Reklama

Reklama

Hausu

Trailer

Obsahy(1)

Oshare se těší na prázdniny strávené se svým tatínkem, kterého skoro nevídá. Těší se do té chvíle, než zjistí, že s nimi má jet tátova nová přítelkyně Ryouko. Rozhodne se tedy, že místo toho pojede ke své tetě, což je sestra její již zesnulé maminky. Vezme sebou své kamarádky ze školy - Fantu, Kung Fu, Gari, Sweet, Mac a Melody. V domě tety se však po příjezdu děvčat začnou dít podivné věci, kterým nemohou zabránit. (medlint)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (54)

strougy 

všechny recenze uživatele

Spíše než o horor se u Hausu jedná o šílenou groteskní parodii, vyznačující se spoustou zajímavých vizuálních nápadů, krásně barevnými scénami a k filmu roztomile nepadnoucí, přesto však velice vtipnou hudbou. Ze všeho nejvíc to tak připomíná bláznivý karneval plný ječících mladých dívek, vraždícího klavíru či povlečení a jednoho tančícího kostlivce. Silné 4*. ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

No do prdele... Tady to vypadá, jakoby pan režisér šňupal po večerech nějakou hustou mňamku. Každý svůj zážitek, halušku a vidinu si zapsal do notesu, a dojmy z toho vzniklé zakomponoval do filmu. Výsledek pak připomíná návštěvu matějské pouti na LSD. Bonbonová sladkost a pastelová barevnost jsou nejvýraznějšími elementy téhle podivné komedie, ale obsahuje samozřejmě mnohem víc. Malované pozadí, obraz v obraze nebo dětinsky rozverná hudba je pouze slabý výčet, každopádně mě osobně tahle šílenost zkrátka nepřišla po chuti. Pokud ale hledáte šílenou, hodně experimentální blbinku, kde klavír může žrát lidi a kung-fu školačka bojovat s telefonem, jste na správné adrese. ()

Reklama

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Tak Hausu, to je případ sám pro sebe. Mám velice rád experimentální filmy, ale tohle bylo trochu mimo mou mísu. Obdivuji nesmírnou originalitu, nápaditost a velice zajímavou vizuální stránku filmu. Už mi trochu připadá, že poslední dobou kazím filmům s málo hodnoceními celkový průměr. I přes jmenovaná pozitiva jsem se totiž u tohoto filmu nesmírně nudil a docela se těšil na konec. Horor z toho nakonec ani nebyl, ale to by v podstatě vůbec nevadilo. Celkově až příliš moc barevné a ta hudba. Tu hudbu, kterou zde někdo zmiňoval jako dobrou, to bylo snad to nejhorší. Celým filmem se linula v každé situaci taková slaďoučká znělka, která už mi na konci lezla extrémně na nervy, a proto jsem byl rád, že alespoň závěrečný song byl jiný. Ani ty mladé ječící Japonky mě nijak nezaujaly. Nejlepší byla asi postava tetičky. Hodnocení je nejisté, protože film byl oproti mým očekáváním dosti zklamáním. Asi tak, místy 2* místy skoro až 4*, ale to jen hodně vzácně. Budu shovívavý a prozatím, za tu originalitu, dávám tři, ale je klidně možné, že ta jedna ještě časem ubude. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Japonský Evil Dead 2, jenom šílenější a nudnější. První polovina prakticky sestává jen z otravně jalového štěbetání sedmi puberťaček cestou do venkovského domu a do toho tu a tam přijde nějaký debilní videoefekt. V druhé polovině se strhne bizarní hororová groteska, která sice nevyděsí, ale nad některými nápady, triky a výtvarnými řešeními zůstává rozum stát. Hlavně nad scénou s klavírem - v zásadě stačí pustit si jen tu. ()

seeker23 

všechny recenze uživatele

Obajašiho první vkročení do světa celovečerního (a nad to komerčního) filmu. Z experimetální scény přichází vybaven avantgardními technikami, které s lehkostí přetaví do podoby úchvatných speciálních efektů. Už sám tento přechod - od experimentu k divácky úspěšné komerci - ve své době prakticky nemá obdoby. Ze směsice horroru (no spíše vlastně pohádky) a typicky japonského žánru z prostředí teenagerek (s jejich silnou aektovaností, podivným humorem a ještě podivnejší stylizací) vychází divácky vděčný a přitom naprosto ojedinělý žánrový hybrid. Radostný horror. Obajaši svým propracovaným užitím jednoduchých triků (prolínačky, barevné filtry, pokrytí postav či objektů nereálnými texturami...) dosahuje mimojiné podobného efektu, k jakému se někteří dnešní filmaři dopracovali pomocí metody tekutého střihu (např. Ang Lee v Hulkovi či Robert Lepáge v Odvrácené straně měsíce). Navíc za pomoci záměrně nerealistických efektů utváří surreálnou atmosféru, v níž se bortí rozdíl mezi hrůzným a veselým. A tato směsice je opravdu opojná. ()

Galerie (59)

Reklama

Reklama