Poslední pevnost

Už od začátku jsem měl pocit, že sleduji jistou slátaninu různých filmů. BigBos velitel věznice je celkem v pohodě, ale ten samozvolený šéf se podle mě začal chovat dosti diktátorsky již dost brzo. Trochu více skromnosti bych uvítal. Na závěr už mi vůbec nepřišel jako hrdina, ale jako blbej machýrek. Filmy s lepší vězeňskou atmosférou znám a určitě je budu vyhledávat raději než tento snímek. I přesto to však není vyložená nuda, film má spád a gradaci. Dávám dobrých 50 procent... (23.04.2006)

Filmov s väzenskými vzburami nie je veľa, navyše s podobne kvalitným a osviežujúcim scenárom, dokonalým kontrujúcim duom hercov a perfektnou lokalitou. Niektoré pasáže by som vynechal, aby film nestrácal na efektívnosti a napätí, no inak sa nedá takmer nič vytknúť. Možno len malý priestor Linda a Colinsa Jr., ktorí to proste vedia a lahodia aj oku diváka. 80%. (26.04.2007)

Není nic víc, než zemřít se svou hrdostí a ctí pod vlajicí americkou vlajkou. Holt se budeme muset smířit s tím, že se podobné filmy s vojenskou tématikou budou dál využívat spojení národní vlajka + hrdé projevy, ale mě to v určité míře nevadí - prostě to k tomu tématu patří. Filmu dominuje dvojice Redford - Gandolfini díky níž se nakonec dostanu někam k 70%, ale několik nelogičností a scénáristických mezírek jsem prostě přehlédnout nemohl. (15.09.2007)

Chápu hodnocení z pohledu těch, co se jim zvedá kufr z té americké fascinace vlastní armádou. První polovina filmu se nijak neliší od běžných (spíše tuctových) filmů z vězeňského prostředí. Druhá je ale hodně originální, když jde o takový zajatecký tábor ve vlastní armádě. Střet regulerních vojáků s vojenskými vězni je dost nápaditý a souboj na konec věže obsazené mužem s brokovnicí a vrtulníku pro mě byla třešnička na dortu. Co je ale nejlepší na celém filmu? Herci. Redford si hraje to co v každém svém filmu, ale Gandolfini předvádí asi nejúlisnějšího velitele věznice, co kdy ve filmu byl. (17.11.2008)

Poslední pevnost je film, o kterém mi mluvilo hodně lidí. Mluvilo mi o něm s obrovským respektem. A to popravdě ani nevnímali ty herce jako takové, jako spíš film a příběh, jako takový. Pořád jsem ten film měl v povědomí, až se jednou naskytla příležitost a já se na něj konečně podíval. No a uznávám, že tenhle film je skvělej. Možná je to, co se týče realističnosti, zhovadilost. Ale v rámci scénáře je to asi nejlíp povedená práce, co se za ten rok povedla a jedna z nejlepších, co jsem kdy vůbec já viděl. Všechno je tu poctivý. Roberta Redforda si zamilujete hned. Zamilujete si i všechny ty zločince, co trpí tu hrůzu v tom vězení. Co naplat, že vězení jako takové je pro vrahy a bůhví co. Tady to nevnímáte. Tvůrci po Vás chtějí vyždímat emoce u věžnů a ono jim to prostě všechno neuvěřitelně snadno vyjde. Stačí Robert Redford a máte zaděláno. Po chvíli začnete naprosto bezhlavě věřit tomu, že i ten posranej bachař, co ho hraje Gandolfini, je fakt hrozně zmrd. A on určitě je. No a pak už máte víceméně jasno. Přiznám se, že film je spíš na čtyři hvězdy, ale když jsem viděl to zdejší hodnocení, musel jsem mu ještě jednu hvězdu přidat. Tady nehodnotím realističtnost, a ani že v tom filmu je hromada nesmyslů, jako spíš samotné filmové řemeslo a emoce, které film dokáže vyvolat. Pokud nic jinýho, tak tady by se dalo říct, že film rovná se emoce a právě zde to předvedl na sto dvacet procent. (05.01.2014)