Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Tradičně něco ze života jednoho českého velikána a hlavně pohled na pohádky a jejich vliv na děti ze zcela odlišného úhlu - tohle byla skutečně podnětná a svižná přednáška, ne jako ty, kterými jsme dnes a denně svědky na našich vysokých školách, viďte? A hra byla také vynikající, inteligentní a suchý humor místy až přecházející do mokra, co se určitých tělesných partií týče... Ale 97%? C'mon, tolik tu nemá ani jediný film... 9/10 ()
,,A tohle to tam, to jsou záhonky.“ Tuto pohádku jsem viděl podruhé v mém životě, ale můžu s klidným svědomím říct, že je to bezesporu to nejslabší, co jsem od DJC zatím shlédl. Statický příběh, natahované vtipy, spousta výplní až vycpávek. Děd Vševěd nelogicky trapně nudný, postava pocestného přinesla chabou pointu až na závěr a proměna princezny za moc nestála. Úvodní seminář se tentokrát smrskl jen na jeden příspěvek, který mi rovněž přišel podprůměrný. ()
Zaručená cesta na dno síl spôsoná nekontrolovateľnými kontrakciami svalov zodpovedných za smiech. Jednoducho nezabudnuteľné najmä vďaka Sverákovmu stvárneniu Dlhého, širokého a bystrozrakého v jednej osobe bez akéhokoľvek naplnenia definície niektorej z týchto rozprávkových postáv. Ale ani iné postavy vôbec v ničom nezaostávajú. Ešte teraz sa neviem prestať smiať a to už píšem komentár nejakú tú chvíľku. Par excelance of comedy. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Další úžasné dílo DJC. S Hospodou a třídní knihou je tahle hra asi vůbec nejlepší. Výborná zápletka, úžasná dvojrole Miloňe Čepelky, fantastická změna pohlaví, děd Vševěd na nějž se musí mluvit jen ve verších a scéna, kde se herci měli najíst... Nejlepší pohádka, kterou jsem kdy viděl. Geniální dílo. 100%. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Petr Brukner měl hrát původně dvojroli prince Jasoně a Drsoně a Miloň Čepelka zase Zlatovlásku. Pak, ale přišel Petr Brukner s tím, že se mu ti dva pletou a že tu roli nechce. Tak si jí vyměnil s Čepelkou. (mnaucz)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
- Ladislav Smoljak v rozhovoru prozradil, že prvotní inspirací k pohádce byla touha vidět Miloně Čepelku v růžovém princovském kostýmu. (gjjm)
Reklama