Obsahy(1)
Existencionalistická dráma natočená na motívy divadelnej hry s rovnomenným názvom od slovenského spisovateľa Ivana Bukovčana. Príbeh desiatich zdanlivo náhodne vybraných ľudí umiestnených v pivnici jedného malého mesta počas nacistickej okupácie Slovenska. Pomaly sa začínajú vynárať fakty, vykresľovať charaktery a príbeh začína naberať nebezpečné tempo. (Marys)
(více)Recenze (40)
Filmová výzva Virtuální RETRO KINO uživatele Willy Kufalt. Člověk a jeho pud sebezáchovy ve vleku zešílevších dějin, tváří v tvář zlu, proti kterému je bezmocný. Zachovat si hlavu nebo tvář? A proč ne obojí? Měli losovat, tedy nechat to na náhodě (věřící by řekli na Pánu Bohu). Jednoduché a bez následných výčitek, protože odpovědnost by měl osud či Bůh a hlavně (!) ten německý major, který rozhodl o popravě civilistů. Takže vylosovaného by náckové popravili, devět lidí by přežilo. Ti z „rukojemníků“, kteří měli svědomí, si pak mohli sami před sebou zachovat tvář. Jak? No přece tím, že by se přidali k odboji! Už žádné pasivní čekání na konec války, ale aktivní odpor proti zlu. Čili vykoupení. Místo aby vedli žabomyší hádky, naplano žvanili o potřebě zachovat si lidskou důstojnost a doufali, že se situace „nějak“ vyřeší sama. Což se pohříchu i vyřešila. Nejvíc mi vadilo, že to pro mě nebyli lidé z masa a kostí, ale jen divadelní postavy (byť některé i výborně zahrané), v příhodných chvílích deklamující hluboká moudra. Jak napsal Rozjimatel: „Postavy sa chovajú dosť neprirodzene, zaujímajú čudné pózy a prednášajú patetické prejavy. Priam ukážkovým príkladom je postava Samuela Adamčíka, ktorý raz za čas vyjde z tieňa a strojene prednesie nejakú vznešenú múdrosť.“ Ani ne tak psychologický film se živými postavami, jako spíš úmorné předčítání z Bible a Etického kodexu lidství. Viz nascendi: „U samotného príbehu mi chýbala väčšia autenticita.“ Pětihvězdičkové poselství, bohužel ve výsledku jen za tři. ()
-Největšími nepřáteli Slováků jsou Slováci.- Jak trefné, přičemž lze dosadit nejen Čechy, kteří dokázali za doby soudruhů trumfnout i gestapo, ale jistě, bohužel, i příslušníky jiných národů. Zdánlivě bezvýchodná situace je bezvýchodná do té doby, než se někdo odhodlá k činu. Otázkou zůstává, jaké povahy čin je, každopádně vše se posune určitým směrem. Místo hlobokomyslné recenze stačí jen film doporučit. Díky filmovému kolegovi pornogrind za doporučení. ()
Ode mne je to dnes večer bez připomínek, strhující příběh deseti lidí ve vyhroceném dramatu z 2. světové války.. Herecký ansámbl výborný do jednoho, všichni ve svých rolích přesvědčiví, za zmínku určitě stojí František Dibarbora, Jozef Kroner a moc se mi líbil Jozef Adamovič.. Jedná se o takové to krásně smutné pokoukání, kdy člověku tuhne krev v žilách a hlava šrotí na plné obrátky.. ()
,,Dáva nám možnosť narobiť z ľudí zbabelcov, prašivcov a udavačov. Taký starý recept, ten váš major ho dobre pozná... (...) Človek nemá veľa možností, ale vždy má aspoň jednu možnosť: zostať človekom.“ S dramatem pana Bukovčana jsem se setkal ještě na střední jako student a z celé povinné četby na gymplu byl KOHÚT snad tím nejzajímavějším dílem, které oproti většině zbylých toho dost ve mě zanechalo a působí na mě úderně i v tomto filmovém provedení, které jsem si po letech zopakoval. Zápletce (spočátku částečně záhadného a nejasného) procitnutí skupinky lidí v uzavřeném prostoru se tu dostalo kvalitního zpracování dávno před tím, než ji plně začali využívat (mnohdy až lacině zneužívat) tvůrci horrorového žánru, a precizní vykreslení psychologie všech přítomných postav, s přesným zasazením do kontextu nacistické okupace dodává vyznění na uvěřitelnosti a tím i na silném diváckém zážitku. Když Fischl svěřuje svým rukojmím klíč, všichni se ocitají v závažném morálním dilematu... možnost na výběr s logickou argumentací se snadno probudí i v přihlížejícím divákovi, stejně jako v nejedné postavě: rebelského uprchlíka nikdo nezná, prostitutka není prospěšná pro společnost, starým lidem už moc těch let nezbývá... jenže v každém případě se za volbou oběti skrývá ztráta života, jenž má nenahraditelnou hodnotu. A to se stává v daném okamžiku nejen pohledem přidávajícím na depresi z možného vyústění, ale rovněž vrcholným spouštěčem prověření psychiky a povahy všech zúčastněných, jejichž charaktery se uprostřed krajně hraniční situace odhalí a projeví v plné nahotě bez přetvářky. Film je nejen mistrovsky napsaný a zahraný, ale režisérovi se podařilo rovněž v prostředí ponurého sklepa vykřesat silnou atmosféru, která se táhne celým dramatem až do kýženého rozhodnutí. [95%] ()
Limity tohto filmu do značnej miery určovala už samotná predloha. Výborný námet poskytoval jednak dramatické a tiež aj herecké možnosti pri rozvíjaní komornej drámy. Tie herecké sa vďaka viacerým výborným hercom na čele s Jozefom Kronerom aj naplnili. Ale u samotného príbehu mi chýbala väčšia autenticita. Niekedy som mal pocit, že som v škole, na hodine slovenčiny, kde práve preberáme rozvinuté vety. Ale celkovo film, za ktorý sa nemusíme hanbiť. ()
Reklama