Anděl Páně

Toto je můj komentář s pořadovým číslem 1200. Buď jsem letos těch českých pohádek už přesycen, nebo mi prostě tahle pohádka příliš nesedla, každopádně faktem je, že v porovnání s ostatními novodobými českými pohádkami, které jsem letos viděl, mi prostě tahle pohládka přišla jako nemastný a neslaný odvar jiných, mnohem aktraktivnějších a vtipnějších pohádek. Není zde nic vyloženě špatného, jsou zde zajímaví a v případě ústředního zamilovaného páru neznámí herci, je zde atraktivní prostředí Nebe, je zde postava čerta úchvatně ztvárněná Jiřím Dvořákem, zkrátka většina věcí se povedla, ale putování anděla Petronela lidským světem mi přišlo zdlouhavé, nudné a neatraktivní. Když divák hned na začátku pohádky nahlédne do atraktivního nebeského prostředí a najednou se má po zbytek příběhu spokojit s pouhopouhým lidským světem plným zrad, podvodů a loupeží, tak to mi velmi vadilo. Skok z atraktivního prostředí do prostředí každodenního mi zkrátka nevyhovoval a i to je důvod, proč nakonec pohádku vnímám jen jako průměrný film, kterému nakonec uděluji průměrné tři hvězdičky. (31.12.2011)

Mohla to být milá, vánoční pohádka, která by ukázala smysl vánoc, či jaká je křesťanská víra atd. Jenže na můj vkus není vhodná moc pro děti. Je tu dost takového zvláštního násilí či špatného chování jako jsou krádeže či sobectví, které se sem moc nehodilo a tím se z pohádky stává něco temnějšího. Pro příště bych nechal tyhle lidské nešvary stranou a více bych rozvinul pohádkovou stránku. (20.07.2017)

Mírně nadprůměrná pohádka, která se však v důsledku chabé konkurence řadí mezi to nejlepší, co Češi v 21. století na poli pohádek vyplodili. Není to rozhodně klasická pohádka, ale rozhodně je zábavná. Docela se divím, že to zde hodnotilo už kolem 13 000 lidí a já o ní do dnešního dne neměl ani páru. 60% (25.12.2011)

Jelikož je Anděl Páně od roku 1996 a svěrákovského Lotranda A Zubejdy první českou pohádkou, na které jsem si opravdu zgustnul (a to platí i v době, kdy tohle píšu, což jsou Vánoce 2010), je mi téměř stydno, ale nemůžu si nezazpívat s dobrými chlapci z Boni Pueri "Vzhlížejme vzhůru, k andělskému kuru..." a neuchechtnout se. Pak už budu moct jen pogratulovat režisérovi k tomu, jak parádně dovedl natočit film pro celou rodinu bez rozdílu vyznání (i bez něj), i přes to, že si Petronel v jedné scéně sedá na polystyrénovou kulisu, která se viditelně kývá, ač jde o hradbu nebeskou, jakož i přes to, že je v jednom z lesních záběrů jasně vidět pletivo kolem lesní školky, no zkrátka i přes to, že to své krásné dílko zdaleka nevypiplal k formální dokonalosti, kterou opěvujeme u současných "výjimečných" českých snímků. Anděl Páně jednoznačně popularizuje křesťanství, a dělá to tak, že jednomu až přijde jako dobrý nápad přehodnotit svůj přístup k tomuto (a tedy i jiným) náboženstvím...jéžiš, mluví ze mě chlast:) No takže asi chápete, že tak mocná propaganda to zase není;) Jednoznačně doporučuji k vidění a nějakému ekonomicky zachytitelnému opatření si kopie tohoto dílka, protože režisérů jako je Jiří Strach máme zoufale málo, a je tedy potřeba dát těm nahoře (odlišným od těch nahoře, o kterých je Anděl Páně) najevo, že podporovat tohoto pána a hledat jemu - co do kvality samozřejmě - podobné je dobrý nápad. No a já si asi taky půjdu hrát s Jidášem, jako Ježíšek podle Lucie Konášové a Jiřího Stracha:) 80% (25.12.2010)

Zábavně pojaté nebe, kde každou chvíli pobaví nějaká hláška, některá scéna (nebeská brána, Maria cepující pánaboha) nebo detail (Ježíškův ručník) a Bartoška taky nemá chybu. Dole na zemi už to taková sláva není. Většinou je to všechno slušně rozehráno, ale velmi záhy začne klopýtat. Ať už je to nevěrohodný motiv lásky, který vaří z vody, nebo napravení hraběte, kterému stačí půl hodiny v šatlavě a jablko. Potrestání zla je taky odbyto jen tak na půl slova. Ale přes všechny výtky a lacině televizní vzhled i zpracování, s triky, které ze všeho nejvíc připomínají klasické televizní pohádky z osmdesátých let, to bylo nakonec příjemné, milé a na pohádku i zábavné. (01.07.2012)