Na konci všech válek

Naturalistický pohled na bolest v samotném morku kostí. Zajatec ztrácí své člověčenství a je pouhou nickou v zabláceném smetišti momentálních dějin. Pochybuje o smyslu života, při kterém ho možná drží ten a ten spoluzajatec nebo vzájemná soudržnost. V tomhle vidím sílu, která se v nejedné takové situaci osvědčí. Mladí kluci žili v nelidských podmínkách a zacházení s nimi šlo za hranice krutosti. Přesto nepřestávali věřit, že tohle jednou skončí. Vlastně ani já jsem nevěděla, kterým směrem se příběh bude ubírat. Očekávala jsem, že se jim třeba podaří utéct a ne, že se dočkají osvobození. Sice se dočkali, ale s četnými šrámy na duši. Na moment se obrátily misky vah a trýznění trýznili trýznitele. Zaujal mě K. Sutherland a R. Carlyle, kterého stále vidím jako komediálního herce. Celková atmosféra by se dala krájet. (15.09.2011)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)

Film Na konci všech válek o tom, že v japonském zajateckém táboře se nežije zrovna nejlépe, není drama, válečný ani akční film. Je to jen táhlá konverzační a zoufale neakční nuda díky plytkému scénáři a nízkému rozpočtu, na míle daleko od Mostu přes řeku Kwai, nebo třeba Krále krysy. Jen herci hrajou dobře a film tak trochu zachraňují, jinak je to filmový mišmaš scén, které jste už určitě a lépe někde viděli v jiných filmech (stavba železnice, zajatec - obchodník s Japonci i domorodci, bombardování vlastním letectvem, tresty, hlad a smrt). Všechny zajímavé scény jsou v traileru: http://www.youtube.com/watch?v=LwyqlM5dRVI (06.12.2012)

Zacne sa to ako klasicky film z lagra v ktorom behom druhej svetovej kruti japonci väznia chudakov britov a nutia ich v tazkych podmienkach stavat zeleznicu. Mame tu klasicke archetypy. Sebecky Kiefer Sutherland, ktory sa stara len o seba, hrdy vojak Robert Carlyle, ktory cely cas planuje utek, dobrosrdecny Mark Strong alebo naivny Ciarán McMenamin z ktoreho pohladu je cely film podany. Na druhej strane zase mame strazcu, ktory vsetkych väznov terorizuje a samozrejme tu je aj jeden dobry japoncik, aby neboli vsetci japonci za svine. Epizodky, ktore postavy zazivaju nie su dvakrat originalne, ale samotne postavy su zahrane natolko kvalitne, ze vas ich osud zaujme. Lenze v polovici sa film zlomi a naplno sa ukaze, ze nie je ani tak o postavach a ich utrpeni, ale skôr o strete filozofii a ich vplyve na postavy. Takze sa ukaze, ze japonci su taki nekompromisni fanatici kvôli tomu, ze len plnia filozofiu bushida a rovnako kruto trestaju nielen väznov ale aj svojich. A cast väznov sa postupne, kvôli tomu aby prezili, uchyluje k viere. Od tej chvíli boli pre mna nabozenske kecy väcsim utrpenim ako fyzicka namaha a hlad, ktory postavy zazivali. Takze v prvej polovici filmu som sa najviac identifikoval so samotarom Sutherlandom a v druhej som chcel z toho nabozenskeho pekla zdrhnut rovnako rychlo ako zmagoreny Carlyle. Z podobnych filmov je ovela lepsi komornejsi Rescue Dawn alebo klasika The Bridge on the River Kwai. 6/10. (08.10.2017)

Reziser David L. Kunnigham je zrejme lama. Zevraj pribeh vojakov, ktori musia stavat zeleznicu v pralesoch medzi Barmou a Thajskom? pch, nedajte sa vysmiat tak tu pekne miestami vidno, ze ide o akysi havajsky ostrov, dalej atmosfera slaba, herecke vykony podpriemerne, z hercov som poznal len Roberta Carlyla /Trainspotting/. Kulisy dobre, ale rezia je nevyrovnana a pribeh nedava velky zmysel. 30 % (03.11.2015)