Reklama

Reklama

Na konci všech válek

  • USA To End All Wars (více)
Trailer

Obsahy(1)

Válečným zajatcům zbývá už jen důstojnost... Nechvalně proslulou Železnici smrti nechali vybudovat Japonci v letech 1942 a 1943 jako důležitou dopravní tepnu mezi Thajskem a Barmou. Železnice byla vybudována v extrémně krátkém čase a nesmírně náročných přírodních podmínkách. Japonci na její stavbu kromě asijských dělníků využívali i spojenecké válečné zajatce, které sem přesunuli ze zajateckých táborů. Příběh snímku Na konci všech válek vychází ze vzpomínek skotského kapitána Ernesta Gordona, který se stal přímým účastníkem této tragické události v roli válečného zajatce. Vysoškolský student Ernie (Ciarán McMenamin) narukoval do války s vidinou, že se stane součástí historie, proto hrdě vstoupil do řad Argyllské a Sutherlanské horské pěchoty. Osudem Argyllských bylo vždy tvořit poslední obranou linii a tento osud se znovu naplnil tváří v tvář porážce a zajetí nepřátelskými silami. Po pádu Singapuru v roce 1942 jsou členové batalionu velícího důstojníka McLeana (James Cosmo) a jeho zástupce majora Campbella (Robert Carlyle) zajati japonskou armádou a drženi v pekle thajského zajateckého tábora, následně donuceni v otrockých podmínkách stavět železnici uprostřed džungle. Železniční trať vzniká na mrtvolách zajatců, kteří předtím museli čelit hrůzným válečným zločinům. Jen člověk s nadějí a rozhodností dokáže přežít a snášet neuvěřitelnou bolest a utrpení v místě, kde má život jednotlivce cenu váhy pírka. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (95)

petikacka 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších filmů Kiefera Sutherlanda...Takový příběh amerických vojáků vězněných v japonském lágru a to, že Japonci, potažmo asiaté jsou krutá rasa je myslím všeobecně známo... Film ukazuje, že lidská touha po svobodě a po pomstě, jim dodává neuvěřitelnou sílu, kterou člověk může využít k přežití...Za mě 85% ()

Endavour 

všechny recenze uživatele

Ze slabých míst tohoto snímku bych zmínil zbytečně dlouhou stopáž, někdy i nesmyslné dialogy. Co se mi naopak líbilo nejvíc, byly pasáže, kde hlavní hrdina pročítal ze Svaté knihy nebo blíž seznamoval své "žáky" s učením řeckých filozofů. Bylo to takové světlo na konci černého tunelu zalitého krví nevinných mariňáků. Zajímavý film z prostředí hrůz japonského tábora, kterého však netřeba vidět více než jednou. Mé hodnocení činí 60%. ()

Reklama

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Příběh dle skutečné události. Skupina anglických (ehm. skotských) vojáků je během druhé světové války zajata a odvelena do japonského zajateckého tábora. Zde, ať chtějí nebo nechtějí částečně přebírají základy bušidó, japonského kodexu rytířství, kde trest je poctou. Velmi zajímavý válečný film, který se podobně jako např. Tenká červená linie více než válce věnuje vnitřním pocitům zajatců a jejich věznitelů... Ač obsazení nehýří hereckými hvězdami (až na Kiefera Sutherlanda a Roberta Carlyle) všichni podávají skvělé herecké výkony, jejich strádání cítíte na vlastní kůži. Velmi mě svým výkonem překvapil Robert Carlyle, který si střihl skvěle roli majora Campbella, odpůrce japonského režimu do poslední minuty. I jeho postava prochází bouřlivým vývojem, zvlášť ke konci filmu je jeho výkon velice emotivní. Také Kiefer Sutherland a mladý Ciarán McMenamin skvěle stvárňují "přijímání" kodexu cti ... ()

Ripley 

všechny recenze uživatele

Možná že jsem násilnými scénami přesycen,ale věřím že Japonci v zajateckých táborech konali ještě větší zvěrstva než v tomto filmu.Soudě podle dokumentů a článků co jsem viděl a četl.Možná za to mohla ne špatná,ale také ne příliš kvalitní režie,že násilné scény a týrání působily málo syrově a uvěřitelně.Nejvíc na mě zapůsobila scéna(víc než ta s ukřižováním),kdy japonský důstojník mlátí lopatou postavu,kterou ztvárnil K.Sutherland za ztrátu lopaty a poté co z něj skoro vymlátí duši zjistí,že se lopata našla a zmlátí hlídače který špatně hledal.Tento film není vůbec špatný!Jen mohl být lepší. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (5)

  • Při pohřbu plukovníka zazní citát z Bible. Verš je z Jana, 12. kapitola, verš 24. "Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek." a poté zahrají na dudy píseň "Amazing grace". (Kuny27)
  • Otázky, které si pokládá Ernest (Ciarán McMenamin) při odjezdu z tábora: "Kdo je můj bližní? Kolikrát mám odpustit svému bratru? Co to znamená milovat své nepřátele? Co může člověk nabídnout výměnou za svou duši?" To jsou otázky, které jsou převzaty z Bible. (Kuny27)
  • Film byl natáčen převážně na ostrově Kauai, který je součástí Havajských ostrovů. (Lucas87)

Reklama

Reklama