Patnáct milionů meritů (S01E02)

Futuristicky sarkastické pojetí, přesto se slušnou myšlenkou. Místy mdlé scény do sympatických čísel hnala dvojice Jessica Brown Findlay a Daniel Kaluuya. Čím víc nesmyslně šlapou, tím víc výhod mají. Každý den jako přes kopírák, bezvýchodnost, nehmatatelné štěstí, umělé cíle, v pokoji jen postel a obří televizní obrazovky plné nepřirozené radosti. Být viděn, nezapadnout. (16.01.2020)

Tak tohle se hodnotí tak těžko, že už jen za to, si tvůrci zaslouží uznaní. Během té hodiny, jsem si prošel třemi fázemi: skoronuda, tvrdý přesný zásah, lehké zklamání. První třetina byla trošku nezáživná díky tomu, že nám Lyn jen pomalinku a neochotně odkrývá, jak funguje svět, kde je doveden add absurdum jakýsi kreditní systém, kde body získáváte šlapáním na rotopedu. A za ty si můžete pořídit nejen jídlo, ale třeba možnost nedívat se na určitý typ pořadu. Bez tohoto pomalejšího úvodu, by ovšem nemohla jako těžká palice dopadnout pointa, která byla velmi krutá a tvrdá...taková, po jaké jsem volal v předchozím dílu. Kdyby vše skončilo tímto okamžikem, dal bych plný počet hvězd bez váhání. Jenže ono neskončilo. Tvůrci se rozhodli, že tu krutou pointu ještě nastaví závěrem, který bude trochu cynický, nebo prostě realistický v tom horším slova smyslu. Je to škoda. Posledních cca deset minut, totiž odšouplo pocity z té první pointy bokem a místo nich nám bylo předloženo k úvaze, jestli je zkažený svět, ve kterém Blink žije, nebo spíš lidé, kteří jsou jeho součástí...potažmo Blink sám. Tak, jako k dokonalosti něco chybělo prvnímu dílu, tak tady k dokonalosti něco přebývalo. PS: Jessica Brown Findlay je jedna z nejpěknějších Angličanek, které jsou momentálně ve filmu vidět. (15.11.2017)

Zaujímavá antiutopická epizóda, ukazujúca nielen krutú realitu talentových súťaží, ale aj realitu života ako takého. Každý z nás musí tvrdo pracovať, makať, aby mohol kľudne žiť, ale ako? a kvôli čomu? Pre nič. A to krásne odzrkadľuje súčasný svet. VERDIKT: Síce najslabší diel prvej série, ale so stále silnou myšlienkou. 9/10. (13.11.2021)

Jak málo stačilo k dokonalosti. Do půlky taková příjemná romance z lehce dystopického prostředí, posléze opět těžké, zoufalé a depresivní. Dostal jsem víc, než jsem čekal, i když bych se původně rád dozvěděl víc o fungování onoho světa. A celkově jsem tento díl neprožíval do morku kostí, jako předešlý. Ale i tak, nejsem ani trochu zklamán, námět se mi ohromně líbil a při sledování jsem se musel uchýlit k mnoha nepěkným slovům vyjadřujícím můj údiv. Hodina utekla jako voda a já se už teď těším, co bude příště. (26.02.2018)

I naprostá většina zdejších komentářů potvrzuje, že míříme k něčemu podobnému. Takže pokud to mělo být skutečně nějaké "nastavování zrcadla", dopadlo to katastrofálně komicky. Těch logických lapsů ve vyprávění, naivity hlavních postav, které se tváří, že přemýšlí, respektive se nenechávají manipulovat a pak se chovají jako pubertální snílci... V opačném případě je to jen další "stream" pro pubertální cyniky. (28.01.2017)