Sépie a velryba

Dobré by bylo vyzdvihnout psychologii postav. Ta zajistila autentičnost a také přesah děje do minulosti, což je snad onen hlubší smysl. Na začátku je zápletka s rozchodem rodičů a pak už děj plyne bez jakýchkoli výrazných zvratů až ke konci, který neobsahuje žádnou zřetelnou pointu. Jde o to, že na začátku to celé vypadá jako manželská krize, která rodiče postihla, ale později v průběhu filmu se ukazuje, že se jedná o vztah manželů, který byl téměř od začátku vadný a který neblaze postihl celou rodinu. To lze vyvodit mimo jiné z mimořádného chování dětí a také třeba z (ne)reakcí rodičů. Nikdo například neřešil, že 12-ti letý kluk popíjí alkoholické nápoje. Ze zpětného pohledu je zřejmé, že příběh je vyprávěn z pohledu dětí a to od chvíle, kdy si poprvé všimly nějakého problému a následně objevují problémy i v minulosti. Jedná se o ztrátu iluzí a snahu o vypořádání se s ní. Snímek je velmi chytrý, ale spíše nenápadně. Nevyjádřenou psychologickou minulost postav lze docela dobře domyslet. (06.08.2011)

Já tyhle suchý komedie o intelektuálech v manšestrákách a tvídovejch hadrech nějak nemusim, ale tohle zase až tak špatný nebylo. Docela zajímavý postavy (i když teda dost nesympatický), celkem uvěřitelnej příběh a občas jsem se i něčemu zasmál. Ke konci jsem se začal trochu nudit, ale film je dost krátkej, takže najednou z ničeho nic padly závěrečný titulky. Jak už bývá u těchto intoušsko-nezávislejch filmů zvykem, postrádá to nějakou pointu. Ale na jedno zkouknutí se to dá. (21.01.2014)

Ocenění: Oscar '05 - nominace: původní scénář Zlaté glóby - nominace: film (muzikál/komedie), herec v muzikálu/komedii (J. Daniels), herečka v muzikálu/komedii (L. Linney) Austin Film Critics Association - původní scénář, vedlejší herečka (L. Linney), nejnadějnější filmař (N. Baumach) Gotham Awards - herecký ansámbl Las Palmas Film Festival - herečka (L. Linney) Los Angeles Film Critics Association Awards - scénář National Board of Review - původní scénář National Society of Film Critics Awards - scénář New York Film Critics Circle Awards - scénář Satellite Awards - vedlejší herečka v dramatu (L. Linney) FF Sundance - režisérská cena Toronto Film Critics Association Awards - herečka (L. Linney), scénář. Režie a scénář : Noah Baumbach. Kamera : Robert D. Yeoman. Hudba : Britta Phillips a Dean Wareham. Jeden háže vinu na druhého a nikdo nechce vzít zodpovědnost na sebe...... (05.08.2011)

Ani v najmenšom nezdieľam nadšenie svojich hodnotiacich kolegov. Už úvodná scéna rodinného tenisového zápasu (obrazová metafora toho, kto bude s kým a proti komu hrať v priebehu filmu) mi pripadala lacná a schematická - a tento pocit ma málokedy opustil celých ďalších 80 minút. Z dialógov celý čas šuští papier, údajná realistickosť a civilnosť postáv mi skôr zaváňala topornosťou a ďalšia VEĽKÁ metafora s krádežou pesničky Pink Floyd (akože neschopnosť postáv žiť svoj život autenticky) je už vyslovene z rodu trápnych. Najtrápnejšou je ale postava Bernarda, ktorého "literátsky" jazyk by aj v paródii na pseudointelektuálov pôsobil prepísknuto. Veru, miestami som až neveriacky krútil hlavou. Ten film je totiž natočený rovnako nepodarene, ako nepodarene žijú svoje životy jeho protagonisti. (04.08.2006)

Pri znalosti zopár neskorších Baumbachových snímok mi prišla Oliheň a veľryba trochu vlažná, matná. Príbeh jednej rodiny, ktorá vám asi nebude príliš sympatická. Otec využíva svojho bohémskeho postavenia vysokoškolského umeleckého pedagóga a nebráni sa fyzickému kontaktu so študentkami, i keď ťažko povedať, prečo je tak populárny a neodolateľne rozhodne nepôsobí. Frustrovaná matka rieši problémy výhradne vyhľadávaním bokoviek a chlapi sa chytajú. Mladší brat je v deji trochu v ústraní, takže najviac určite zaujme Jesse Eisenberg. Ak je to napísané podľa Baumbachových spomienok na život vo vlastnej rodine, tak trochu stratil nadhľad a viac myslel na seba než na divákov. Ústredná metafora je už v názve a ak by sa vám nechcelo premýšľať, tak dotyčný "obrázok" je vám naplno ukázaný aj v závere, asi aj v nadživotnej veľkosti. (28.01.2021)