Poslední pevnost

Úžasný snímek. Z technického hlediska se jedná o dokonalou podívanou...ale nejen z něho. Robert Redford je na stará kolena skvělý a stále dost sympatický, další úžasnou figurkou je i James Gandolfini. Krom toho se musím přiznat, že tak úžasně heroické scény jsem již dlouho (možná i nikdy) neviděl. Zaručeně nejlepší scénář Grahama Yosta (Speed, Broken Arrow...). (21.12.2002)

Mám ráda filmy z vězeňského prostředí, v současné době mě však začíná ubíjet stereotyp: následování lineárně vyjetých kolejí scénářů, patos... a vlastenecky hrdé mávání americkou vlajkou. Bože, odpusť jim, neb oni nevědí, co činí. Američané zkrátka netuší, jak s tímhle neustále předhazovaným "detailem" dokážou urputně lézt na nervy zbytku světa. Příběh "Poslední pevnosti" nenabízí nic moc nového: věznice je sice vojenská, hlavní hrdina není svalovec a utkání s vrchním padouchem musí vést pomocí své vůle a důvtipu, nikoliv efektních úderů. Ve své podstatě však jde stále o totéž: klaďas se do ničeho nechce zaplést, dokud díky záporákovi neumře nějaký vedlejší chudák, a pak se nasere, získá sympatie spoluvězňů a zloduchovi to navzdory všem úskalím pořádně natře. Žádné překvapení se nekoná, scénář i postavy jsou předvídatelně klišoidní, což je největší slabina "Poslední pevnosti". Jistě, najdou se drobné inovace: vězni jsou přes vzájemné rozpory na jedné "lodi", jsou to vojáci, zakázané salutování, úctu k výše postavenému spoluvězni a vůbec vzorné chování používají jako formu vzdoru vůči řediteli, závěrečná bitva je strategičtější, než bývá zvykem (tím neříkám logičtější, bohužel právě naopak). Přesto jde v jiné variaci o totéž, co lze vidět skoro ve všech ostatních filmech o vězení. Před dvaceti, třiceti lety to mohla být bomba, ale dnes by to chtělo přece jen víc originality a méně schématičnosti. Při váhání mezi 3 a 4 hvězdičkami tak nakonec rozhodly dvě věci: solidní herecké obsazení (zvláště Gandolfini se blýsknul) a již zmíněné sympatie k podobným filmům. Neobjektivních 70%, ale s odřenýma ušima, nosem, rameny, prsama, zadkem a... přečnívajícími částmi;-) (22.05.2009)

Má soukromá vojenská/vězeňská guilty pleasure. Robert Redford v hyperpatetickém dramatu o lidské a vojenské cti za zdmi věznice. Óda na padlé anděly ve stínu hvězd a pruhů. Netuším, z jakého důvodu na tento film dostanu jednou za čas neskutečnou chuť a nechám se unášet na vlnách dobývání Poslední pevnosti. (22.03.2006)

Film z roku, kedy sa veľa zmenilo a pre mňa je symbolom toho, že v USA je niečo zhnitého a skutočné hodnoty sa stratili. Má to byť symbol, že skutoční vodcovia nakoniec vždy predčia tých zlých. Avšak ako prevzatie väznice to je veľmi hlúpe. Dbá to skôr na nejaké patetické reči, prípravu akosi vynecháva pre záverečnú veľkolepú scénu, ktorá má byť prekvapivá. Všetky tie týrania boli slabé, skutočnosť je totiž desivá. Takéto prebratie väznice je dosť naivné, najmä, čo sa týka USA. Takisto aj väzni, ktorí tak veľmi počúvali svojho generála, nikto nezradil. Plus taktiež slabí väznitelia. To záverečné vyvesenie vlajky a ústupok vojakov, to bolo romantické, hrdé až poetické, som mu to však ochotný odpustiť. Celkovo to však nie je žiadny ukážkový film, len hovorí o spravodlivosti, cti a oddanosti. (20.09.2012)

„Tak to aby som išiel baliť.“ – „Tak to aby ste išli baliť.“ Klišé a stereotypná réžia je jedna vec, zaujímavo vyhrotený psychologický súboj dvoch hrdých, neústupčivých mužov, druhá. Práve dominantné výkony skauta Roberta Redforda a zrejme už navždy nedocenenej hlavy rodiny Sopránovcov, Jamesa Gandolfiniho, robí z POSLEDNEJ PEVNOSTI pôsobivú väzenskú drámu. Pôsobivú, ale nie takú výbornú, ako FRAJER LUKE alebo nedajbože VYKÚPENIE Z VÄZNICE SHAWSHANK. Škoda béčkarského akčného riešenia problémov v druhej polovici (streľba, padanie helikoptér), oproti prvej (inteligentnej) polovici je to značný prepad kvality. (04.06.2009)