Lincoln

Problém filmu Lincoln je, že divák, který si předtím o filmu nic nezjišťoval (což není vždy ku prospěchu) neví co čekat. Někdo si představuje životopisný film, jiný hlavně válku Severu proti Jihu, další může očekávat rekonstrukci atentátu ve Fordově divadle. Ti všichni musí být během sledování mírně zklamáni, protože film je spíše konverzační drama o prosazování dodatku k třináctému článku ústavy USA, který řešil do té doby nemyslitelné zrušení otroctví a to i v nejednom státě unie. Řečeno jinak, sledujete-li každou neděli Moravce a k tomu záznamy jednání z parlamentu a senátu, pak je to film přesně pro vás. Leckdo se na svobodném severu přikláněl k tomu, aby černí na jihu byli svobodní, ale má se jim pak dát i právo volit? A co když si jej získají? To pak budou volit i černé ženy? Co se vlastně stane až černošská menšina svobodu? Můžeme sledovat Lincolna, který se jednak snaží prosadit ukončení války, ale zároveň chce prosadit i zrušení otroctví. Chybí mu dvacet hlasů ve sněmovně a tak se i on sám či lépe řečeno jeho team musí uchýlit k uplácení a nabízení lukrativních postů :-) Jak je vidět tak svět se od roku 1865 mnoho nezměnil... Lincoln je ztvárněn Day-Lewisem skvěle. Má charizma a z očí mu přímo čiší energie. Sám nevím proč, ale tento velký muž amerických a vlastně celosvětových dějin mne vždy spíše vzezřením děsil. Snad za to mohly ty ostře řezané rysy, husté vlasy, bradka a vůbec celá ta vychrtlá postava upnutá do pláště s vysokým cilindrem působí strašidelně jak z viktoriánského hororu. Ten dojem jsem měl i tohoto filmu. Spielberg asi natočit přesně to co chtěl natočit. Problém je, že na diváka, který se moc neorientuje v reáliích tehdejší doby (zvláště pro obyvatele Evropy) je tam těch historickcýh jmen (dnes povětšinou divákovi neznámých) až moc. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Takhle se tvořila historie a dějiny svobody. Abraham Lincoln skutečně patří věčnosti. Dávám tři hlasy za poctivé filmařské řemeslo. * * * (02.06.2013)

Parádní, i když lehce komornější historický snímek s klasickou spielbergovskou sentimentalitou, kterou tak milujeme. Některé může štvát to očišťování politických praktik za účelem vyššího dobra, jiné zas všechny ty Lincolnovy historky, další zas budou nadávat na nedostatek akce, ale já jsem byla z těhle 150 minut dějepisu o jednom z nejdůležitějších momentů historie Spojených států amerických nadšená. Víc takových filmů, mistře! (24.01.2013)

Jakmile jsem viděl trailer, bylo jasné, že se mi to bude hodně líbit; a také to, že v Evropě Lincoln moc úspěchu nesklidí. A podle toho také vypadá. Člověk by řekl, že skuteční "kritici" se dokáží přenést přes patriotismus a zhodnotí tu poctivou řemeslnou práci, co Spielberg odvedl. Ale nestalo se, takže to budu muset, alespoň částečně, napravit já (jako nadšenec do americké historie)...85%...[26.01.2013_Cinestar_Černý Most] (26.01.2013)

Lincoln. Bezesporu zajímavá historická osobnost. Přestože je na plátně skoro neustále, nedozvíme se o něm vůbec nic. Otroctví. Bezesporu černá kapitola amerických dějin. Přestože film pojednává primárně o snaze zrušit otroctví, o americkém otroctví se nedozvíme vůbec nic a ve filmu se jen mihne pár černošských komparsistů. Lincolnova vražda v divadle. Bezesporu jedna z nejslavnějších vražd v dějinách. Přestože skýtala skvělý filmový potenciál, ve filmu vraždu vůbec neuvidíme. Maska Daniela Day-Lewise. Bezesporu jeden z taháků filmu. Přestože jsou maskéři považováni za oscarové favority, Day-Lewis ve filmu spíše než člověka připomíná trpaslíka z Hobita nebo skřeta z filmů Leose Caraxe. Reklama na nejlepší ústavu Spojených států amerických na světě. (04.01.2013)

Film pro ty, kteří mají rádi americkou historii a kteří více než snahu o okázalé, velkolepé drama ocení dobovou atmosféru a věrnost dějinám. I proto bude z Lincolna většina českých diváků zákonitě zklamaná; emocionálních scén je tu pramálo, o Lincolnově životě se toho člověk moc nedozví, vedlejší příběhové linie jsou silně potlačeny a celé to vlastně působí jako záznam politického rokování o jednom z nejznámějších dodatků americké ústavy. No, a právě proto jsem z něj nadšená já. Užívala jsem si Lincolnovo neidealizované ztvárnění dokonalým Danielem Day-Lewisem: jeho shrbenou postavu, jeho nezvyklou barvu hlasu, jeho zatajování informací, jeho podplácení kongresmanů, jeho rozvážnost v dobách, kdy bylo potřeba jednat, a celkově všechny ty maličkosti, kvůli kterým by dnes prezidentské volby musel zákonitě prohrát, ačkoliv se pod tímto nánosem drobných nedostatků skrývala osoba pro prezidentskou funkci jako stvořená. Užívala jsem si kostýmy, nasvícení scén a všechny ty povalující se mapy a knihy, které mi okamžitě připomněly mou touhu mít vlastní soukromou sbírku starých listin a dokumentů. Užívala jsem si všechny ty zmínky o tehdejším právním systému, o tom, jak rovnost před zákonem neznamená rovnost rasovou, o tom, proč je třeba zrušit otroctví. Ocenila jsem, že se ve filmu v menší roli objevila sestra jednoho amerického prezidenta, který do úřadu nastoupil přesně 100 let po Abrahamu Lincolnovi a na kterého byl také spáchán atentát. A i když mi konec přišel lehce nadbytečný (vrchol podle mě nastává v momentu, kdy Tommy Lee Jones odchází z Kongressu), neměla bych sebemenší problémy s tím, kdyby byl Lincoln oceněn Oscary za nejlepší film (což by po uvedení Billem Clintonem na Zlatých glóbech nemělo být složité), nejlepšího herce v hlavní roli, nejlepšího herce v roli vedlejší a kameru. Film, na který jsem do kina zašla (zatím) dvakrát a který chci vidět (minimálně) i potřetí! (27.01.2013)