Lincoln

Tak jsem krátce po sobě shlédl dva filmy hájící práva barevných na pojem "občan tmavé barvy pleti" a ne lakonicky "negr" (Tarantinův Django a Lincoln). Škoda, že tyhle dva filmy nevznikly dřív, určitě by jednou dostaly Nobelovku. Takže až v roce 2012 Špilberk zfilmoval své vlhké sny. Ale tak bezkrevně a nezáživně, až jsem si připadal jako na akademické přednášce, hlava i víčka mi vypověděly službu a plnily zákony gravitace. Dvou a půlhodinová konverzačka, v níž zprvu exceluje Day-Lewis, ale po 50minutách stále stejného výrazu začně nudit. Ačkoli jsem měl dojem, že vidím vizážově skutečného Lincolna! Úžasná podoba. Neznaje historii, asi by se mi na film dívalo líp. (13.01.2013)

DODATEK K ÚSTAVĚ SPOJENÝCH STÁTŮ. ČLÁNEK 1: OTROCTVÍ I NEVOLNICTVÍ, POKUD NEJDE O VÝKON TRESTU ZA SPÁCHANÝ A ŘÁDNĚ DOKÁZANÝ ZLOČIN, JE ZAKÁZÁNO VE SPOJENÝCH STÁTECH A NA VEŠKERÉM ÚZEMÍ, PODLÉHAJÍCÍM JEJICH JURISDIKCI..... /// …ON, všemi lidmi milovaný… ano, svádí to k úsměvu, k odsouzení z patetismu, ale nechcu to tak brát… TOHLE MÁ BEJ HISTORIE! Lingvistický orgie a tuny politiky. Vlastně jen a jen tuny slov a politiky. Máte na to? (řečnická otázka autora komentáře pro všechny nerozhodnuté potenciální diváky….) A může bejt vůbec hlasování o přijetí víc jak 145 let starýho dodatku drama? ,,TVOŘÍME HISTORII“ ….no tak dobře, ale přes všechen můj zájem o politiku, přes všechny klady a někdy až parádní divadelní herecký výkony – tohle už (zřejmě) nikdy nedám! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln“, kterou v roce 2005 napsala Doris Kearns Goodwin číst nebudu. 2.) Viděl jsem první díl a čekám na pokračování. 3.) Chcu zjistit, jestli Steven trumfnul Timura. 4.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (10.01.2013)

Fascinující filmový dějepis. Steven Spielberg s vypravěčským talentem sobě vlastním vykreslil silný a přesvědčivý portrét muže, který se stal (americkou, ale vlastně i globální) ikonou (a to do té míry, že v jiných dnešních filmech loví vampíry). Abraham Lincoln je takovou americkou obdobou Masaryka (nebo spíš naopak :-)). Genialita Spielbergovy režie tkví v tom, že udělal z podstaty věci neatraktivního kuloárního boje o prosazení 13. dodatku americké Ústavy cosi jako strhující soudní drama, nebo spíš analogii tohoto v USA tak populárního subžánru. Nesporným kladem je, že se tvůrci vyhnuli patetickému ztvárnění, ba naopak lze souhlasně kvitovat fakt, že demokracie a politika je a vždy byla hojně špinavým řemeslem. Zajímavá je též analogie k dnešku, kdy i přes těžké stíny korupce dopadající na současnou politickou elitu (a to platí univerzálně, jak v USA, tak i celé Evropě, o naší samosprávě ani nemluvě) existuje stále naděje, že vlády zamíří pozitivním směrem... Další celkem hodně povedená filmová učebnice dějepisu a jasná vize toho, komu se budou letos udělovat oskaři (minimálně Daniel Day-Lewis je horkým favoritem)... PS: Snad jediná má výtka tkví v tom, že v podtónu filmu je silně cítit paternalismus amerického (euro-atlantického) náhledu na svět, až přespřílišné ukotvení, jakoby ideologie lidských práv nebyla jen jednou z mnoha...ale chápat se to dá... ,,Největší počin 19. století. Schválený pomocí korupce, díky úsilí a pomoci nejryzejšího muže v Americe." (03.01.2013)

Mnohé komentáře k tomuto mimořádnému dílu vypovídají více o svých autorech než o díle samém. Spielberg, často nekriticky zbožňovaný a skoro stejně často také tak zatracovaný, se tu vzepjal k mimořádnému tvůrčímu činu. Poslední měsíce života jedné z největších osobností světových dějin 19. století, postihující končící mimořádně krvavou občanskou válku Severu proti Jihu, jsou jímavým příběhem muže, který až do konce svého života zůstal tím, kým byl: prostým mužem z tehdejšího amerického západního pohraničí, zálesákem a pozoruhodným autodidaktem, který se dopracoval mimořádné úrovně. A posléze i dvou volebních období ve washingtonském Bílém domě. Rozvaha, se kterou řídil zemi, odvaha a statečnost, které jej neopouštěly ani tehdy, když stál na pokraji zničující porážky, jsou a byly stejně obdivuhodné jako jeho jedinečný intelekt a pozoruhodná vzdělanost. Spielberg ani autor scénáře si v ničem svou úlohu neusnadnili. Zblízka, pod drobnohledem kamery, vidíme i druhou, odvrácenou tvář americké demokracie, tvář pokrytou boláky ponížení, rasismu s prvními nádechy protofašistických náznaků, politiku, která již tehdy byla nejen v americkém provedení bezskrupulózní. Lincolnova velikost - připomeňme si jeho ohromný pomník nedaleko Bílého domu - tu vyniká ještě víc. Strhující herecké výkony, nesené režisérskou představou a vůlí, mají svůj svorník: je jím Daniel Day-Lewis ztělesňující amerického dějinného velikána natolik suverénně a samozřejmě, že se jím, prodchnut velikostí svěřeného úkolu, skutečně stává podobně jako Jiří Pleskot Edvardem Benešem nebo Meryl Streepová Margaret Thatcherovou. Pozoruhodný výkon odvádí i Sally Fieldová v úloze Lincolnovy kontroverzní choti Mary. Sytě jsou prokresleny i portréty členů Lincolnova kabinetu. Kamera Janusze Kabinského doslova čaruje jak v prostorách Bílého domu, tak ve velkých krajinných záběrech bitevních scén a jejich hrůzných pozůstatků, tisíců a desetisíců mužských mrtvol. Vlastenecký patos, podávaný Spielbergem, je cudný ve výrazu a hluboký v citovém prožitku. Velkolepá severoamerická fuga je jasným oscarovým filmem a současně nadčasovou poctou muži, který patří ve světových dějinách k tomu nejzávažnějšímu a nejjímavějšímu, jak film naznačuje rovněž věcně podaným tragickým koncem-skonem dvoumetrového obra své doby. Pro toho, kdo vnímá život jako zdroj hlubokých, kvalitu životu stále zvyšujících zážitků, jde a půjde o setkání vskutku nezapomenutelné. (04.02.2013)

Bývalý vicekancléř Petr Hájek, který má doma na chalupě vztyčenou vlajku jižanské Konfederace, přirovnal kdysi Václava Klause ke generálovi Lee. Narážel tím na to, že generál Lee stál během americké občanské války na straně jižních států usilujících o národní suverenitu a podobně jako Klaus bojoval proti uměle vytvářené politické unii severu. Je to ze strany Hájka užitečné přirovnání, který není radno podceňovat: není náhodou Abraham Lincoln - se svými bonmoty, historkami, vtipkováním o Georgi Washingtonovi, rozšafností a rozvážnou chůzí - obdobou Miloše Zemana? (20.03.2013)