Obsahy(1)
Jan Werich a Miroslav Horníček jako ponocný a antoušek v legendární hře Osvobozeného divadla. Unikátní záznam zachráněný v archivu České televize... Slavná hra autorské dvojice Voskovec a Werich měla premiéru v roce 1935 a hrála se s velkým diváckým ohlasem. Autoři situovali příběh do prostředí chudinské noclehárny třicátých let, kam přichází starý herec a osazenstvo si společně zahraje hru inspirovanou životem slavného francouzského básníka Francoise Villona, buřiče a fanfaróna, který svými básněmi burcoval proti vrchnosti. V padesátých letech, když Jan Werich vedl Divadlo ABC, tento divadelní text oprášil. Partnera Jiřího Voskovce Werichovi nahradil Miroslav Horníček a společné jiskření v předscénách reflektovalo současnost nadcházejících let šedesátých. Vedle kvalitního herectví – Villona hrál O. Lackovič, Kateřinu J. Adamová, purkmistra V. Trégl, Filipa L. Kostelka a další, byl angažován také Orchestr Karla Vlacha, který hrál naživo Ježkovy písně "Hej, pane králi", "Potopa", "Svět na ruby" a "Proti větru". Premiéru v režii Jána Roháče měla inscenace na divadle v roce 1957, televizní záznam v režii Miloslava Zachaty pochází z roku 1960. Tento unikátní záznam byl v archivu ČST později rozstříhán. Znovu zrekonstruován i se slavnými forbínami Jana Wericha a Miroslava Horníčka byl v roce 1998. (Česká televize)
(více)Recenze (37)
Tohle dílo dává lidem jednu naději, že pokud jej shlédnou, mají šanci poznat a pochopit, co je to laskavý hravý skrytý humor a um, .... povšimnout si, jak krásný jazyk my češi máme a že není třeba být hrubý a přitroublý, aby se ostatní smáli nebo co hůř- bavili a považovali oplzlosti a vulgárnosti to za humor. Tohle dílo je jedno z těch, které zůstalo nepřekonáno - alespoň jak já říkám :-) Tohle prostě můžu kdykoli a kdekoli. Jediné co mě velmi mrzí, že nemohu na tyhle pány zajít do dívadla a poděkovat jim za jejich díla...byla bych oddanou návštěvnicí. ()
Keď boli na scéne Werich s Horníčkom, bola to veľmi dobrá zábava, keď neboli, bolo to o ničom. Škoda, že miesto Horníčka nebol Voskovec, s Werichom tvorili perfektnú dvojicu. Horníčka veľmi nemusím, Wericha naopak milujem. Ešte poznámka ku kvalite TV záznamu. Obraz bol dosť mizerný, dosť z toho boleli oči, ako si ich človek musel namáhať. Zvuk tiež nebol veľmi kvalitný, často tým zahuhňaným dialógom nebolo rozumieť. ()
Hra je oproti forbínám slabší, ale co není! Moudrost a genialita dvojice Jan Werich, Miroslav Horníček, je neskutečná, vůbec oproti dnešním "komikům" (chce to alespoň patery uvozovky). I ve hře je to především o nich, nelze jinak, ale možná je to částečně i kvalitou záznamu. Ten je dost špatný, přesto ještěže existuje alespoň takový! 90% ()
Kdyby na to měl člověk uplatňovat filmová měřítka, moc šancí by tenhle film neměl, ale přistoupíme-li k tomuto dílku jako k archivnímu záznamu divadelní inscenace, což vlastně je, nemůžeme dát méně než 5. Neměli jsme zatím žádné dva lepší humoristy než byl pan Werich s Horníčkem, a že už je to hodně let. Jejich vtipy, hra se slovy a češtinou a obrovský intelektuální nadhled prostě nemají konkurenci. Forbíny jsou vpravdě geniální a hra za nimi také nijak výrazně nezaostává, takže výsledné hodnocení vypadá tak, jak vypadá. A to se vlastně týká i Těžké Barbory. ()
Výborné představení spolu s těžkou Barborou. Škoda jen, že se nazachovalo více z her jako třeba Ceasar. Taky zub času ohlodal nahrávky, ale kouzlo Osvobozeného divadla je cítit stále, i když tu nestojí Jiří Voskovec, ale Miroslav Horníček a píše se doba konce padesátých let. O to je to pikantnější, když víte o jakou dobu se jedná. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Premiéra 31. 10. 1957, Divadlo ABC (Praha). (NinadeL)
- Společně s hrou Těžká Barbora (1960) se jedná o nejstarší filmové záznamy divadelních inscenací v archivu ČT. (sator)
Reklama