Den, kdy se zastavila Země

I dostal se myšlenkově hodnotný film do rukou dnešního Hollywoodu a vznikl remake, který se pokusil jednotlivé dílky skládačky přeházet a jít na to trošku jinak. Ale protože k sobě skvěle pasovaly tak, jak byly, vylezla z toho jen vizuálně honosná mainstreamová fraška, ve které Klaatu bez špetky osobnosti jezdí mezi McDonaldy a lesními chajdami, aby měnil svá zásadní rozhodnutí dle toho, v jaké fázi se právě nachází vztah jeho nové kamarádky a jejího "synka". Derrickson se sice snaží, a hlavně díky němu je první hodina nadmíru fajn (přistání má dokonce atmosféru jak sviň), jenže pak se scénář utrhne ze řetězu a film zamíří do horoucích pekel. Závěr je potom čirá demence, nad kterou budu ještě dlouho kroutit hlavou. 6/10 (08.12.2008)

Nejvíc jsem si užíval Tattersallovu kameru, která měrou GORTovskou přispívá k fantastickému dojmu z technické strany mince celého díla. Podařený vizuál a z něj pramenící chytlavá atmosféra naštěstí bilancuje veškeré trhliny v rozkolísaném vyznění, jenž má ke smířlivosti hodně, hodně daleko. Obzvláště Klaatuovo prohlédnutí působí šíleně uspěchaně a nepodloženě, jako by chyběla hodina vystřiženého materiálu. Děravost a polovičatost příběhu (od pozadí galaktické mise až k přítomnosti dalších klaatuovců na Zemi) a nedošití otevřených ideologických ran obecně má proto za následek pouze velmi dobrý a jednorázový film, který uvízl někde na půli mezihvězdného vandru. A Země se točí dál. (14.12.2008)

Trailer byl nabouchanej jak sviň, jenže film už tolik neni, sice ze začátku to působí fakt skvěle si-fi mysteriózně a těch 15-20 minut je opravdu vynikajících, jenomže pak se napovrch dostává dost utahanej děj a k mýmu údivu i celkem velký množství děsně naivních a mnohdy trapných scén, potažmo dialogů a k tomu se ruku v ruce přisírá až trošku moc narážek na zkaženost lidstva, nicméně samotná myšlenka filmu je zajímavá, Keanu Reeves působí ve svý roli skvěle a Jennifer Connelly mam rád už od Phenomeny (11.12.2008)

To bylo tak, když si páni producentští hlavouni usmysleli, že lidstvo si svým lhostejným přístupem už dlouhá léta koledovalo, takže je třeba trochu té moralizující agitky.. Příběh sledujeme pohledem sličné astrobioložky Helen (odosobnělá Jennifer Connelly opět jako inteligentní a samostatná žena bez partnera – a navíc s ukňouraným nevlastním synkem), která je coby elita americké vědy (už tak mladá) povolána ke zkoumání světélkující koule, která se nečekaně zjevila v newyorském Central Parku. Setkání třetího druhu proběhne prostřednictvím vyslance Klaatu, který má Zemi naposledy varovat, že ničí něco, co je ve vesmíru nedostatkovým zbožím. Jenže lidská rasa zareaguje po svém.. Jak jinak.. Keanu Reeves tu zůstává věrný svému úspornému „Neo“ projevu. Předvádí další nepřítomný pohled své bílé tváře a on, stejně jako režisér se scénáristou, naneštěstí vypíchli i přes poměrně komorní povahu díla všechna věčná klišé. Snímek, který je zjevnou poctou stejnojmenné sci-fi klasiky z roku 1951, se navíc rozhodl, že základ vybuduje na atmosféře a dialozích. Jenže chyba lávky, protože už samotná humanistická zápletka není jen sama o sobě natolik nosná (paranoia z konečnosti světa, hrozba sebezničení) a celý tenhle zamlžený projekt nevytáhne z průměru. Napětí nebo mrazení v zádech jsem tu vedle překvapivě skromných kulis a trochy té velkolepé akce hledal marně. Naopak je ale chvályhodné, že snímek Scotta Derricksona není až tak naivní, jak by se dalo čekat. I když je zřejmé, že Klaatu na prostém lidském příběhu zjistí, že lidstvo má i své světlé stránky a vědátorka Jennifer Connelly se tak za nás za všechny hříšníky musí kapánek přimluvit!! (01.09.2009)

Scenáristický súboj prepálenej ekoagitky pre predškolákov a sci-fi béčka, žiaľ vyhrala prostoduchosť, zbytočnosť a otravnosť, ktorú drží za ruku malý kučeravý černoško (mohol mať ešte šikmé oči). Poklona Derricksonovi, že som to vydržal sledovať a aj keď z neho asi nebude ďalší Spielberg, tak pokiaľ nedostane do ruky sci-fičko písane zhulenými greenpeacakmi, tak sa na ďalší produkt budem tešiť. 70% (22.02.2009)