9. rota

Po troch rokoch sa distribútori zobudili a konečne nám dopriali trochu poriadnej ruskej akcie. Hoci so staršími ruskými vojnovými filmami akoby sa vrece roztrhlo, na to najkvalitenejšie z posledných rokov sme čakali dlhšie akoby sme chceli.Základy tohto výborného filmu stoja pevne ako Kubrickova Olovená vesta. Čiže prvá polovica výcviková, druhá bojová. Obidve sú výborné, Bondarchukova réžia je výborná, kľudne sa môže rovnať s tým lepším, čo v Hollywoode za posledné roky vzniklo. Trošku mi vadili spomalené zábery tie mi už vadia všade, ale nie je ich veľa. Akčné scény sú výborné, tým niet čo vytýkať a môžme rusom iba zaželať,aby sa im takých vojnových filmov podarilo natočiť čo najviac. Dasvidania. 70%. (03.02.2009)

Válečný velkofilm je natočen působivě, což o to, ale ideologicky jde přesně v linii současné ruské vládní garnitury. V mnoha záběrech se třepetá rudá vlajka se srpem a kladivem, vojáci jsou vylíčeni jako hrdinové, pro které je kolektiv vším (“Chlapi, jak já vás mám rád!“), a hlavně si nikdo z nich nepoloží otázku: Co sakra v tom Afghánistánu vlastně děláme?! Tedy pardon, jednou jim ji během výcviku položí jejich velící a v odpověď zazní sborově: „Bratrská internacionální pomoc.“ Tak tohle jsme poslouchali dvacet let, že… (15.06.2008)

Myslím si, že ve válečných filmech toho moc nového vymyslet nejde. A tento film je toho důkazem, je sice ruské produkce a vypadá stejně či dokonce lépe než podobné hollywoodské trháky, ale je to pořád dokola to samé. Strukturou mi snímek až moc přípomínal Full Metal Jacket. Pro nadšence válečných filmů dobře odvedená práce, ale pro normální diváky jen dokola omílaný známý příběh. (30.04.2007)

Režisér Fedor Bondarchuck si od svetového vojnového filmu ( vrátane toho z jeho vlasti ) požičal snáď všetko. Od snímania akčných scén, cez emotívne patriotické pasáže, až po tradičný úvodný výcvikový tábor. Neberiem to však ako vadu, všetky tieto aspekty sú na vysokej profesionálnej úrovni a vytvárajú skvelý celok. (01.04.2014)

Bonus: Sněhurka       Tu ránu pažbou samopalu do zubů jsem nečekal. Na vteřinu jsem vyměkl a přestal se krýt, vzápětí jsem dostal kanadou kopanec mezi nohy a než jsem stačil popadnout dech a začít kňučet, už mi na tepnu na krku tlačil břit nože... Tohle všechno mi způsobila ta scéna se Sněhurkou a partou vojáků, kluků, co zítra odlétají pokusit se nepadnout v Afghánistánu (a taky se vrátit vcelku, se všemi končetinami). Tahle 9 rota je působivý a silný (proti?)válečný film, natočený Rusy o pro ně velice citlivém tématu, naprosto obyčejně, bez příkras nebo ideologických kudrlinek . Ze žádného zákopu na mě nečouhaly rohy pěticípé hvězdy a když četa při teoretické přípravě na to, jaký jsou Afghánci nebezpečný ludry, sborově recituje ideologické oddůvodnění proč vlastně lezou do té země a s jakým cílem, člověk to nebere jako agitku zaměřenou na diváka, ať už rudou nebo protiválečnou, ale jako prosté svědectví doby. A jednoho tragického, neúspěšného a hrozně zbytečného válečného dobrodružství. Zdravím svého kamaráda M. do Lógaru. Prý letos prostí vesničané v horách měli bohatou sklizeň. Díky skrytému, ale všudypřítomnému dozoru Tálibánu. A produkce opia je už zase na úrovni před vpádem Amíků. Stejně jako všechny armády před nimi, i oni nakonec budou muset tu zemi opustit (a tvářit se, že to vlastně žádná porážka nebyla). Z té haly jsem tenkrát utekl, Sněhurku jsem jako jediný z party nepomiloval a z Opavy do války v Afghánistánu jsem odletěl umřít jako panic. Na tu krásně zpocenou holku s něžně vykrojenými rty, tak udivenou, že jí říkají Venuše, co z mořské pěny vystoupila, klečí jí u nohou a všichni naráz je líbají, jsem už jen marně s lítostí vzpomínal... „Už ti někdo řekl, jak moc jsi krásná?“ „Co tak koukáš, zamiloval ses do mě? Tak se se mnou ožeň, a tihle tvoji kamarádi k nám budou chodit na návštěvu...“ „Jsi jako bohyně...“ „A ty jsi idiot...“ (21.12.2012)