Capote

Malý nesympatický škrček s pisklavým hlasem a podivnými manýry Philipa Seymour Hoffmana je postava, která je ztvárněna pěkně a současně z ní není možné mít dobrý pocit. Nějak podobně je to s tímhle odosobněným dramatem, které je solidně upovídané. Dostáváme se na farmu, kde došlo k čtyřnásobné vraždě a nesympatický novinář a spisovatel Truman Capote chce o tomto zločinu sepsat kvalitní knihu. Mě film moc nezaujal, abych napsal pravdu, a docela se vlekl i přes kvalitní výkon hlavní postavy, precizní kameru i dokonalou výpravu. Nuda zkrátka převládala a u mě je rozhodující, jak se u filmu bavím. A tady to bylo na 50% (07.06.2012)

Kdybych si před shlédnutím snímku nepřečetl jméno režiséra, téměř bych si vsadil na jméno... P. Sorrentino. Hodně podobný rukopis a to včetně pojetí hlavní role P.S. Hoffmanem, které je v dosti ohledech podobné projevu Toniho Servilla. Dva v dosti ohledech podobné lidské příběhy a přitom tak rozdílné osudy. Na jedné straně uznávaný spisovatel, co cítí příležitost napsat knihu, na kterou (a tím pádem i na něj) lidé jentak nezapomenou, na straně druhé, vrah (vězeň) čekající na odsouzení (vykonání trestu) mezi sebou vedou dlouhé dialogy, odkrývají svoje minulosti a dozvídají se o tom druhém (a zároveň sami o sobě) spoustu nových informací. Capote je stále více fascinován osobou jménem Parry Smith, až se jejich osobnosti téměř prolnou a vy si s postupujícím časem říkáte (kladete otázku), kdo z těch dvou je větší zrůda. Zda vrah Parry Smith, či Truman Capote čekající jako sup na Parryho smrt, aby mohl dokončit svou knihu, ale zároveň (tváří v tvář posledním společným okamžikům) si uvědomuje, že mu Parryho osud není zcela lhostejný a zároveň jako by si vše (před sebou samým) snažil ospravedlnit. Byť svědomí je mrška proradná, kterému člověk neporučí. Odpověď (úsudek) nechť si každý vysloví (udělá) sám. Menší výhrady bych měl (zejména mohlo být odkryto (nakouknuto) mnohem více z (do) komplikované osobnosti samotného Capota) a troufám si (zde) tvrdit, již v úvodu mnou zmiňovaný P. Sorrentino, by dokazál z tématu "vyždímat" víc, nicméně zároveň přiznávám, jedná se o debut jako řemen a rád si počkám na další Miller(ův) chystaný snímek Moneyball http://www.csfd.cz/film/255150-moneyball/videa/ . 88,8% p.s. knihu si sebou určitě přibalím na chystanou dovolenou..... (29.08.2011)

Podrobný a zajímavý popis vzniku jedné z nejzásadnějších knih americké - a koneckonců i světové - literatury 20. století. O předchozím a pozdějším životě Trumana Capoteho se toho ale pohříchu divák mnoho nedozví. Navíc samotné "Chladnokrevně" bylo zfilmováno už dvakrát a zvlášť první verze (1967) v suverénní Brooksově režii vypráví příběh vrahů i jejich obětí přece jenom do mnohem větší hloubky a působivěji, než jak to dělá "Capote". To ovšem nic nemění na mém obdivu k bravurnímu výkonu P. S. Hoffmana i jeho kolegů, neboť ve snímku "Capote" na slabý herecký projev nenarazíte. (15.12.2008)

Tohle byl asi (ale jen zatím) životní výkon Philipa Seymoura Hoffmana, který akademici právem ocenili zlatým plešounkem. Opět zahráno tak, jako bychom se dívali na Capoteho samotného. Já jsem absolutně propadla Hoffmanově brilantně vypiplané dikci a gestikulaci. To byl prostě koncert! Hned druhý den jsem letěla do knihovny a na stalo už mi leží "In Cold Blood". A ta kniha je vážně geniální. Filmem jako by Bennett Miller vzdal knize hold. A je to nejen vkusnou režií, za zmínku stojí i krásně smutná kamera, a hlavně hudba - melancholické piano vytváří pozadí pro příběh dvou vrahů, které nelituji, ale dokážu díky Capotemu pochopit, že i jim se dá odpustit. Přestože (či snad právě protože) Capoteho toto odpuštění stálo mnoho bolesti. (01.04.2006)

Ne klasicky vystavěný biografický příběh, ale zásadní kapitola z Capoteho života. Film je vlastně rekonstrukcí rekonstrukce - vypráví o tom jak Capote píše o Holcombské vraždě. Tvůrci kladou velký důraz na morálku a svědomí spisovatele. Capote je prezentován jako komplikovaná osobnost - na jedné straně citlivý, nadaný (úžasná paměť), odlišný člověk, na straně druhé bezskrupulózní lovec co největšího množství informací zneužívající vraha Perryho Smithe. Film tak přináší nejen cenné faktické informace (i když některé jsou zkreslené a záměrně skandalizované - především Capotův homosexuální vztah k Perrymu), ale stává také se mementem spisovatelské (a vůbec umělecké) profese. (19.06.2006)