(J)elita ze střídačky

„Čo sú zač? Kukuričné deti?“ Robiť komédie o šikanovaní (jedna tu už bola, spomínate? VEĽKÝ POSTRACH s Rickom Moranisom a Tomom Arnoldom.) je asi taký "dobrý" nápad, ako o znásilnení. Našťastie, tento bláznivý kúsok z produkcie Adama Sandlera a v réžii Sandlerovho kamaráta Dennisa Dugana (VEĽKÝ TATO), je skôr o športových nemehlách, než školskej šikane. Hoci film nemá dobrý spád, zopár hrubozrnných vtipov by vás (snáď) rozosmiať mohlo (pri rozprávaní VEĽMI pľujúci chlapec). Potešia aj vtipné postavy (12-ročný Carlos, precitlivený agarofobik), drsné dialógy („Ukážem ti, aký som šéf.“ –„A čomu šéfuješ? Sračkám?“) a skupina brutálne výrazných komikov (Jon Lovitz, Rob Schneider, Jon Heder). Má to síce od všetkého niečo (od „šprťáckej“ série z 80. rokov cez ĽADOVO OSTRÝCH, VYBÍJANEJ, NAPOLEONA DYNAMITA, „Knight Ridera“ a „Číslo 5/7 žije“ až po „zrážanie schránok“ z PRI MNE STOJ! a sandlerovku ZA MREŽAMI), no na vulgárny oddych vhodné (ak vám za určitých okolností pripadá vtipné, keď niekto niekomu PORIADNE prdne do nosa). (15.03.2010)

Příjemná, úsměvná, ale také trochu úchylná a oplzlá komedie. Musím pochvlit alespoň pro mě vtipné hlášky. Ale na druhou stranu musím uznat, že ten film má opravdu hloupoučký a jednoduchý scénář s koncem, který vám je jasný po 10 minutách, co se na film koukáte. Přesto je v tomhle filmu něco, co vás přinutí se podívat do konce. Koukněte na to a myslím, že pokud máte trochu pochopení, film se vám bude líbit... (03.02.2007)

Je to přesně taková ztřeštěná komedie, která dokonale odpovídá dosavadní Schneiderově kariéře a jaké jsem se obával. Na jednu stranu se jí nedá upřít docela příjemná a pohodová atmosféra a několik momentů, u kterých jsem se musel chtě nechtě hlasitě zasmát. Hlavně postava Jona Lovitze a jeho image zarputilého fanouška Star Wars jsou vynikajícím zpestřením. Ale bohužel záplavu poměrně vydařených a zábavných baseballových sekvencí narušuje až moc trapných a nechutných vtípků, které již klasicky zdobí většinu Duganových filmů. Potenciál nulový, konečný výsledek těsně pod průměrem. (15.02.2012)

Protože mám Roba Schneidera, navzdory tomu, že nikdy nehrál v žádném 'normálním' filmovém kousku, dost rád, jsou (J)elita ze střídačky jedním z filmů, které jsem byl v posledních několika letech schopný zhlédnout znovu. Porušil jsem jednu ze svých zásad a tuhle krátkou, svižnou, ulítlou, ale trefnou komedii jsem si loni v červenci užil znovu, ačkoli třetí šanci ode mě již čekat nemůže. Stále je to pro mě prachprostá Duganovka v Sandlerovském stylu, která mou stále expandující zhlédnutou filmografii neobohatila ničím nezapomenutelným. Jen mi prostě vyplnila volný čas. (29.04.2018)

Šmarjááá, to byla ale kokůtkovina... Marně dumám jestli byla větší blbost tohle nebo o rok dříve natočený žánrově stejný film "Zpátky ve hře" s Martinem Lawrencem. (oba filmy jsem videl v rozmezi dvou dnu tak sorry, že takhle srovnávám) Ale přeci asi jen tamto bylo horší... nevím to jistě, ale myslím že jsem se tady možná jednou, dvakrát zasmál ale myslím, že to byl ten smích typu "no to snad ne!" Nedostatky jako nelogicky chovani postav, predvidatelnost deje ani nestojej za zmínku.. tohle byl prostě špatný film. (18.10.2009)