Režie:
Peter WatkinsScénář:
Peter WatkinsHudba:
Anders KoppelHrají:
Alexander Gruszynski, Ole Dupont, Camilla Skousen, Gertie Jung, Børge Christiansen, Helle Bo, Allan Mortensen, Flemming Jørgensen, Lotte Wæver, Mette FuglRecenze (3)
Dystopická ukázka Dánska ve stálém riziku zabřednutí do policejního násilí a vojenského převratu. Velká stávka pracujících, kteří odmítají stavět lodě a ponorky nesoucí atomové zbraně a konference, která určí budoucí přítomnost jaderných zbraní v Evropě....Film, kde se diskutuje, mluví a cvičně střílí. ()
FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 3: DÁNSKO: Peter Watkins, na jehož tvorbě mě asi nejvíc fascinuje to, jak pomalu každý svůj film točil v jiné krajině (včetně produkce), obohatil tentokrát svou dystopickou vizí i dánskou kinematografii. Jeho ponášení dystopické fikce na styl seriózního (pseudo)dokumentu mi ovšem málokdy plně sedne a přestože v poslední půlhodině se Watkinsovi daří zvyšovat údernost sdělení sugestivním hudebním podkresem i mnoha záběry na protesty a brutální policejní zásahy, Watkinsův styl zůstává až příliš prost emocí a napětí na to, aby jeho film ve mě vyvolal déle trvající zásah. Netuším, nakolik Watkins svůj styl využíval za účelem mystifikace diváka, kterému v dobovém kontextu nemuselo dojít, že jde jen o fikci, a mohl tak sledovaným záběrům snadno uvěřit. Ovšem sledování Večerní krajiny po tolika letech od vzniku s vědomím, že všechny spravodajsky laděné i schválně amatérské záběry politické stávky, protestů a brutálních zásahů tvoří stylizovanou fikci, provázel v mém případě spíše dojem rozvláčnosti a politické upovídanosti, než dojem silného sdělení. Uznávám, že stále se tu včetně politického a televizního zákulisí cosi děje, tím pádem snímek dokázal zůstat pro mě navzdory přepálené délce poutavý až do konce, akorát u témat terorismu a násilí ve společnosti bych svůj dojem očekával více silný, než jen „poutavý“, zajímavý a častěji i vlažný. Z režisérovy tvorby mi tenhle dánský snímek sedl značně víc, než švédští Gladiátoři, ačkoliv nejraději z Watkinsovy tvorby vzpomínám nadále na britské Privilegium, i díky atraktivnímu a nikoliv tak depresivnímu tématu zákulisní dráhy úspěšného zpěváka. (Z dánských sci-fi obecně pak na šedesátkového Muže, který si vymyslel život.) [65%] ()
ocenenia : MFF Moskva 1977 - Nominácia na 1. cenu ()