Capote

Capote mi bez varování a naprosto vyrazil dech. Tohle jsem skutečně nečekala. Nevím, co dřív chválit. Asi to, co mi tenhle film zasadilo do kraje nezapomenutelnosti (že si při své upadající paměti troufám) - a tím je kromě brilantního scénáře výkon Philipa Seymoura Hoffmana, herce, kterého jsem si mockrát všimla a řekla si, jak je škoda, že dostává jen malé role, protože i z nich dovedl vykřesat .... prostě jiskru - namátkou hustý Lester Bangs v Na pokraji slávy. Jeho Capote - a budiž stokrát pochválen, kdo dostal nápad ho do té role obsadit - byl neuvěřitelný. Jak se choval, jak mluvil (a jak se zmiňoval, že ho podle toho lidi unáhleně hodnotí) a hlavně jak nejednoznačné pohnutky ho vedly trávit čas rok za rokem s vrahem, pronikat do jeho psychiky a nechat pocuchat svou - "Vlastně jsme si hodně podobní, jako bychom žili v jednom domě, jen jednoho dne on vyšel zadním vchodem, zatímco já předními dveřmi" - a k tomu být pod tlakem vlastní sebestřednosti, když poprava je odkládána a román nemá dosud konec a nemůže být vydán. Tu škálu - účast, soucit, sobectví, povrchnost - Hoffman s přehledem zahrál a Oscar nemohl být v jiných rukou zaslouženější. Román Chladnokrevně jsem nečetla, ale jsem do něj celá žhavá, protože mě kniha, která "měla způsobit revoluci v literatuře a stylu psaní" hodně zajímá. A muž, který ji napsal, též. (06.09.2006)

Když začíná film záběry na lány obilí, je myslím jasné, co od zbytku očekávat. Pokus o hluboký film, který je ve skutečnosti nudný jak telefonní seznam. Nad vodou snímek drží Hoffman, ale jen tak tak, protože imitování Capoteho není tak silné jako jeho obvyklé charisma. Mnohem lepší než tenhle film je podívat se na staré dobré In Cold Blood. Uznávám, že celá konstrukce Capoteho je zajímavá. Teoreticky je to velmi povedený film a přemýšlet o jednotlivých motivech je nepochybně zajímavé. Sledovat to v praxi mě ale prostě nezajímalo. (07.02.2014)

Jako biografie geniálního spisovatele příliš ploché a jako film o románu zase bezobsažné. Capoteho tvůrčí genialita se zde omezuje na několik chabých zmínek o jeho předchozím díle a samotné vytváření toho nejzásadnějšího nezajde dále, než kolik je schopen si divák utvořit po přečtení Chladnokrevně samotného, popř. shlédnutí Brooksova stejnojmenného filmu. Stominutová homosexuální kreace Phillipa Seymoura Hoffmana se tak stává pouze snaživou pózou, která by možná provokovala v 60. letech, ale nikoliv dnes. Výsledek je pouze prázdná bublina, kvůli níž se v době uvedení křepčilo víc, než kolik si možná zasloužila a naopak jako pocta geniálnímu vypravěči, potažmo románu, je to asi stejně tak působivé a originální, jako kus mramorové desky. (06.05.2007)

Snímek se soustřeďuje výhradně na období, které zapříčinilo vznik jedné z nejzásadnějších amerických knih 20. století - Chladnokrevně, potažmo faktografického románu jako celku. Kniha, která autorovi přinesla nesmrtelnost a zároveň zapříčinila jeho pád do zatracení. Námět je tedy bezesporu zajímavý, ale Capote byl natolik složitá a zajímavá osobnost, že úzké orámování děje je vlastně spíše škoda. Vyloženě zamrzí, že výsledek je naprosto tuctový i nenápaditý ve všech ohledech. Jediný element, který ho zachraňuje je excelentní výkon Hoffmana, po zásluze oceněného nejedním hereckým oceněním. Jeho ztvárnění vystihuje všechny zákoutí duše Trumana Capoteho. Od homosexuality přes arogantnost , "vychcanost", egoismus až po zoufalou snahu být obdivován. Ještě si dovolím varovat před tuzemským dabingem. Specifický hlasový projev Capoteho nebylo jistě ani v originálním znění lehké vystihnout, ovšem Hoffman to zvládl bravurně. Zato v českém znění zní tento literární klasik jako politování hodná směšná karikatura sebe sama. (03.10.2007)

Scénář: Dan Futterman .. Docela mě naštval bídný počet kino kopii tohoto filmu, který mi pokazil to, vidět do předávání Oscar’s všechny nominované snímky z kategorie Nejlepší film/režie. To jen na okraj. ___ Philip Seymour Hoffman, skvělý to herec, který dostával šance většinou v malých, vedlejších rolích se zhostil této hlavní role na výtečnou a zanechává ohromující herecký dojem a zlatu sošku si letos odnesl zaslouženě. Truman Capote, ač velmi zvláštní postava se v jeho podání mění ve velmi zajímavý objekt, který je nosnou konstrukcí filmu. Výsledek sice není komplexní, mnoho rozporů o tomto spisovateli zůstane otevřených, ale i tato dávka je příjemně chutná. Scénář je výborně napsaný a dává vyniknout nejen ústřední postavě, ale i těm vedlejším. Film má atmosféru nejednoznačnosti co se týče hlavní postavy. Naštěstí po formální stránce lze těžko hledat chyby. Vše je umocněno mírným humorem, životními moudry a jemně dávkovanou, velmi krásnou hudbou. 75%. (28.03.2006)