Purpurové řeky

Neí to zlé... Mathieu Kassovitz dokázal podle mého názoru velmi slušně naředit klasický akční styl slušivého amerického střihu a klasickou francouzskou konverzační detektivku, přičemž nepůsobí při snaze evokovat temnou atmosféru tak legračně upjatě jako režisér dvojky Olivier Dahan. Dost prostoru dostává Jean Reno i jeho parťák Vincent Cassel, který mě zklamal jediným... není tak sympaticky rasta jako jeho knižní protějšek. A to je vlastně problém celých Purpurových řek. Oproti knižní předloze nemají ani polovinu napětí a tajemství, na fígl s vraždami se přijde až příliš brzo a celou dedukci na vás postavy naprosto zmateně vychrlí uprostřed automobilové honičky. Inu, film není kniha, to všichni víme, ale adaptace do scénáře má prostě dost much... a "velkolepé" a diletantsky působící finále je toho důkazem. V knize se ta křečovitost ještě jakž takž ztratí, ale tady udeří do očí hlavně díky naprostému přehrávání Nadii Farés... Prostě pokud neznáte knižní předlohu, tak se vám Purpurové řeky budou hodně líbit, pokud ano, neubráníte se jistému zklamání. Ale formálně je vše naprosto v cajku. (08.02.2006)

Takhle má vypadat dobře odvedená práce s francouzským podpisem. Dva výborní herci v rolích, které jim padnou a příběh temný jak si divák přeje. Docela je překvapivý i příběh, kterému pomáhají nepříliš ukecané postavy, což skvěle dotváří atmosféru... I po letech si na Purpurové řeky vzpomenu, na tělo na zemi s hmyzem stejně jako na závěr na ledovci. (03.06.2004)

Keby tam nebolo posledných 20 minút bolo by to plné hodnotenie. Film s tak úžasnou temnou a tiesnivou atmosférou (a hlavne európsky) tu už dlho nebol. Ako ma tento film dokázal vtiahnuť do deja, budovať a stupňovať napätie scénu po scéne bolo skvelé. Ale potom prišiel ten koniec, ktorý bol tak debilný že to ledva vystačí na tie 4*. Podobnosť so 7even čisto náhodná ? (16.07.2004)

Inspirace špinavými filmy, jako je Sedm, si snad všiml každý divák, který viděl Sedm či jemu podobné. Francouzi se ale s novodobým americkým pojetím kriminálního thrilleru vypořádali velmi dobře. Více si to člověk uvědomí s odstupem času a při srovnání s nepodařenou dvojkou. Krutost a morbidnost snímku vyvažují nádherné alpské exteriéry a pohledy na horské vesničky. Výborná hudba souzní s výtvarnou kamerou. Úvodní titulky se záběry na hnijící mrtvolu prolezlou červy dávají tušit, že podívaná bude místy drsnější. Tvůrci si určitě oblíbili i Mlčení jehňátek, Vraždy podle Jidáše a další temné thrillery, z nichž si ledacos vypůjčili. Kupodivu vše funguje i díky hereckým výkonům. Konec se dle komentářů zdá leckomu odbytý, ale při zpětném pohledu k němu vše směřovalo jak nitky potoků do řeky. Film na vícero podívání... (23.11.2011)

Románová prvotina Jeana Christopha Grangé nedopadla coby film vůbec špatně. Výborné obsazení, dobrá práce kamery, tísnivá atmosféra evokující v divákovi ty "nejlepší" dojmy z Fincherova Sedm, kterému se celkem vyrovnává i co do nechutnosti spáchaných zločinů (a těmi nemyslím jen ty vraždy). Nicméně jsou tu jisté vady na kráse...třeba Casselova "vandammeovská" vložka:) Btw konec je opravdu...weird...lepší slovo mě nenapadá. Právě kvůli němu nemůžu v žádném případě dát víc než 80% - a upřímně řečeno, uvažoval jsem, jestli nedat míň. (16.03.2003)