Anděl Páně

Musím uznat, že mě to opravdu překvapilo. Nikdy jsem to neviděla, resp. nedokoukala z toho důvodu, že ze začátku to vypadá naprosto otřesně. Prostředí nebe není vůbec koukatelné. Nicméně dnes jsem si řekla, že když každý tak vychvaluje druhý díl, tak to nemůže být přece tak hrozné. A ono není. Naopak je to hezké, vtipné a člověk se nenudí. (28.04.2017)

Projekt, kterému jsem fandil. A v čele neskutečný Ivan Trojan, sypající hlášky po desítkách. Nejzdatněji mu sekunduje Bůh s vykouřeným basem Jiřího Bartošky a Dvořákův pozitivní čert. Škoda, že když na plátně nikdo z nich není, tempo jako by zadrhlo na místě. Přesto potěší celkově milé vyznění filmu, spousta cameo roliček a Jiří Strach za kamerou, chrlící v gradujícím finále nápady a jeden nebeský glos za druhým. (22.03.2006)

Jirko, ty lišáku :-) Konečně jsem prohlédl, co všechno se dá ve tvé pohádce najít. V průběhu sledování mě napadla tři slova charakterizující tvé dílko: (1) milý - celý film je velmi milý, mírumilovný, rozpustile hravý (včetně roztomilého nešiky Petronela). Inteligentní křesťanský humor pochopí snad i nevěřící. (2) mentorský - pohádka poučuje, ale v tom dobrém slova smyslu, protože je to jeden ze smyslů pohádek. Pohádky v sobě často ukrývají vysokou teologii a moudrost. I tady se ti, Jirko, povedlo vsunout do děje jasné a konkrétní poučení, aniž by to působilo lacině. Což je veliké plus. Je vidět, že pohádku točil filmař, který věří tomu, co točí. A do třetice (3) pohádkový - konečně pohádková pohádka! A to přece něco znamená - v porovnání s jinými současnými pohádkami. A třešnička na dortu je čert v podání Jiřího Dvořáka, bravo. Ten mi konečně spravil chuť po Troškově "malým, ale šikovným..." (30.12.2014)

Mírně nadprůměrná pohádka, která se však v důsledku chabé konkurence řadí mezi to nejlepší, co Češi v 21. století na poli pohádek vyplodili. Není to rozhodně klasická pohádka, ale rozhodně je zábavná. Docela se divím, že to zde hodnotilo už kolem 13 000 lidí a já o ní do dnešního dne neměl ani páru. 60% (25.12.2011)

Skládám poklonu Jiřímu Strachovi, který v pozemské části předvedl to, co schází většině českých filmů poslední doby (kromě scénáře) - totiž kvalitní filmové řemeslo. Jeho vizuální cítění (a řekla bych slabost pro historické reálie) by měli páni z Kavčích hor využít častěji a on sám by měl mít ambice natočit film přímo pro kina. Jirka Dvořák je prostě ďábel! (25.12.2006)