Capote

Snímek se soustřeďuje výhradně na období, které zapříčinilo vznik jedné z nejzásadnějších amerických knih 20. století - Chladnokrevně, potažmo faktografického románu jako celku. Kniha, která autorovi přinesla nesmrtelnost a zároveň zapříčinila jeho pád do zatracení. Námět je tedy bezesporu zajímavý, ale Capote byl natolik složitá a zajímavá osobnost, že úzké orámování děje je vlastně spíše škoda. Vyloženě zamrzí, že výsledek je naprosto tuctový i nenápaditý ve všech ohledech. Jediný element, který ho zachraňuje je excelentní výkon Hoffmana, po zásluze oceněného nejedním hereckým oceněním. Jeho ztvárnění vystihuje všechny zákoutí duše Trumana Capoteho. Od homosexuality přes arogantnost , "vychcanost", egoismus až po zoufalou snahu být obdivován. Ještě si dovolím varovat před tuzemským dabingem. Specifický hlasový projev Capoteho nebylo jistě ani v originálním znění lehké vystihnout, ovšem Hoffman to zvládl bravurně. Zato v českém znění zní tento literární klasik jako politování hodná směšná karikatura sebe sama. (03.10.2007)

Velmi zajímavý kriminální případ, stejně tak zajímavá kniha včetně pozadí její vzniku se zde bohužel dočkaly naprosto nezáživného zpracování bez nápadu a bez většího spádu. Dle mého názoru vznikl nevýrazný a velmi povrchní film o jedném odporně slizkém sebestředním muži, o němž musím říct, že mi po celý čas sledování byl (navzdory skutečně velkému ho přínosu do světové literatury) zcela lhostejný a občas jsem měl pocit, že tvůrcům zřejmě též. Námět měl obrovský potenciál přinést silnou dramatickou podívanou s pocitově rozporuplným nádechem, ale bohužel po většinu času mne provedení spíše nudilo. Je mi líto, ale vedle Brooksova snímku Chladnokrevně z roku 1967 je pro mne "Capote" úplně zbytečný film, i přesto, že nejde vyloženě o remake a přináší pohled na věc z jiného úhlu pohledu (a to spisovatele). Takže v konečném důsledku dokážu ocenit maximálně zdařilý herecký výkon P. S. Hoffmana, což je poněkud málo. 45% (13.09.2020)

Jelikož jsem film viděl s dabingem, lépe to hodnotit nedokážu. Phillip Seymour Hoffman je totiž gay a jako gay nejenom vypadá, on také tak mluví a pokud se nějaký člověk, co dabuje film, snaží mluvit jako teplouš, přijde mi to dost, ne zvláštní, ale přímo divný. Capote sám o sobě není špatný film a bylo vidět, že Phillip si jde pro Oskara. Ještě aby ne, kdo hraje teplýho, většinou nějakou tu sošku zkasíruje, ale tady se to nějakým zvláštním způsobem příliš nepovedlo. To také vesměs vysvětluje, proč mě film tak hrozně celý průběh nebavil. (23.05.2011)

Tak to, že Phillip Seymour Hoffman patrně nemůže být potomek lidského pokolení, ale jakési nadpozemské rasy, už vim docela dlouho. Oprostím se tedy od jeho (nadbožského) hereckého výkonu... on stejně jinak hrát neumí. Film Capote šikovně dodržuje tu syrovou realistickou stylistiku, typickou pro ústřední knihu hlavní postavy. Daří se mu využít ponurou atmosféru celého snímku k tomu, aby síla určitých scén měla sílu úderu blesku z čistého nebe. Neuhýbá kamerou a neglorifikuje. Z toho filmu jsem měl pocit, jako by za kamerou plachtil smrťák. Smrdělo z toho všeho umírání. (05.08.2011)

Již úvodní scéna dokáže navodit tísnivý pocit a přesvědčivou dobovou atmosféru. A když film takto vtáhne už první scénou, těžko mu pak něco vyčítat. Debutant Bennett Miller film ukočíroval pevnou rukou veterána, což by ale nebylo nic platné, kdyby tak excentrická hlavní postava, jakou Truman Capote je, byla zahrána byť jen průměrně. P.S.Hoffmanovo podání je bezchybné a o Capotem se díky němu dozvíte i věci, které ve scénáři snad ani nejsou. (30.07.2008)