Mnichov

V posledních dvou letech začínám mít dojem, že Spielberg konečně plně dospěl. Zmizely sladké happy endy, zmizel sentiment a definitivně je pryč i rodinná atmosféra provoněná popkornem. Mnichov mně však přes všechnu svoji vážnost a nepopiratelnou sílu tolik neoslovil. Technicky naprosto vymazlená pochoutka, která je však chladná jako kus ledu a to je věc, kterou nemíním tolerovat. Eric Bana je vynikající a scénář jakbysmet. Bohužel je celý příběh podán natolik nezáživnou formou, že se nelze dost dobře vcítit do postav a přenést se do jejich světa teroristů a špionáže. Akce je brutální, chladná a v jistých aspektech připomene například Schindlerův seznam. Technicky tradičně dokonalé s brilantním nasvícením a celkovým uspořádáním mizanscény. Jediné mé výtky se tak váží k občasné nepřehlednosti a nedostatku emocí. Dvě vady na kráse, dvě hvězdičky dolů. (06.07.2006)

"Izrael ztratila svého syna." hořce prohlašovali někteří izraelští předáci na adresu Spielberga. Co je tak popudilo? Ačkoliv je MNICHOV především napínavým špionážním thrillerem, Spielberg už není dávno jenom tím, kdo nechává odříkávat Ítýho "Go home" a Indyho šlehat bičem pro radost divákům, ale chce se také vyjadřovat k bolístkám světa, jak těm historickým (Schindlerův seznam), tak i k těm aktuálním, jako je palčivá izraelsko-palestinská otázka. Když skrze postavu Roberta nechává promlouvat: "Všechna ta krev se nám vrátí. Židé by neměli ubližovat, protože to dělají nepřátelé. Měli bychom být spravedliví. V tom je krása. To je židovské.", nebo když Avner v přesvědčivém podání Erica Bany říká "Dokázali jsme vůbec něco? Každý, koho jsem zabili, byl nahrazen horším. Na konci tohoto zabíjení nebude žádný mír.", možná tak vyslovuje Spielberg svůj vlastní názor a věřím, že se tohle izraelským vůdcům špatně poslouchalo (ale aby bylo jasno, já jsem na jejich straně). A když pominu politikum, co zbylo? Především MISTROVSKY - to desetkrát podtrženo - zrežírovaný thriller, který uchvacuje perfektní filmařinou (např. bych vyzdvihle precizní výpravu s dokonalou atmosférou 70.let), je oproštěn od patosu, jenž byl vždycky bolístkou vážně pojatých Spielbergových filmů a v několika scénách dokazuje, že přerostlé dítě Steven umí i pořádně šokovat (na drsnou naturalistickou scénu zabití holandské vražedkyně jen tak nezapomenu). MNICHOV sice nemá tak hluboký emocionální dopad, jako SCHINDLERŮV SEZNAM, nebo AMISTAD, ale je to kus atraktivní poctivé filmařiny, který chce ´něco´ sdělit a to´něco´předkládá vysoce atraktivní formou. Chyba nevidět. (02.04.2006)

Mnichov rozhodně není kontroverzní (pokud tedy nejste fanatismem zaslepený příznivec jedné ze stran), neříká žádné objevné věci a ostatně nejde ani nijak do hloubky izraelsko-palestinského konfliktu. Spíše se pohybuje po "hladině" a proslovech na téma domov. Přesto to neznamená, že jde snad o špatný snímek. Dokonce právě naopak a tím, že Spielberg zvolil na sebe dost netypický způsob vyjadřování (dokonce to působí, že film více ovládá Kaminského kamera) je to velice zajímavé. Autoři také předpokládají, že se v událostech o Mnichovu aspoň trochu orientujete čili spoustu jmen či zkratek nevysvětlují, což je dobře, jelikož vás snímek nevede za ručičku. (05.02.2006)

„Teraz ti je matkou Izrael.“ Ďalší strhujúci Spielberg. Špinavý, obnažený, brutálny, chladnokrvný, plný emócií, surový, krutý, beštiálny, melancholický. Hoci mám od neho rád skôr „zábavnejšie“ hity, čo je dobré, to je dobré. Ako MNÍCHOV - inšpirovaný skutočnými udalosťami, kedy tajné izraelské komando (napr. Eric Bana, Mathieu Kassovitz či Daniel Craig vo svojom pred-bondovskom období) začalo masakrovať fanatických atentátnikov, pričom ale jeho členovia sa tým pádom sami stali fanatickými atentátnikmi. Snímka berie dych drsnými detailmi, ktorými akoby Spielberg až schválne provokoval verejnosť (krv, nahí ľudia). Zaujme však i pôsobivou výpravou, miestami až neznesiteľnými dlhými hitchcockovskými scénami (balkón, telefón) a vynikajúcim hereckým obsadením, ktorému dominuje tajomný Austrálčan Geoffrey Rush ako svojrázna spojka Ephraim a fascinujúca Lynn Cohen ako majestátne neodpúšťajúca Golda Meir. (26.09.2006)

"Dáváme peníze z fondu, který neexistuje, do schránky, o níž nevíme, v bance, kde jsme nikdy nebyli. Nemůžeme Vám pomoct. Neznáme Vás." Kdyby mi těmito slovy oficiální místa vyjádřila svou podporu, tak bych se do vraždění ve jménu odplaty nepouštěl, pohodlně bych se usadil a sledoval bych Marca Spitze, jak loví z olympijského bazénu sedm zlatých medailí. Agent Avner je však na podobné jednání zvyklý a tak se připojil k násilí, které plodí násilí. Na můj vkus je to tedy docela dlouhé a hodně depresivní, ale je to taky zlehka tajemný kus dějin, který stojí za prozkoumání. (16.09.2016)