O chytrém Honzovi

Tahle pohádka je pro zhulence jak dělaná. Mít v sobě pořádnej matroš, byl by to pro mně v podstatě Matrix jak vyšitej. Scénárista měl asi vycházky z uzavřenýho oddělení, je dobře, že je využil k práci. Bohužel zhruba ve třetině se na scéně objeví Dáda Patrasojc v ultratěsným oranžovým trikotu, pod který si zapomněla vzít práskačku. A tím pádem zbytek pohádky ukradla pro sebe. Teda pro svoje vemínka, který se od Vrchního prchniho vůbec nezměnily, gravitace nefunguje, a v některých scénách je jí očividně zima. Takže vůbec nevím, jak to dopadlo (vemínka), o čem to bylo (vemínka), ani kdo s kym a proč (vemínka). Jsem rád, že ten trikot nedali Jiřině Bohdalový, nebo Ivaně Andrlový, protože v prvnim případě je jasný, že by to měl Zeman na ploše v kompu, v tom druhym případě by to byl trikot na žehlicím prkně. Každopádně pro vemínkáře doporučuju. I když vono je to vlastně pro děti. Je mi úplně jasný, že když ji ten Felix Slováčků uviděl, ztuhnul mu kládynet a musel jí nabídnout místo ve svym sextetu. Jen nevim na co ji uhnal, protože byl vodjakživa hnusnej skřet. Zřejmě na knížky (vkladní). https://www.youtube.com/watch?v=0omhtZCXZIY - vemínka začínají zhruba v čase 26:53 a 42 seKund. (14.04.2018)

Úvodní píseň, kde se zpívá mimo jiné "...přední pražští herci se tu snaží pod vedením režiséra Ráži nadělat vám na bránici puchýře, hudba je od Jaroslava Uhlíře..." signalizuje, že to nebude docela normální pohádka. Brzy se ukáže, že není normální ani trochu, že je to vlastně jakási parodie na pohádku; smluvená hra s divákem. Proto může hrát Honzu plešatý a tehdy už šestačtyřicetiletý Petr Nárožný, jeho rodiče jen o málo starší Somr a Bohdalová, v perníkové chaloupce může bydlet vodník (Josef Dvořák, kdo jiný) a Červená Karkulka může mít podobu Stelly Zázvorkové. Co sejde na tom, že podstatnou část dramatického děje - souboj Honzy s drakem Kvadrátem - vůbec neuvidíme, jen o ní slyšíme z rádia, které napjatě poslouchají princezny? :-) 70% (22.03.2006)

Pohádka je v mnohém velmi futuristická. Právě dnešní děti, zblbnuté Spongebobem a dalšími americkými pitomostmi, si žádají moderní pohádky. A tak skutečné pohádky, dnes natáčené v Česku, se pokoušejí být co nejvíce moderní. Jde to vidět každým rokem. Nicméně zde se nepokoušejí o modernost v pravém slova smyslu, spíše o parodii. Především můžeme ocenit hloupého Honzu s rodiči vlastnící vysavač a televizi. Už volba herců o parodii svědčí. Komediální hvězdy osmdesátých let už by snad jen doplnil L. Sobota, který by se možná do role Honzy hodil více, ale P. Nárožný rozhodně nezklamal. Písničky Uhlíře pak vhodně doplňují vtipnou pitomůstku. A ano, všiml jsem si i lehkého sexismu, který zaznamená je pozorný divák a několika dospělých narážek. Je to zkrátka tak trochu jiná pohádka. Ovšem po všech natočených studiových a jiných pohádkách sedmdesátých a osmdesátých let je to rozhodně oživení. Pohádka, co zesměšňuje klasické pohádkové motivy a ani se nesnaží brát se vážně. (21.03.2020)

Celá pohádka vypadá spíše jako scénka z Malého televizního kabaretu, kdy se všichni aktéři rozhodli nějakou pohádku poplést k totální absurdnosti. Koneckonců, jsou tu samé známé tváře z pořadů či seriálů pro děti. A je to znát, když se na pohádce podílí lidé, kteří by se pro dětský úsměv rozkrájeli. Definitivním trumfem, který musel poslat k zemi už úplně každého, pak byl souboj s drakem na souši. Jedinou slabinou jsou některé nadbytečné scény (z Honzova domova), kde se vlastně jen komentuje, co jsme právě viděli. (07.12.2017)

Dostat do pohádky jména osob jako Bajaja, Banene a Banejo, Brebenda, Treperenda, Obejda, jména království Saab a Volvo, či jméno bitvy u Kanystru - tak to chce buď geniálního nebo šíleného scénáristu. A musí se nechat, že taková pohádka v pohádkce - to se jen tak nevidí a málokdy se podaří něco tak kvalitně šíleného natočit. Každá scéna s Nárožným je plná hlášek, je parádně vtipná, scény bez něj už přeci jen postrádají toho šíleně vtipného ducha, ale to nic nemění na tom, že tato pohádka je výbornou netradiční pohádkou, vtipnou zábavou a hlavně dospělí si jí budou užívat. Škoda jen pár těch prázdných a trošku nudnějších pasáží. Ale jinak opravdu paráda. Hudba: Jaroslav Uhlíř (09.08.2011)