Na konci všech válek

Jeden z nejlepších filmů Kiefera Sutherlanda...Takový příběh amerických vojáků vězněných v japonském lágru a to, že Japonci, potažmo asiaté jsou krutá rasa je myslím všeobecně známo... Film ukazuje, že lidská touha po svobodě a po pomstě, jim dodává neuvěřitelnou sílu, kterou člověk může využít k přežití...Za mě 85% (03.08.2020)

Ze slabých míst tohoto snímku bych zmínil zbytečně dlouhou stopáž, někdy i nesmyslné dialogy. Co se mi naopak líbilo nejvíc, byly pasáže, kde hlavní hrdina pročítal ze Svaté knihy nebo blíž seznamoval své "žáky" s učením řeckých filozofů. Bylo to takové světlo na konci černého tunelu zalitého krví nevinných mariňáků. Zajímavý film z prostředí hrůz japonského tábora, kterého však netřeba vidět více než jednou. Mé hodnocení činí 60%. (06.05.2016)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)

Příběh dle skutečné události. Skupina anglických (ehm. skotských) vojáků je během druhé světové války zajata a odvelena do japonského zajateckého tábora. Zde, ať chtějí nebo nechtějí částečně přebírají základy bušidó, japonského kodexu rytířství, kde trest je poctou. Velmi zajímavý válečný film, který se podobně jako např. Tenká červená linie více než válce věnuje vnitřním pocitům zajatců a jejich věznitelů... Ač obsazení nehýří hereckými hvězdami (až na Kiefera Sutherlanda a Roberta Carlyle) všichni podávají skvělé herecké výkony, jejich strádání cítíte na vlastní kůži. Velmi mě svým výkonem překvapil Robert Carlyle, který si střihl skvěle roli majora Campbella, odpůrce japonského režimu do poslední minuty. I jeho postava prochází bouřlivým vývojem, zvlášť ke konci filmu je jeho výkon velice emotivní. Také Kiefer Sutherland a mladý Ciarán McMenamin skvěle stvárňují "přijímání" kodexu cti ... (02.06.2004)

Možná že jsem násilnými scénami přesycen,ale věřím že Japonci v zajateckých táborech konali ještě větší zvěrstva než v tomto filmu.Soudě podle dokumentů a článků co jsem viděl a četl.Možná za to mohla ne špatná,ale také ne příliš kvalitní režie,že násilné scény a týrání působily málo syrově a uvěřitelně.Nejvíc na mě zapůsobila scéna(víc než ta s ukřižováním),kdy japonský důstojník mlátí lopatou postavu,kterou ztvárnil K.Sutherland za ztrátu lopaty a poté co z něj skoro vymlátí duši zjistí,že se lopata našla a zmlátí hlídače který špatně hledal.Tento film není vůbec špatný!Jen mohl být lepší. (18.05.2008)