Capote

pár týždňov pred týmto filmom som videl "To Kill a Mockingbird" - film (resp. kniha) ktorá je s týmto tak trochu spojená - a až pri tomto filme som zistil (ja nevzdelanec) že Harper Lee je (či vlastne bola) žena - a ak mám veriť tomuto podarenému biopicu, tak fakt pekná žena (prečo som si len kvality krásnej ba priam nádhernej Catherine Keener všimol až teraz?). Každopádne však ide o ďalší príklad toho, že pán Philip Seymour Hoffman je excelentný herec (mňa osobne v tom utvrdzuje riadna kopa filmov) podobne ako sekundujúci Chris Cooper plus veľmi pomalá no sugestívna sonda do spoločnosti a do krízového obdobia nielen amerických dejín ale aj jednej z jej najväčších literárnych odobností. Doposiaľ som o človeku menom Truman Capote vedel len to, že je to americký spisovateľ, ktorý napísal prvý non-fiction román "Chladnokrvne" (okrem rôznych poviedok a Raňajok u Tiffanyho) no tento film . . . tento proste vniesol trochu viac svetla, trochu iný pohľad . . . Nie je to úplne životopisný film, každopádne celkom dramatický a precízne natočený skutočný príbeh a jedna veľká lahoda pri sledovaní P.S.Hoffmana, ako sa suverénne zhosťuje portrétu najpopulárnejšieho amerického spisovateľa druhej polovice 20. storočia. (29.07.2006)

Pro čtenáře Chladnokrevně tento film musí být zklamáním, protože se případu věnuje poměrně málo, mnoho detailů zůstává skryto. Na druhou stranu Capoteho popisuje velice dobře. Hoffmanův výkon je strhující, nejlépe použít klasické klišé: budeteho milovat i nenávidět. Nebýt ale jeho, film by byl mnohem zdlouhavější, a tak nějak by asi nevěděl, zda chce být spíš „filmem o Capotem“ nebo filmem o „přátelství Capoteho a vraha Perryho“. Hoffman nakonec strává veškerou pozornost na svého egocentrického Capoteho a zachraňuje tak jinak poměrně nevýrazný film. (08.05.2006)

Upřímně mě první hodina zase tolik nezaujala, ale po přerušení a surfování na netu, abych si o tom díle a samotném autorovi něco přečetla, jsem to dokoukala a hned mi to nejen začalo dávat větší smysl, ale dokonce se mi i ta druhá půlka docela líbila. Co bych však musela vychválit, i přesto, kdyby se mi ten film nelíbil, byl výborný výkon Hoffmana. 4* (09.02.2014)

Tohle byl asi (ale jen zatím) životní výkon Philipa Seymoura Hoffmana, který akademici právem ocenili zlatým plešounkem. Opět zahráno tak, jako bychom se dívali na Capoteho samotného. Já jsem absolutně propadla Hoffmanově brilantně vypiplané dikci a gestikulaci. To byl prostě koncert! Hned druhý den jsem letěla do knihovny a na stalo už mi leží "In Cold Blood". A ta kniha je vážně geniální. Filmem jako by Bennett Miller vzdal knize hold. A je to nejen vkusnou režií, za zmínku stojí i krásně smutná kamera, a hlavně hudba - melancholické piano vytváří pozadí pro příběh dvou vrahů, které nelituji, ale dokážu díky Capotemu pochopit, že i jim se dá odpustit. Přestože (či snad právě protože) Capoteho toto odpuštění stálo mnoho bolesti. (01.04.2006)

Podrobný a zajímavý popis vzniku jedné z nejzásadnějších knih americké - a koneckonců i světové - literatury 20. století. O předchozím a pozdějším životě Trumana Capoteho se toho ale pohříchu divák mnoho nedozví. Navíc samotné "Chladnokrevně" bylo zfilmováno už dvakrát a zvlášť první verze (1967) v suverénní Brooksově režii vypráví příběh vrahů i jejich obětí přece jenom do mnohem větší hloubky a působivěji, než jak to dělá "Capote". To ovšem nic nemění na mém obdivu k bravurnímu výkonu P. S. Hoffmana i jeho kolegů, neboť ve snímku "Capote" na slabý herecký projev nenarazíte. (15.12.2008)