Anděl Páně

Zhliadnutie rozprávky "Anjel Pána" som veľmi dlho odkladal. Premiéru mala v roku 2005. No a ja som si ju pozrel až počas vianočných sviatkov roku 2023. Mal som obavu z toho, že sa bude jednať o nejakú tú zákernú progresívnu, modernú, liberálnu urážku tradičných kresťanských hodnôt. Režisér Jiří Strach to však našťastie pojal v úplne inom duchu. Je to štylizované do klasickej filmovej českej rozprávky, ktorá nenásilným, decentným štýlom zapája do deja biblické postavy, vrátane samotného Pána Boha, ktorého stvárnil Jiří Bartoška. Ivan Trojan bol v hlavnej, titulnej úlohe dokonalý. Avšak Jiří Dvořák ako čert nebol presvedčivý. Ostatní herci pohodovo zvládli svoje role. Keď to zhrniem, tak musím konštatovať, že bolo chybou sa tak dlho vyhýbať tejto celkom príjemnej rozprávke. *** (04.03.2024)

"Já jsem Anděl Páně. Já se smrtelníkama nechci mít nic společnýho." Boží nemehlo anděl Petronel mě bavilo, stejně tak čert Uriáš byl skvělý a Ježíšek hrající si s Jidášem taky. Jenže ono to bylo spíše o hříšných pyšnících, tedy vlastně smrtelních, kteří byli strašně nudní a nikomu z nich jsem nepřál nic dobrého, což asi v pohádce není úplně v pořádku. Ve finále navíc nedošlo na řádné zúčtování se správcem, klíčnicí ani rychtářem, což mne vyloženě otrávilo, neboť pár kopanců do zadku, šimrání bičem na pranýři nebo defenestraci mocných bych si jako zástupce chátry rozhodně užil. (24.12.2016)

Jelikož je Anděl Páně od roku 1996 a svěrákovského Lotranda A Zubejdy první českou pohádkou, na které jsem si opravdu zgustnul (a to platí i v době, kdy tohle píšu, což jsou Vánoce 2010), je mi téměř stydno, ale nemůžu si nezazpívat s dobrými chlapci z Boni Pueri "Vzhlížejme vzhůru, k andělskému kuru..." a neuchechtnout se. Pak už budu moct jen pogratulovat režisérovi k tomu, jak parádně dovedl natočit film pro celou rodinu bez rozdílu vyznání (i bez něj), i přes to, že si Petronel v jedné scéně sedá na polystyrénovou kulisu, která se viditelně kývá, ač jde o hradbu nebeskou, jakož i přes to, že je v jednom z lesních záběrů jasně vidět pletivo kolem lesní školky, no zkrátka i přes to, že to své krásné dílko zdaleka nevypiplal k formální dokonalosti, kterou opěvujeme u současných "výjimečných" českých snímků. Anděl Páně jednoznačně popularizuje křesťanství, a dělá to tak, že jednomu až přijde jako dobrý nápad přehodnotit svůj přístup k tomuto (a tedy i jiným) náboženstvím...jéžiš, mluví ze mě chlast:) No takže asi chápete, že tak mocná propaganda to zase není;) Jednoznačně doporučuji k vidění a nějakému ekonomicky zachytitelnému opatření si kopie tohoto dílka, protože režisérů jako je Jiří Strach máme zoufale málo, a je tedy potřeba dát těm nahoře (odlišným od těch nahoře, o kterých je Anděl Páně) najevo, že podporovat tohoto pána a hledat jemu - co do kvality samozřejmě - podobné je dobrý nápad. No a já si asi taky půjdu hrát s Jidášem, jako Ježíšek podle Lucie Konášové a Jiřího Stracha:) 80% (25.12.2010)

Dvojice domýšlivého anděla Petronela a poťouchlého čerta Uriáše se dokonale strefila do diváckého vkusu. Zvlášť v žánru, který to má u tuzemských diváků sakra obtížné. Česká pohádka je roky v přetěžké krizi, chybí pořádní autoři, páč se nedá furt přehrabovat v Němcové a dalších. Ač se jí scenáristka Lucie Konášová, která napsala velmi slušnou Dobrou čtvrť, nechala lehce inspirovat. Pak už ovšem pracovala na vlastní látce. Příběh je prostý, ovšem originální a plný laskavého humoru. Hoši tam nahoře zlobí, nezbedný anděl musí dolů na zemi, kde má za úkol do Štědrého dne napravit alespoň jednoho hříšníka. Stejně jako nahoře i dole čeká řada zářivých hereckých hvězd, mnohé musel režisér podle všeho prosit na kolenou, ale vyplatilo se, ač si hlavní krajíc logicky ukrajuje znovu totálně přesný Ivan Trojan. Zásadní pochvalu ale zaslouží Jiří Strach, který původně televizní pohádku protlačil do kin, poradil si s malým rozpočtem, dokonale se popasoval s rytmem vyprávění a je velká škoda, že se nenašel nějaký producent, který by látce věřil stejně jako on. Prostě by zmizel ten papundekl a vznikly pořádné kulisy. Každopádně berme, co máme. Ze země vydupaná radost. (23.07.2017)

Po opravdu dlouhé době zase česká filmová (byť původně televizní a všemi atributy to dosvědčující) pohádka, o které jsem schopen říci, že se zařadí do zlatého fondu československých pohádek, reprizujících se cyklicky každý rok v čase okolo Vánoc. Milá pohádková atmosféra, sympatický hlavní hrdina - popleta (vynikající Ivan Trojan, bez něhož by pohádka klesla o mnoho řádů), spousta vtipů a dobrých nápadů, dobrý scénář, roztomile zpodobněné nebe... Škoda jen té očividné televiznosti - hrad pustý a prázdný, dvořané se dají při masových scénách skoro spočítat na prstech jedné ruky a triky ,,televizně" modré. Škoda... (27.04.2007)