Vzpomínky

Navzdory názvu, nezažil jsem během sledování ani jedinkrát onen pověstný pocit již jednou viděného. Déjà Vu je nadmíru originální podívanou, na které nejvíce oceňuji její obojetnost. Můžete si lámat hlavu nad všelijakými fyzikálními a jinými paradoxy, ale taky můžete všechny vyvstanuvší otázky hodit za hlavu a jenom si užívat parádně zrežírovaný akční thriller. S tou akcí to sice není tak žhavé jako v jiných Scottových peckách, jeho režie je oproti předchozímu Dominu vůbec velmi umírněná – příběh tu ovšem není jenom proto, že se to tak nějak očekává. Princip zařízení umožňujícího sledovat minulost sice vypadá děsně složitě, ale vše je nám hezky po lopatě, srozumitelně, vysvětleno (Denzelu Washingtonovi ostatně taky) a osobně mi nedělalo problém akceptovat také lehce bizarní romantickou linii, pravděpodobně hlavní příčinu „měkčího“ konce (nad odkazy k 11.9.01 a hurikánu Katrina jsem již však oči přivřít musel). Paula Patton je krásná a Denzel sympaťák, takže chemie mezi nimi funguje i takhle „na dálku“. Déjà Vu není natolik chytrým filmem, jak se místy tváří (aniž by nám cokoliv vnucoval), stále je však dost chytrým na to, aby dokázal naplnit i očekávání náročnějšího diváka. A pokud tohle dokáže film od první do poslední vteřiny zběsile zábavný, je těžké odolat nutkání zařvat radostí (a nemyslím tím zařvat jako zařvat, ale zařvat jako zakřičet). 85% Zajímavé komentáře: Douglas, Lateef, lachim, Indy, ]V[()Rt (17.12.2007)

O tom, že scénář je jedná totální fantasmagorie, se nebudu přít s nikým, ale že nemá Tony Scott v oboru ‚high speed‘ klipařiny konkurenci, mi nevymluví nikdo. Takové vizuální šminky, které s kameramanem Paulem Cameronem maluje, by jim záviděl celý kosmetický průmysl. Děj odsýpá svižně a vědom si své prostoduchosti občas zajde tak daleko, že čekáte, kdy Denzel Washington lišácky mrkne nejenom na kolegy, ale i do kamery na diváka. Jediným problémem se tak může jevit až závěr, ale způsob, jakým duo scénáristů prokličkuje mezi kompromisem, kdy je třeba volit mezi osudovostí a úlitbou divákům lačnícím po jednolitých vyústěních, je vlastně na poklonu. Překroucená a vtipnější variace na Minority Report, která u mě nad Spielbergem na body vyhrává. (26.01.2009)

Původně jsem chtěl napsat, že narozdíl od staršího bráchy, který se čím dál víc ztrácí ve svém filmařském světě (čímž se výsledky jeho práce postupem doby víc a víc vzdalují divákovi), u Tonyho platí, že "Déža ví"...jenže po zprávách o Top Gunu 2 si tím už nejsem moc jistý:) Nicméně faktem zůstává, že Déjà Vu je tradičně "tonyscottovsky" svižně a řízně natočený dejmetomuthriller s poměrně originálně zavariovaným příběhem o cestování v čase. Na jakékoliv logické námitky v případech tohoto fenoménu rezignuji, takže když mi to někdo dobře zahraje a podá zabalené do vkusného obrazu, vidím před sebou příklad toho, jak by mohli vypadat třeba Lovci Dinosaurů (však víte, ti co v nich Ben Kingsley s bílým hárem posílá lidi na safari do pravěku a začne se přitom zgruntu měnit historie), kdyby je dostal do ruky schopný realizační tým a ne banda kreténů. Ano, tvrdím tady, že Déjà Vu je scifárna hodná srovnání s Rayem Bradburym. K tomu je to řemeslně výborně zpracovaný kus filmu. Ale má to háček - i když mi nedělá problém vybavit si lecjakou scénu, byly mi v podstatě jedno, zajímalo mě jenom to, jestli se ty jednotlivé postupně se objevující indicie nakonec seřadí za sebe tak, abych mohl na konci udělat "Jó, dobře vy." A stalo se. Jenže i tak je pro mě Déjà Vu snímkem, který sice někomu doporučím, když se mě zeptá na nějaký inteligentní akční film, ale pokud si mám vybrat, jestli se podívat znova, nebo radši sáhnout pro něco z mé filmotéky, nebo i něco nového, u čeho jsou předpoklady dobré "zábavy", Scottovo dílo i přes svoje shora popsané kvality nevyhraje. Je to sice schizofrenní, ale pro mě osobně to zkrátka vychází všehovšudy na 70%. (28.10.2010)

Nemôžem si pomôcť, proste mám "nového Tonyho Scotta" rovnako rád ako toho starého (Posledný skaut, Pravdivá romanca), ak nie dokonca radšej. Toto je trochu návrat k vizuálnej umiernenosti, ale v okamihu "predstavovania technológie" to Tony opäť rozbalí a začne tučný adrenalín. Naháňanie minulosti s "okuliarmi do uplynulého času" je pre mňa najdravší filmový zážitok od záverečnej naháňačky z Bournovho mýtu. A Denzel Washington sa prediera na post môjho najobľúbenejšieho súčasného herca - tu o čosi menej fraferí a je celkovo usmievavejší a sympatickejší a je to fajn. (28.03.2007)

První dvě třetiny snímku jsou výtečné ve všech ohledech, ovšem čím více se blíží konec tím více je Déja Vu sráženo svým prachmizerným scénářem, který se snaží vás přesvědčit o tom, že je v něm něco více než si myslíte. Námět není zlý, má značný potenciál, dokonce i docela dlouho funguje na výbornou, ale ten konec to značně hatí. Přesto z úvodní myšlenky by mohl být docela dobrý námět na seriál ve stylu CSI. Velká škoda je to o to více, že jinak spolupráce dua Tony Scott-Denzel Washington opět vyšla... Tedy téměř. Tentokrát se Scott zřejmě nadopoval sedativy a ač režie jeho charakteristické znaky bezesporu má, tak oproti posledním počinům se to dá sledovat i bez epileptických záchvatů. Jde to ve stopách technothilleru á la Nepřítel Státu, jen je to více šmrncnuté sci-fi a s téměř nulovým humorem. Rozhodně za podívání stojí ovšem nejlépe by bylo odejít ze sálu v době, kdy je "akce zrušena jako úspěšně vyřešena". Poté by Déja Vu aspirovalo i na mety podstatně vyšší a nezůstal po něm pocit, že tady někdo prováhal velkou šanci. (23.12.2006)