Dr. House

Tvůrci House zvolili podobný přístup jako tvůrci Kriminálky Las Vegas – tedy co díl, to jeden řešený případ, akorát nejde o vraždy nýbrž o neobvyklé nemoci. A na ty je dr. House expert, ne už tak na vztahy k pacientům, potažmo k lidem obecně. Léčení případů typu „mám empétrojku v konečníku“ považuje za urážku svých schopností, k pacientům přistupuje jako k výrobkům, ze kterých je nutné odstranit závadu a příliš úcty nechová ani ke svým spolupracovníkům. Jeho těžce ironický náhled na život dodává seriálu potřebnou šťávu a právě díky němu jen těžko sklouzne k nezáživné rutině. (24.10.2006)

První tři série jedou podle stejné šablony. House hláškuje, kolegové se ho snaží pochopit a jeho pacienti jsou přes počáteční šok většinou rádi, že je léčil právě on. Na konci třetí série tvůrcům došlo, že rozehráli geniální partii, která si zaslouží pokračování. Nespokojili se však s nastavovanou kaší jako ostatní a přišla nutná změna. Ta se projevila v následující sérii, která je podle mě nejlepší. Houseův nový tým, Wilsonova přítelkyně, návštěva CIA, natáčení dokumentu a kadence hlášek, která lehce způsobí kýlu. Zároveň tato série obsahuje i největší perlu celého seriálu. Tou je závěrečný dvojdíl, který byl nejsilnějším seriálovým zážitkem mého života. Další série ještě více sklouzávají do soukromí hlavních postav a v tomto precizním provedení je to pozice, která diváky nikdy neomrzí. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 100%, 5. série: 90%, 6. série: 95%, 7. série: 90%, 8. série: 90%. (27.08.2009)

Necitlivý, sarkastický, nelidský a zároveň dětinský, ale přesto naprosto genální osobnost. House jedná s lidmi jako s odpadem, dělá si z nich legraci, ponižuje je a zaplétá je do svých manipulativních her, ale přesto na jeho stylu uvažování a jednání je cosi k zamyšlení, jeho výsostné držení se racionální logiky je totiž v lecčems inspirující. House není jen černohumorně vtipná odjebávací mašina, myslím, že spoustu lidí by si z něj mohlo vzít příklad a poučit se (samozřejmě jen v něčem a jen někdy)... Genialita hlavní postavy zde navíc slouží jako motor pro podněcování geniality celého seriálu, Dr. House je sofistikované, chytré a fascinující mistrovské dílo. V nejmenším se nezdráhám jej označit jako reprezentativní kus celé serilové tvorby. 10/10 (15.06.2008)

Niekedy by som ho zabila, často mi vadia niektoré klišé (napr. pravidelné momenty inšpirácie počas rozhovoru o ničom alebo to ako večne rozoberajú svoje sexuálne a iné problémy, keď majú vyšetrovať) a občas sa pristihnem, že mám veľkú chuť ľubovoľnej z postáv povedať "Si idiot" a Housovi tiež.... ale je to dobrý seriál :-) (04.12.2009)

Tragikomický životní cynismus a suchý sarkasmus se potkali v jedné osobě geniálně pragmatického doktora, který sice možná na první pohled své pacienty vidí hlavně jako objekty zábavného zkoumání, jenže pod vší tou černohumornou slupkou se ukrývá citově pochroumané, ale v nejniternější podstatě dobrácké srdce. Hugh Laurie se svým charismatickým zjevem neoholeného a pajdavého doktora zaslouženě sbírá všechny pocty a uznání, ale bylo by nefér opomenout zbytek jeho (spolu/proti)hráčů, z nichž nejvíce zaujme Lisa Edelstein, jako ředitelka nemocnice, dr. Lisa už zase se musím za toho šílence oficiálně omlouvat Cuddyová. Koncept dílů bez vzájemnější provázanosti příliš nevadí, ani překvapivě nenudí. Ač jsou některé kvalitativně níž, než je v celkovém průměru zvykem, nelze si tento seriál nezamilovat. Už jenom za tu úžasnou životní filozofii, že „všichni lžou!“. (12.04.2008)