Poslední pevnost

Aj keď hodnotenie z mojej strany by k tomu mohlo navádzať, Posledná pevnosť určite nie je ten typ filmu, pri ktorom sa nudíte od začiatku až do samého konca a jedinou motiváciou pre dopozeranie je len dobrý pocit sprevádzajúci hodnotenie snímky v tu prítomnej databáze. Prvá polovica filmu je totiž viac než dobrá a hodnotiť celok len podľa nej by znamenalo navýšiť počet hviezd minimálne o dve. Avšak postupným vyhrocovaním celého deja a približovaním k veľkolepému finále (ktoré si po konečnom zúčtovaní takéto označenie nezaslúži ani náhodou) ide celý dobrý dojem "do kytek". Dôvody na to sú dva. Prvým z nich je príčina vzbury. Nech sa na mňa scenárista ani väzni, ktorí sa cítili tak ukrivdene, no postava veliteľa väznice je trebárs v porovnaní s jeho kolegom Nortonom zo Shawshanku len jeho slabým odvarom a celé povstanie bývalých šíriteľov demokracie v krajinách s nadmerným výskytom ropných ložísk tak nie je postavené na pevnejších základoch, čím pôsobí skrátka umelo. Ani to by však nevadilo, keby bola vzbura aspoň kvalitne spracovaná. Ale kdeže! Pán scenárista si najskôr asi povedal, načo sa snažiť objasniť aspoň prípravy vzbury, nech nevznikajú zbytočne nelogické pasáže (väzni spoza rohu odrazu vytiahnu obrí katapult, to ako vážne?), veď je to absolútne nepodstatné, hlavne že bude divák pri sledovaní úprimne hrdý na oddaných amerických vojakov salutujúcich aj počas vykonávania veľkej potreby. A tak na každom mieste, kde asi došli akékoľvek inteligentné nápady, bol scenár zaplátaný doslova smiešne vyznievajúcim americkým patriotizmom, ktorému korunu na záver dodáva dychberúci výkon Roberta Redforda, ktorý s rozstrieľaným hrudníkom z posledných síl vztýči americký zástavu (ospravedlňujem sa všetkým, ktorí ešte nemali tú česť uprieť zrak na toto dielo a môj komentár ich pripravil o prekvapenie na záver). Takže na záver už len trikrát hurá statočným americkým vojakom a neznámemu režisérovi (týmto sa chcem "veľmi" "pekne" "poďakovať" slovenským televíziám za strihanie záverečných titulkov za účelom obohatenia ich už beztak pestrej ponuky reklám) slovenského dabingu, ktorý sa nesnažil o žiadne absurdné kreácie a pri Redfordovi a Gandolfinim zachoval ich dvorných dabérov. (40%) (06.06.2014)

Další pohádka o uvědomělých a charakterních věžních, kteří nic nemilují víc než svátost americké vlajky. A pro těch pár hvězd a pruhů položí vrazi vlastních babiček i život. Ano, už teď je zřejmé, že bez tsunami patosu se opravdu neobejdeme. Závěrečná vězeňská vzpoura, v níž si generál Irwin zahrál na středověkého dobyvatele, ve mě vzbuzovala upřímné výbuchy smíchu. Vězni, po zuby obrnění štíty vyrobenými z jídelních táců, vytáhnou z čarovnýho kolobouku obří obléhací prak a po vzoru bratra Žižky s mohutným "urrrrrá" dobývají pevnost plukovníka Wintera, nejzlejšího člověka pod sluncem.... Pak už si jenom vzájemně zasalutujeme, někdo z nás se očistně pobleje a na Poslední pevnost můžeme s klidnem na věky zapomenout. (04.10.2010)

Ředitel věznice léčící si své komplexy bezvýznamnosti na vězních a nový vězeň, který mu v minulosti k těmto kompexům výrazně pomohl. I tady platí, že silnější vyhrává. Jen každý z nich sáhl po jiné síle. Film, který ani zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu co Redford natočil, ale rozhodně ho nelze nazvat propadákem. (13.03.2006)

V první polovině jsem začal věřit mýtu, že Redford zase hraje v dobrém filmu. V druhé polovině jsem procitl a zjistil, že Redford hraje v naprosto šílené píčovině, která má pomoci náborovým úřadům americké armády, aby se do jejich řad přihlásilo dalších pár tisíc vymatlaných ponejvíce černých hub. Aby tedy USA mohla vyvážet do světa svoji pochybnou demokracii za výbuchů granátů. Film postrádá racionality (jsem vězeň a převezmu velení...) a salutovaní těch blbců se mi vysloveně hnusilo. Stejným idiotům s nálepkou ČSLA jsem musel salutovat 2 roky. Postřílel bych ty zmrdy raz dva tři a ke zpovědi bych rozhodně nešel. (20.05.2013)

„Tak to aby som išiel baliť.“ – „Tak to aby ste išli baliť.“ Klišé a stereotypná réžia je jedna vec, zaujímavo vyhrotený psychologický súboj dvoch hrdých, neústupčivých mužov, druhá. Práve dominantné výkony skauta Roberta Redforda a zrejme už navždy nedocenenej hlavy rodiny Sopránovcov, Jamesa Gandolfiniho, robí z POSLEDNEJ PEVNOSTI pôsobivú väzenskú drámu. Pôsobivú, ale nie takú výbornú, ako FRAJER LUKE alebo nedajbože VYKÚPENIE Z VÄZNICE SHAWSHANK. Škoda béčkarského akčného riešenia problémov v druhej polovici (streľba, padanie helikoptér), oproti prvej (inteligentnej) polovici je to značný prepad kvality. (04.06.2009)