Reklama

Reklama

Na konci všech válek

  • USA To End All Wars (více)
Trailer

Obsahy(1)

Válečným zajatcům zbývá už jen důstojnost... Nechvalně proslulou Železnici smrti nechali vybudovat Japonci v letech 1942 a 1943 jako důležitou dopravní tepnu mezi Thajskem a Barmou. Železnice byla vybudována v extrémně krátkém čase a nesmírně náročných přírodních podmínkách. Japonci na její stavbu kromě asijských dělníků využívali i spojenecké válečné zajatce, které sem přesunuli ze zajateckých táborů. Příběh snímku Na konci všech válek vychází ze vzpomínek skotského kapitána Ernesta Gordona, který se stal přímým účastníkem této tragické události v roli válečného zajatce. Vysoškolský student Ernie (Ciarán McMenamin) narukoval do války s vidinou, že se stane součástí historie, proto hrdě vstoupil do řad Argyllské a Sutherlanské horské pěchoty. Osudem Argyllských bylo vždy tvořit poslední obranou linii a tento osud se znovu naplnil tváří v tvář porážce a zajetí nepřátelskými silami. Po pádu Singapuru v roce 1942 jsou členové batalionu velícího důstojníka McLeana (James Cosmo) a jeho zástupce majora Campbella (Robert Carlyle) zajati japonskou armádou a drženi v pekle thajského zajateckého tábora, následně donuceni v otrockých podmínkách stavět železnici uprostřed džungle. Železniční trať vzniká na mrtvolách zajatců, kteří předtím museli čelit hrůzným válečným zločinům. Jen člověk s nadějí a rozhodností dokáže přežít a snášet neuvěřitelnou bolest a utrpení v místě, kde má život jednotlivce cenu váhy pírka. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (95)

Zeck 

všechny recenze uživatele

Tradiční film ze zajateckého tábora, kde každý den není posvícení. Trochu mě to zklamalo. Čekal jsem realistickou drasťárnu plnou vzdoru, drsných výrazů a bojovného ducha. Skutečnost byla tenkrát jiná, takže se podle toho natočil film. Postavy mě bohužel nijak neoslovily, byly ploché, jako thaiský prostitut. Herecké výkony rozhodně nebyly uvěřitelné, jediná postava, které jsem to sežral, byl hlavní japonský dozorce. Robert Carlyle mi místama vadil, to samé se dá říct i o postavě Ciarána McMenamina. Snad jen Sutherland mi přišel zajímavý. Děj byl nečekaně nudný, za celou dobu se nestalo vůbec nic zajímavého, bylo to v podstatě vypravění o tom, jak stavěli železnici. Umírání hlady, nemocema nebo mučením zde bylo tak suše podáno, že když jsem se u toho přežrával vánočním cukrovím, ani jsem se nezamyslel nad tím, jak příšerně se na to umíralo. Závěrečné ukřižování mi přišlo až komické. Nevím, jak to tenkrát bylo, ale dost pochybuju, že by se někdo nechal přitlouct ke kříži a skoro u toho dostával sebemrskačské orgasmy z dobře odvedené, duševní práce. Zatím největší zklamání mých soukromých, filmových Vánoc. 60% 27.12 2009 ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Nerad bych aby to vyznělo něják neuctivě k válečným zajatcům, ale tenhle film je teda slušná slátanina....Aneb.=když se uprostřed sentimentálního a rádoby emočního filmu přistihnete, že z nasranosti nad přiblblostí scénáře začínáte fandit japoncům a utrpení zajatců je vám někde u řiti-asi něco nefunguje jak má...............Asi si rychle-zase po letech-pustím Veselé Vánoce, pane Lawrenci..na spravení chuti ()

Reklama

kumpi 

všechny recenze uživatele

Možná nedoceněný kvalitní válečný film s námětem slavnějšího díla. Dochází zde ke konfrontaci Bushida, japonského způsobu života a křesťanství, ve kterém nalézají zajatci motivaci pro další žití. Postavy zde často mění svůj postoj. No a scéna s "chybějící" lopatou velmi dojemná. Další plus pro tento film je autentické "dobrodružství" všech zajatců, kteří tento tábor opravdu přežili....75% ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

Král Krysa, Most cez rieku Kwai, Na konci všetkých vojen, filmy dobrodružné, vojnové, zo zaujímavého nepoznaného prostredia japonských zajateckých táborov. Tento posledný je zaujímavý akosi ináč, tiež ukazoval postoj Japoncov k zajatcom, utrpenie vojakov v zajatí, .... no je tam aj niečo naviac .... mne sa zdalo, že scenár sa zameral aj na akési stretnutie dvoch kultúr - tej európskej - kresťanskej a ázijskej . ... samurajskej ... sfanatizovaného bushida ... Päť bodov dávam filmu za možnosť pozastaviť sa nad rozprávaním hlavného hrdinu ... čoby škótskeho "nedokončeného" profesora - učiteľa filosofie ... nad myšlienkami ktoré sa nenásilne vtierajú do mysle diváka pri sledovaní deja ... a útrap zajatcov. Jedni srdnato vzdorovali chystali úteky a zúfalo bojovali .. iní sa začali učiť, hľadať v utrpení aspoň troška nádeje , že raz to všetko skončí. Lebo "člověk bez naděje nejspíš zemře". Aby obe skupiny nakoniec na konci filmu sa stretli v hľadaní odpovede na otázku "AKÁ JE CENA MILOSRDENSTVA, KEĎ V OČIACH NEPRIATEĽA NAPOKON ZRIEŠ SÁM SEBA ?" ()

Galerie (76)

Zajímavosti (5)

  • Tlmočník Takaši Nagase je jednou z dvoch ústredných postáv filmu Koľaje osudu (2013). (magu)
  • Otázky, které si pokládá Ernest (Ciarán McMenamin) při odjezdu z tábora: "Kdo je můj bližní? Kolikrát mám odpustit svému bratru? Co to znamená milovat své nepřátele? Co může člověk nabídnout výměnou za svou duši?" To jsou otázky, které jsou převzaty z Bible. (Kuny27)
  • Při pohřbu plukovníka zazní citát z Bible. Verš je z Jana, 12. kapitola, verš 24. "Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek." a poté zahrají na dudy píseň "Amazing grace". (Kuny27)

Reklama

Reklama