The Alamo
Režie:
John WayneScénář:
James Edward GrantKamera:
William H. ClothierHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
John Wayne, Richard Widmark, Laurence Harvey, Frankie Avalon, Patrick Wayne, Linda Cristal, Joan O'Brien, Chill Wills, Joseph Calleia, Ken Curtis (více)Obsahy(2)
O pevnosti, která se stala symbolem vzdoru. O obráncích, kteří se stali symboly hrdinství... Je rok 1836 a sedmi tisícová mexická armáda pod vedením generála Santa Anny pochoduje na sever přes území Texasu. V cestě jim stojí bývalá misie a nyní nouzová pevnost Alamo v San Antoniu, kterou nařídil americký generál Houston (R. Boone) bránit, a zdržet tak nepřítele, dokud se mu nepodaří sestavit bojeschopné vojsko. Obranou polorozpadlé pevnosti pověřil plukovníka Williama Travise (L. Harvey), jenž má po svém boku také velitele dobrovolníků Jima Bowieho (R. Widmark) a bývalého kongresmana opředeného legendami Davyho Croketta (J. Wayne). Před Alamem se za pár dnů začnou formovat mexické pluky, posily stále nepřicházejí a napětí uvnitř pevnosti se stupňuje. Konflikty vznikají hlavně mezi tvrdošíjným Travisem, který se snaží zoufale držet obránce pohromadě i za cenu lží, a Bowiem, který Travisovo velení nehodlá respektovat. Roztržky však musejí jít stranou. Santa Annův úder se blíží a osamocená dvoustovka mužů se bude muset postavit tváří v tvář mnohonásobné přesile, aby získala drahocenný čas pro Houstona… John Wayne se zajímal o zfilmování slavné bitvy o Alamo již od roku 1945 ještě pod hlavičkou studia Republic Pictures, ale svůj vysnění válečný western se mu podařilo dokončit až se svou vlastní společnosti Batjack v koprodukci s United Artists v roce 1960. Sám se navíc chopil režie a zainvestoval projekt jedním a půl milionem dolarů z osobních zdrojů. Snímek se se svým konečným rozpočtem dvanácti milionů dolarů zařadil ke kolosálním produkcím té doby jako Spartakus (1960, taktéž 12 milionů), Ben-Hur (1959, 15 milionů) či Pád říše římské (1964, 16 milionů). S dvacetimilionovými tržbami se jistě nestal propadákem, ale v poměru k rozpočtu ani výrazným kasovním trhákem. Do již tak vysoké ceny filmu se započítala i částka za stavbu autentické repliky původní pevnosti s celou vesnicí, kterou trvalo vybudovat dva roky. Ta se ale následně stala hojně vyhledávanou filmařskou lokací pro více než stovku dalších projektů, nejčastěji westernů jako Dva jeli spolu (1961), Bandolero! (1962) nebo minisérii Osamělá holubice (1988). (Česká televize)
(více)Recenze (68)
David Bowie A Džimi Cricket v akci. Kucí si zalezli do kláštera a moc se jim tam líbilo, takže je nevyhnala ani méšická prezident Svatá Anna. Po dobrém, tedy. Zpupně se mu vysmáli ze zídky, čímž bylo zaděláno na příběh, nad kterým si kdejaký americký patriot tříská hada dodneška. A Mexikány od té doby už nikdo nikdy nebral vážně.... Film je plný patosu, nabubřelých proslovů a čepic z přejetých bobrů, ovšem coby ,,klasiku" si to klidně dejte bez váhání. ()
Dramatický příběh z roku 1836 o 180 obráncích staré španělské misie poblíž San Antonia, kteří se několik dní dokázali bránit sedmitisícové přesile mexické armády, má v americké historii asi podobný význam jako v té naší bitva na Vítkově. John Wayne jej použil, aby (poněkud barvotiskově a plakátově) demonstroval svoje konzervativní politické přesvědčení („Republic is one of those words…“). Přesto je film natočen zručně, nechybějí mu napínavé okamžiky, dobré herecké výkony a skvělá hudba D. Tiomkina (The Green Leaves of Summer). K jeho finančnímu neúspěchu (stál přes 6,5 mil. dolarů) přispěla hlavně negativní kampaň těch, kteří Waynovi nemohli zapomenout podporu tzv. „hollywoodských černých listin“ z éry mccarthyismu. ()
Adelante! Arriba! Tak tohle je pravá waynovka, už proto. že si ji režíroval sám mistr, podle svýho naturelu a podle svýho gusta. Ale proč se jeho mementum stalo právě Alamo? Proč se nedržel oblíbeného tématu "singing cowboy, dancing horse"? William Travis má jiný punc než George Armstrong Custer, i když oba skončili stejně. Likvidační války proti Indiánům v roce 1960 už nebyly oblíbené ani v USA - Mexičané nechávají odjet ženy a děti do bezpečí, zatímco skalp 14 leté Indiánky byl nejdražší (počítaly se i skalpy dětí, které mohla mít). Navíc je tu je spousta polopravd, už třeba: Antonio López de Santa Anna není jenom generálem Santa Anna (jak je to ve filmu), ale také prezidentem Mexika. Pohrobek má pravdu, když v první větě své recenze píše, že si J.W. splnil svůj věčný (spíš bych řekl velký) sen. Má ale i pravdu v poslední větě, že se americko-mexická "válka" (správně v uvozovkách) musela nějak ospravedlnit. ()
Výborný velkofilm Johna Waynea. Zajímavý a dobře zpracovaný příběh, špičkový herci (Widmark exceleje, ostatní nezaostávají), skvělá kamera, velice dobrá hudba. Dlouhá stopáž v kombinaci s pomalým tempem filmu neubližuje. Zkrátka klasika žánru a perfektní westernově-válečný velkofilm. Remake z roku 2004 se Waynovo snímku zdaleka nevyrovná, ale také není nejhorší. ()
Parta vzbouřených amerických vidláků trousících filozofické proslovy o životě, lásce a Bohu na počkání, John Wayne nosící kožešinovou čepici, i když je padesát ve stínu, nesympatický velitel pevnosti a k tomu mnohatisícová mexická armáda, proti níž zjevně nikdo nemá šanci. Díky za Widmarka, díky němu jsem to dokoukal. Ale první hodina byla ještě docela fajn. Ale mrzí mě vynechání scén, kdy Mexičani nervují Amíky hraním Degüella. Asi si to Wayne užil už předtím v Rio Bravo a nechtěl tu s tím zdržovat. ()
Reklama