je to blázen.. Nejprve v tom špatném slova smyslu, kdy si neustále zahrává se svým životem a poté v tom dobrém, když jeho láska k muzice je tak silná, že je schopen se naučit vnímat muziku všemi ostatními smysly, jen ne sluchem, o který (překvapivě) přišel. Skvělá oddychovka, nenáročné na přemýšlení. Paul Kaye je zkrátka pekelně ulítlý. (29.04.2006)

Veľmi príjemné prekvapenie, ktoré prešlo (nie len) našimi kinami nepovšimnuté a ani televízie si ho vôbec nevšímajú. Tento typ hudby z duše nenávidím, takže moje hodnotenie je niečo ako zázrak a gratulujem Dowseovi, že to, čo sa deje vtedy, keď nehrá "hudba" je natoľko silné, že som spokojný a dávam štyri hviezdy. Voči hudbe som bol nakoniec "hluchý" a sústredil sa na príbeh. (10.06.2012)