Vzpomínky

Fajnovka od starého Tonyho, který zřejmě přestal brát nelegální léky a začal se krmit léky na předpis. Washington by mohl říkat jakýkoliv blbosti a já bych mu to baštil, stačí, když nasadí drsňácký kukuč a padám do kolen. Po vizuální stránce je to film takřka bez chybičky, kdy je přesně vidět, v čem se Tony vyžívá. Jakmile dostane možnost na zoomování a brutální střih, tak to servíruje a já se tetelím blahem v sedačce. Škoda, že časový paradox ve filmu působí místy nesmyslně, i když do téhle problematiky nijak nehloubám. Jenže dva dny o tom přemýšlím a prostě mi tam pár věcí neustále hapruje. Ale když pominu tuhle jedinou chybu, tak jsem s výsledkem spokojen. Btw: honička ve dvou časových rovinách je hodně cool a sakra dobře se na to kouká, stejně jako na zbytek filmu, což je po Dominu celkem fajn. (13.12.2006)

|| Scenár: Bill Marsilii, Terry Rossio | Hudba: Harry Gregson-Williams | Produkcia: Jerry Bruckheimer, Ted Elliott, Terry Rossio | Distribúcia: Touchstone Pictures | Štúdio: Scott Free Productions, Jerry Bruckheimer Films | Rozpočet: 75 miliónov $ | Tržby: 180,557,550 $ || Úžasná jazda s žánrovou rôznorodosťou, obrazovou nápaditosťou a svižným tempom. Hrátky s kamerami nemajú chybu. Dej ku koncu stráca dych, no i tak je to príjemný nadpriemer. Denzel je proste špička. (28.05.2011)

Tím, co napíšu, vlastně jen budu opakovat Douglasův komentář. První část, kdy se téměř neřeší, co kdo, kdy a jak změní, a divák je fascinován onou myšlenkou, režisérskými nápady a vychytávkami, je bez výjimky vynikající. Žánrová klišé jsou v první polovině velmi zdařile variována, především automobilová honička je nejlepší a nejoriginálnější jakou jsem ve filmu kdy viděl. Oproti tomu druhá polovina totálně odporuje té první - to, co se film více než hodinu snaží budovat, pohřbí v několika závěrečných desítkách minut (doslova invence přeměněná na klasickou konvenci). Je to velká škoda, protože těch paradoxů (cestování v čase) a logických nesmyslností je v závěru příliš a tento pocit v mnohém předčí jednoznačně pozitivní z úvodní "poloviny". (01.02.2011)

Vřele doporučuji číst jenom těm, kteří to viděli......Celý tenhle film si hraje s problémem cestování v čase a je sympatické, že i samotné postavy (rádoby vědci se svojí cool mašinou Sněhurka) ho ve filmu řeší a přemýšlí, jestli tedy pracuje na bázi osudu či rozvětvení realit. Nakonec se ale bohužel, jak se dalo čekat, rozhodli tvůrci pro paradoxy. A to je hlavní problém, který mám s tímhle filmem. Moje očekávání byla před koncem snímku obrovská, jelikož vše nasvědčovalo tomu, že se vše stane znovu úplně stejně, beze změn, a to by bylo geniální, nebo možná ne geniální, ale minimálně logicky správné a v amerických filmech o cestování v čase nezvyklé. To, že se tak nakonec nestalo, mi celý pohled na Déjà Vu citelně zkazilo, neboť film tím tak ztratil to jediné, čím by se od ostatních snímků s touto tematikou lišil. A neobměkčilo mě ani vyvedené technické zpracování a že je to docela zábava, spíše se mi vybaví naprostá absurdnost celého zařízení jménem Sněhurka a mizerný scénář. (23.01.2008)

Tony Scott se vzdal svých epileptických kamerových onanií, které tak srážely dolů jinak bezvadné ´Domino´ a chopil se scenáře, který se sice tváří originálně, ale už dřívě jsem my diváci měli tu čest, včetně ohýbání papíru při vysvětlování časoprostorového skoku (´Horizont událost´- vzpomínáte?). Někomu může oprávněně připadat celá zápletka děsně praštěná, někomu nemusí ladit nesourodé spojení kriminálky a čistokrevné sci-fi, každopádně Scott natočil v pohodě stravitelnou jednohubku, na kterou se hezky dívá, dobře se při ní chroupou slané tyčinky a z hlavy vyšumí dříve, než řeknete "deja-vu". A škoda, že vzhledem k vývoji děje jediné možné rozřešení jsem si spočítal už půl hodiny před koncem. (09.04.2007)