Na konci všech válek

Tak hned ze začátku bych rád uvedl, že nemám rád filozofii a ty kecy kolem ní a film byl "filozofií" pěkně protkán. Dále bych rád upozornil, že nevěřím, že se děj v této podobě skutečně stál. Ne, že by byl film zas takový průšvih, ale ty filozofický žvásty mě nudily a neskutečně deptaly, celý film tím naprosto odrovnaly do prachprostého podprůměru. Myslím si, že každý by v dané situaci volil cestu odporu dle Roberta Carlyleho a 100% by se neuspokojil s kecama nějakého sofistikovaného řečníka. V tom vidím ten rozkol, ale jak jsem psal, chyba je na mé straně a proto na to upozorňuji. Herecké výkony jsou lahůdka a moc se mi líbily, hlavně teda Carlyle byl famózní. První půlka filmu se mi hodně líbila a dost mě překvapila, leč půlka druhá byla hrůza. Škoda škoda, protože film je super, ale vnitřně bojuji se scénářem, kterému bych s chutí dal hodnocení odpad! kdyby ovšem nebyl dle skutečné události. Tak musím věřit tvůrcům, že jde o skutečný námět a hodnotit film jinak. Takže jak jsem psal kdyby byl scénář vymyšlený film jde okamžitě mezi 1 až 2 hvězdy, ale že je námět dle skutečné události hodnotím film jinak a to hlavně kvůli hercům a začátečnímu napětí a tlaku. (09.01.2006)

Neubránil jsem se porovnání s totožným snímkem Temný úsvit. Ale ono je to velmi težké, i když oba snímky jsou ze stejného prostředí, zde se spíše pojednává část, kdy je příběh vyprávěn jedním ze zajatců. Film velmi hezky střídá pocity štěstí a radosti, s těmi opravdu ukrutnýmy. Robert Carlyle mi zrovna moc nesedl, jelikož hrál takového bezmocného člověka, který se s osudem vypořádával po svém, ale roli zvládl skvěle. Za to chrabrý Yankee v podání charizmatického Kiefera Sutherlanda byl výborný. A nesmím opomenout pro mne neznámého Ciarána McMenamina, který by si zasloužil nějakou menší cenu za svůj výkon. "Věnováno památce kapitána Ernesta Gordona". (21.06.2008)

Možná že jsem násilnými scénami přesycen,ale věřím že Japonci v zajateckých táborech konali ještě větší zvěrstva než v tomto filmu.Soudě podle dokumentů a článků co jsem viděl a četl.Možná za to mohla ne špatná,ale také ne příliš kvalitní režie,že násilné scény a týrání působily málo syrově a uvěřitelně.Nejvíc na mě zapůsobila scéna(víc než ta s ukřižováním),kdy japonský důstojník mlátí lopatou postavu,kterou ztvárnil K.Sutherland za ztrátu lopaty a poté co z něj skoro vymlátí duši zjistí,že se lopata našla a zmlátí hlídače který špatně hledal.Tento film není vůbec špatný!Jen mohl být lepší. (18.05.2008)

Pro mě znovu další překvapení mezi válečnými dramaty. Zajímavé, že se někdy tak kvalitní filmy nikdy nedostanou na výsluní. Zajímá mě proč. Chtěl bych vědět, co tomuhle snímku chybí k tomu, aby se o něm vědělo. Aby byl filmem uznávaným. Asi tomu chybí ta okázalost, se kterou některé někdy mnohem horší filmy přicházejí na trh. Je smutné, že může film tak jednoduše zapadnout. Ale já jsem rád, že si podobných filmů čím dál tím víc častěji všímám. 85% (31.01.2012)

Snímek Na konci všech válek v sobě obsahuje všechny tradiční ingredience dramatu odehrávajího se v zajateckém táboře jako jsou různé spory věznů s vězniteli i mezi sebou, utrpení, tvrdá dřina, mnohdy až nesmyslný vzdor (ovšem důstojnost zachovávající), povídání o snech po večerech, slezy na buzerplace, krutost věznitelů... Potud by se mohlo zdát, že zapadne v šedi předchůdců, jimiž bylo téma do značné míry vyčerpáno... Jenže... Věznitelé jsou Japonci, kultura s odlišným vnímáním morálky, cti, důstojnosti i povinnosti. Co v očích našich působí jako hrdý vzdor, je v očích japonského věznitele dost možná osobní urážka. A pokud ji nepotrestá, přijde o důstojnost zase on... Ale zase na třetí stranu... Co chvíli jsem měl pocit, že film nám představuje Západní civilizaci jako japonské morálně nadřazenou. To jsem se však spletl. Morálně nadřazenou (a navíc odpovědi dávající) je víra, samozřejmě ta poctivá a autentická. Proč by byl jinak tak kladen důraz na to, že dvě nejpozitivnější, nejhumánnější postavy příběhu vstoupily do kněžského stavu? Zrovna me, to příliš nepotěšilo. Stejně jako všudypřítomný vševysvětlující voiceover. Silné ***. (09.02.2009)