25. hodina

Ideální film pro dramaturgický plán Řitka Video na DVD. Ideální jako kolekce k Pádu Berlína, který byl také promován jako rarita s Janem Werichem ve vedlejší roli. A na rozdíl od sovětského válečného filmu, ve kterém si Werich zahrál pod tučným nánosem Göringovi posmrtné masky a byl dabován, zde je zcela civilní a hovoří sám. To, co se děje kolem s Quinnem je sice bez chuti a zápachu, ale možná v tom ladu rozpoznám i Olly Schoeber. (16.12.2010)

Pozoruhodný snímek o smolařském antihrdinovi, který se vždy objeví tam, kde nemá být a zná jen dočasné štěstí... Anthony Quinn hraje svou roli jemnými, drobnými tahy - jako nenápadného, stále jakoby překvapeného mužíčka, který se do problémů dostává rychle a nepostřehnutelně... Jako zupácký seržant Constantin se představuje Jan Werich, jehož angličtina byla tehdy stále ještě dost kvalitní na to, aby nemusel být předabován. Jeho role však byla příliš malá na to, aby mohl ukázat nějaké větší herecké umění. Dokázal však svou figuru udělat skutečně odpudivou a nepříjemnou, tak jak měla být - vskutku, jeho Blofeld v bondovkách mohl být velmi okouzlující.. (26.10.2007)

Neskutečné, kam až může zajít obyčejná touha po dalším zářezu na pažbu. A jak dokáže zničit život celé rodině. A nikdy bych neřekla, jak se k filmu tohoto žánru může úžasně (ba přímo dokonale) hodit cimbál. Zvláštní, že skladatel, který ho jinak takřka nevyužívá, ho použil zrovna zde. A nemyslím tím teď folklórní tanečky + zábavu na začátku filmu. Možná to ale nebylo jen tak podaremnu. Třeba tím chtěli tvůrci vyjádřit, že ač byla rodina proti své vůli vytržena z otčiny (a hlavně od sebe), myšlenkami a srdcem byli stále doma, a spolu. Účast pana Wericha velký bonus k už tak skvěle obsazenému kousku, dokonce se mi povedlo se zcela odprostit od sympatií a vžít se do role, jakou představoval. (05.12.2023)

Tak tohle válečné drama (nebo možná spíš válečná tragikomedie) mě možná v něčem dostalo víc, než některé jiné (vážněji laděné) snímky obdobného charakteru. Příběh prosťáčka Johanna Moritze může svým vývojem možná někomu připadat až trošku pohádkově. Vždyť komu se "poštěstí" být po osm let svého života na tolika rozličných místech a nikdy přitom vlastně ani nevědět či nechápat, z jakého důvodu zde je? Být na nucených pracích (coby falešný Žid), stát se nacistickým důstojníkem (jako domnělý zástupce rasy "hrdinské rodiny")  a nakonec skončit jako jeden obžalovaných na Norimberském procesu. Dává tohle vše nějaký smysl? Myslím, že příběhově ani moc ne, ale to vůbec nevadí. Právě v nesmyslnosti všech těch událostí v životě Johanna Moritze je totiž myslím možné vidět smysl tohoto filmu. Snímek tak vnímám jako doklad nesmyslnosti války a jakékoliv agrese a bezpráví vůči lidem, ať už jsou jakékoliv národnosti či náboženství. Pokud jde o samotný film, moc  se mi líbilo velmi přirozené herectví Anthony Quinna v titulní roli a užil jsem si Jana Wericha ve vedlejší roli dozorce v táboře nucených prací. Ocenit lze nádherné kamerové záběry a i kvalitní výpravu. (27.09.2022)

Verneuil točil i pitomosti, toto je ale hustý, velmi dobře zvládnutý film.  Příběh rumunského primitiva (Anthony Quin), který vlivem špatných náhod (jak z mého života) se od roku 1940 do 1949 stal snad vším možným. Užasnete! Každého Čecha nejvíc zaujme role Jana Wericha (i hlas) jako zkorumpovaného velitele rumunského tábora pro židy. Dále mě zaujalo, že produkci má Ital Conti, film je v angličtině, režisér je je francouz, původem Turek.  V závěru je kritizována Rudá armáda, což zcela vyloučilo, aby se to u nás promítalo. Takové zásadní motto: I ve válce se můžeš zachránit, máš-li peníze.  Závěr filmu je na nádraží s fotografem. Usmívejte se! Těžká síla, jak by se mohli smát? (15.09.2021)