Plechová kavalerie

Plechová kavalérie ukazuje snad nejlíp, že to s těmi scénáristickými schopnostmi Jaroslava Dietla nebylo ve skutečnosti tak slavné, jak se traduje, že jeho "znalectví" obyčejných lidí a jejich každodenních problémů je mýtus, který se zbortí v okamžiku, kdy začneme víc do hloubky zkoumat psychologii jeho postav a jejich vzájemné (zejména milostné) interakce. Zbyde nám něco, co dnes můžeme konzumovat pouze jako nechtěnou parodii schopnou vyvolat potoky slz smíchu. Jak jinak než parodii brát od stolu z pera vycucané epizody ze života kombajnérů "bojujících o zrno" (a občas proti pribináčkům)? Jak jinak než parodii brát např. Hanzlíkovu postavu "sukničkáře" Vildy Muclingera, který by ve své červené havajské košili, ve které chodí, pracuje, jí i spí, mohl umění lásky "vyučovat na Karlovce"...? (Scéna, v níž svádí svou bytnou (Geprtová) - výjimečně v košili bílé - je bezkonkurečním kabaretním vrcholem celého seriálu). Jak jinak než parodii brát celý motiv boje za uznání autority, když hlavní postavou je tak neprůbojná figurka, jakou představuje Víťa Kubánek? Komičnost byla ze strany tvůrců jistě v mnoha ohledech záměrná a odpovídá tomu funkce některých postav (viz skvělí Menšík, Filipovský aj.), ale ryzí směšnost tryská především ze scénáristické marnosti (u níž jsou bizarní zápletky pouze jedním z projevů). A pokud to nebyl vyloženě subverzivní Dietlův & Dudkův záměr (čemuž moc nevěřím), seriál kromě toho dokonale manifestuje zoufalou nekompetentnost pod vládou jedné strany. Podobně jako např. v Zákonech pohybu se zde bez obalu ukazuje všudypřítomné podvádění, nepořádek a špína (zrezlé plechy kombajnů), příšerná infrastruktura, špatné zásobování, machismus a ryze nesoudružské vztahy... Pěkná ilustrace normalizačního marastu, která tehdy prošla jen díky klapkám na očích.__ Faktem je, že Plechová kavalérie byla propadákem už ve své době: Rudé právo tehdy seriál odbylo jako neúspěch, který "rezignuje na všechno náročnější" a že si vystačí "s něčím na způsob kulisy" [RP, 9.2.1980, s. 5], dobový komentář v Tvorbě pak dále zmiňuje "pseudokonfliktnost zápletek", "pohádkový svár dobra a zla" a "figurkaření namísto vytváření plnokrevných, životných postav" [Tvorba, 9.1.1980, s. 6] a bohyně české kritiky Mirka Spáčilová tehdy natvrdo napsala, že Plechová kavalérie je "jedním z nejslabších seriálů původní tvorby, které se v poslední době objevily na obrazovce" [MF, 29.12.1979, s. 7]. Ostatně jak moc mimo tento seriál (i jeho autoři) byl už tenkrát, naznačuje vážně míněná úvaha samotného Dietla o tom, proč nepřítomnost hlavní ženské postavy nahrazuje licitovaný mariáš: "zdá se mi, že ten mariáš sem strašně patří, že je to ten střelný prach, který voní každému mužskému" [Květy, 20.12.1979, s 47]. Toto je ten pověstný skvělý vypravěč a znalec obyčejného člověka...? Hvězdička za ty slzy smíchu. (14.11.2020)

No jo no, tohle mlékárny z Posázaví těžce podcenily. Zatímco ještě před dvěma rokama zahrnuly Lipskýho a Svěráka zlatem, takže ti vychválili jejich výrobek do nebes a nechali cpát pribináčkem i stoletý duchy, Dietlovi odmítly i takovou drobnost, jako dát mu zdarma pribináčka ke snídani, a takhle to dopadlo. Dokonalý antiproduktplejsment, jak říkáme my frikulíni. Pokud tedy nevezmeme do úvahy takovou nepravděpodobnou variantu, že se ty mlékárny chtěly prosadit mezi fotbalisty, jako ukázat jim, že když maj pribináčky, míč nepotřebujou. Jinak já mám pro tyhle socialistický seriály slabost, jak se tak líně převalujou, v podstatě se v nich nic zlýho nestane, všechno končí rozjuchanou selankou... No i když, v tomhle případě jsme si užili akce až až, mám na mysli ten převrácenej kombajn, to bylo drámo. Mimochodem, pod dojmem této scény pak v Německu natočili na podobný téma celej seriál, myslím, že se jmenoval Kobra. (19.11.2016)

Ze seriálu se sice člověk dozvěděl, jak to chodilo u kombajnérů, ale není to prostředí natolik zajímavé, aby o tom mohl vzniknout seriál, natož sedmidílný. Jen těžko se tu hledají nějaké velké konflikty, a tak scenárista musel doslova vařit z vody a postavit např. celý jeden díl na tom, že kombajnéři dostali ke svačině místo párků pribináčky. Inu, velká natahovaná nuda. (30.05.2006)

Podle mě je obdivuhodné, co se tu z toho tématu podařilo vykřesat. Plechová kavalerie je sice poplatná době a dobrovolně bych ji celou neshlédl. Ale o takový seriálový průjem, jaký je v dnešní době běžným a oblíbeným standardem, se nejedná. Hrají zde pouze vynikající herci, kteří mají co hrát, evidentně se v době vzniku ještě někdo zabýval hudbou v seriálech, texty se nepsaly cestou v metru na plac a scény pravděpodobně nemusely být hotové na první, maximálně druhý pokus. (09.07.2012)

Nechápu jak jsme to kdysi žrali já celkem záviděla a ted´nevím jestli Hartlovi kozatou Kořínkovou, nebo Kořínkové ty kozy. Hartl mně celkem vytáčel, jak si nechával nasrat na hlavu. Jo dnes by s něma kapitalisti zametli, že by z nich cucky lítaly. Už se na to raději nedívám neb je mi blujno z toho zpětně. (24.08.2011)