Sépie a velryba

Psychologicka rodinna drama ukazajuca zivot a reakcie dvoch synov po rozchode rodicov, ale aj samotnych rodicov v podani Jeffa Danielsa (Nebezpecna rychlost) alebo Laury Linney (V moci diabla, Prvotny strach). Film ma celkom zaujal, ale chybali mi tam este o nieco dramatickejsie sceny, aby ma film este lepsie vtiahol do deja. Ani kratka minutaz mi nevadila, len na konci som mal pocit, akoby film skoncil v polovici filmu. Kto by to povedal, ze vazny otec rodiny Daniels je ten blaznivy kamarat Jima Carreyho z komedie Blby a blbsi... 04.05.2008 _______ Jeff Daniels - (Bernard Berkman) +++ Laura Linney - (Joan Berkman) +++ Owen Kline - (Frank Berkman) +++ Jesse Eisenberg - (Walt Berkman) +++ William Baldwin - (Ivan) +++ Anna Paquin - (Lili) +++ David Benger - (Carl) +++ Produkcia: Wes Anderson +++ Hudba: Britta Phillips, Dean Wareham +++ (30.04.2008)

Je to civilní, osobní, otevřené a vlastně milé. Jenom jsou všechny čtyři hlavní postavy narušená individua hledající sebe sama v komplikovaném rodinném zmatku, který je obklopuje. Za mě to byli ale sympaťáci a celou dobu mě zajímalo, jak to s nimi dopadne. Celé je to především o silném a uvěřitelném scénáři a několika výborně vypointovaných vtipech. Je to o lidských vztazích, tenisu, masturbaci, velrybách, dětství a taky o tom, že i když jste vaši milovanou píseň nenapsali, ale promlouvá k vašemu srdci opravdu hluboce, tak to o ní vlastně můžete tvrdit. Pohlazení po duši pro ty divnější z nás. (28.08.2016)

Vzorový příklad "smart cinema". Podobné indie komedie na začátku 21. století (možná v reakci na destabilizaci tradičních hodnot po 11. září) začali ve velkém točit američtí nezávislí tvůrci. Jako jeden z prvních díky nim zásluhou ocenění v Sundance a pozitivní kritické odezvy prorazil právě Baumbach (který už nicméně natočil tři filmy v 90. letech). Víceméně epizodické vyprávění, jehož tempo odpovídá emociálním pohnutkám hrdinů, ironický odstup od divných, záměrně nesympatických a sexuálně ne(u)spokojených postav, dysfunkční rodinné vztahy, intelektuální hrdinové, kteří vedou rozhovory o Kafkovi a obdivují francouzskou novou vlnu. Humor je zde o něco sušší a provokativnější než ve filmech Woodyho Allena, oproti němuž si Baumbach také více hraje s různými vizuálními paralelami a symboly, takže film, byť natočený ruční 16mm kamerou, vyniká vrstevnatými kompozicemi s vtipnými detaily v zadním plánu. Oceňuji zejména brutální upřímnost scénáře, který režisér údajně napsal podle vzpomínek na vlastní mládí, ale rozhodně nejde o film, který bych si oblíbil a chtěl se k němu vracet. 70% Zajímavé komentáře: Nick Tow, d-fens (21.04.2008)

Dobré by bylo vyzdvihnout psychologii postav. Ta zajistila autentičnost a také přesah děje do minulosti, což je snad onen hlubší smysl. Na začátku je zápletka s rozchodem rodičů a pak už děj plyne bez jakýchkoli výrazných zvratů až ke konci, který neobsahuje žádnou zřetelnou pointu. Jde o to, že na začátku to celé vypadá jako manželská krize, která rodiče postihla, ale později v průběhu filmu se ukazuje, že se jedná o vztah manželů, který byl téměř od začátku vadný a který neblaze postihl celou rodinu. To lze vyvodit mimo jiné z mimořádného chování dětí a také třeba z (ne)reakcí rodičů. Nikdo například neřešil, že 12-ti letý kluk popíjí alkoholické nápoje. Ze zpětného pohledu je zřejmé, že příběh je vyprávěn z pohledu dětí a to od chvíle, kdy si poprvé všimly nějakého problému a následně objevují problémy i v minulosti. Jedná se o ztrátu iluzí a snahu o vypořádání se s ní. Snímek je velmi chytrý, ale spíše nenápadně. Nevyjádřenou psychologickou minulost postav lze docela dobře domyslet. (06.08.2011)

Cez všetku originalitu, ktorú v sebe má názov, film tú svoju akosi nenachádza. Akoby sa vo všetkým obsahovým viac podobal na tú sépiu. Malý, tvarom nevýrazný, obsahovo jednotvárny. Patrí do kategórie nezávislých, kde si herci viac všímajú a využívajú svoje herecké vlohy, tak aspoň tým to celé zachraňujú a na celkový pomalý, pomerne nudný príbeh (teraz naozaj nechápem nomináciu na scenár) sa dá aspoň pozerať. 60%. (05.12.2007)