Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Když se podívám na hodnocení svých oblíbených uživatelů, připomínají mi krásně utkaný červený koberec se vzorkou pěti hvězdiček po téměř celé šířce, pouze ve dvou řádcích s nepatrnou ztrátou jedné hvězdy. Proč ne, ale když mám ohodnotit tento kousek za sebe, spíše než něco jedinečného jsem viděl prostě milou jednohubku s poměrně sympatickým experimentem výhradně mužské konverzační / jevištní komediální variace na českou pohádku. Úvodní 20-timinutovou přednášku jsem nějak bez zaujetí přečkal, abych se pak u průpovídek mohl nejednou dobře pobavit. Dlouhý, široký a krátkozraký mají v sobě několik výtečných scén (např. Čepelkův úvodní dlouhý „sakra“ monolog v lese nebo píseň po návštěvě Vševěda), i ve zbylých částech přináší fajn humor, ale i navzdory kratší stopáži mi občas přišla tato hříčka natáhlá a pokud pominu ten netradiční pohádkový žánr, tak oproti jiným cimrmanovským hrám (z nichž některé mě v minulosti opravdu nadchly, např. Dobytí severního pólu) také někdy méně výrazná i méně propracovaná. [60%] ()
Tato hra je jedna velká perla. Já se směji od začátku do konce a ještě hodinu potom. Klasické hlášky, které se používají i v normálním životě, mě nikdy nepřestanou bavit. Mám k této pohádce velmi specifický vztah. Byla to první hra, se kterou jsem byla seznámena. Takže srdéčko přikazuje mít toto v paměti pro mé další generace. Viděno i naživo - naštěstí ()
70%. Nejsem nějaký znale Cimrmana, viděl jsem snad jen 2 divadelní představení. Každopádně mi to nepřišlo až nějak přehnaně vtipné. Možná právě proto, že neznám souvislosti, nevím... Vzhledem k tomu, že znám několik Cimrmano nadšenců, čekal jsem více zábavy, smíchu a něco geniálního. Nebylo to špatné, nýbrž čekal jsem více humoru. Bylo zde pár dobrých hlášek a nápadů, celé to bylo pojato zajímavě, ale nedá mi to a myslím, že by se z toho dalo vymáčknout více. Postrádal jsem prostě více humoru. Každopádně forma mi sedla. Howgh! ()
Nejdříve jsem se snažil zavzpomínat na hru, že bych také svojí troškou hlášek přispěl do mlýna, ale jsou tu napsané snad všechny podstatné (ikdyž už ten gag na začátku: "Pohádka, která u dětí propadla"). Je obrovsky těžké psát něco, co bych vytkl, nebo naopak pochválil (všechno). Snad...lepší vtipnější pohádku jsem neviděl. ()
Mistrův epitaf: Budoucnost patří aluminiu. Aj seminár, aj hra prešpikované toľkými hláškami. Až uvažujem, že si ju pozriem ešte raz. Geniálni sú, páni. A propó 1 – je Jára Cimrman súčasťou maturitných otázok z českého jazyka? A propó 2 - asi som sa zamilovala do pána Miloňa Čepelku. Ešte pred mesiacom som nevedela, že existuje... Nehovorte mu to, prosím! ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Jiří Menzel v jednom rozhovoru, kde vzpomínal na jeho působení v Divadle Járy Cimrmana, řekl, že hru Dlouhý, široký a Krátkozraký hrával nejradši. V představení hrával Děda Vševěda. (mnaucz)
- Po úmrtí Ladislava Smoljaka hrál roli Bystrozrakého Miroslav Táborský, který se v odborné části sám přirovnává k Prácheňskýmu, jenž byl Cimrmanův zaskakující herec. (Driss)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
Reklama