Zvíře z hvězd (S14E01)

1. speciál nebyl vůbec špatný, jistá vlna nostalgie hrála svoji roli. Tennantovu tvorbu sleduji dlouhodobě i mimo Doctora Who a musím říct, že ten herec je momentálně asi na vrcholu výkonu. I když pominu nostalgické pocity, mám pocit, že do své postavy vnáší ještě víc energie než při své hlavní sérii a na to se nedá říct nic negativního. Je prostě radost se na něj dívat. Catherine Tate neměla moc prostoru se projevit v 1. díle jako v původní sérii, ale to asi ještě přijde. Klasická zápletka Russell T. Daviese, nějaká ta invaze, nová TARDIS, která je mimochodem gigantická i z hlediska reálných rozměrů ve studiu, nějaké to deus ex-machina ke konci. V tomto směru si nemám rovněž na co stěžovat. Jedinou a velikou výtku mám vůči "woke" kultuře? Vím, že dost lidí kolem toho brečí, že to v Doctor Who seriálu nikdy nebylo... Ano, bylo, v docela dost velké míře, dost toho bylo dokonce v původních sériích R.T. Daviese a Tennanta. S tím jsem nikdy neměl problém, protože to bylo v běžné míře, nikdo mi to necpal a vlastně jsem si to moc ani neuvědomoval, protože herci do toho pasovali, seriál byl zábavný a mě ani nenapadlo tohle brát jako negativum. Ovšem v tomto speciálu toho bylo... příliš. Scénka s "binárním/nebinárním" rozlišením a vzpomínkami Pána času byla i na mě dost velké sousto. Postava na vozíku v příběhu taky prakticky vypadá, že tam je jenom proto, aby tam "byl někdo na vozíku", což prostě v původních Tennantových sériích takhle nefungovalo. Nebyly tam postavy jen pro vyplnění nějakých kvót. Obecně si ale myslím, že speciál schytává až moc velký hate jednak od lidí, co tento seriál ani nesledují (bůh ví proč, asi protože to je najednou na Disney+) a také od lidí, kteří si pamatují jen to co chtějí. Doctor Who byl z hlediska předvídatelnosti vždy jednodušší a i složité zápletky nebyly zas tak složité, spíš se tam snažilo hrát na nějaký neznámý element, kterého se divák stejně nemohl dopátrat, protože tam vždy přišel nějaký náhodný zvrat. Deus ex-machina mechanismus fungovala za R.T.D. prakticky po většinu času a nikdo z fanoušků si na to nikdy nestěžoval, opět, někteří s tím mají najednou problém, což je zarážející. Ten seriál běží 60 let, jestli od toho někdo čeká, že se dramaticky změní, ke všemu za pár epizod, asi sleduje špatný seriál. Rozhodně dobrý speciál, dobrým směrem se vydali, jen by mohli ubrat na té korektnosti a rovnosti, bije to do očí a nedává to smysl. Rozhodně ale čekám na opětovné zjevení Bernarda Cribbinse jako Wilfa, i když herec bohužel loni zemřel, prý stihli s ním nějaké scénky natočit a má to být jeho poslední role. (30.11.2023)

Meep je asi nejlepší ze tří Tennantových dílů, je to sice zběsilá plyšová fraška, ale otevřeně přiznaná, nechybí nic, co k seriálu odjakživa patří a navíc máme bonus – chvilkový návrat / konečně pořádné rozloučení s Tennantovým Doktorem. Snahu o jakés takés narovnání otázek genderu kvituji s povděkem. A Meep je vážně dokonalá krysa :) (15.12.2023)

Nádherně silly, Doctor a Donna vklouzli do svých rolí dokonale jako by od jejich posledního dílu neuplynul ani týden, a přitom je ta epizoda i dobře dramaticky vystavěná - za hodinku se tu stihne představit spousta postav, rozjet zábavný příběh, i na staré fanoušky mrkat zběsilou rychlostí. V tom jsem si vyloženě rochnil.   S výtkama k inkluzivitě souhlasím jen napůl - jsou tu cringe momenty kdy už na to tlačí trochu moc (scéna s pronouns a hlavně to finální "girl-power" vyřešení Donniny Metacrisis), ale naopak některé věci tam sedí velmi dobře: - Bondovský vozejček je sranda, a když voják začne mlít něco o bezbariérovém přístupu, tak ho ta holka sama hned odpálkuje, to je dost fér přístup, a celé mi to přišlo jako veselá parafráze na Daleky (příště by ten vozík mohl levitovat  ). - No a hlavně vysvětlení non-binarity té postavy, to je přece úplně skvělé, výborně to vychází z příběhu a funguje tady jako dobrý zvrat, kdy ty postavy najednou pochopí proč jejich životy byly takové. (27.11.2023)

Once upon a Time Lord. Patřím k menšině, která si užila Chibnallovu éru a která zbožňovala předchozí regeneraci, ale nebudu lhát. Stačí prvních pět minut, první poťouchlý dialog a mám pocit, že je rok 2008 a seriál právě prožívá svoje když ne nejlepší, tak alespoň nejemocionálnější období. Vykulená dvojka Tennant-Tate je pokladem, jehož nalezení se kdysi zasloužilo o nejráznější nárůst fanouškovské základny a jejich návrat je jako balzám na duši. Strach o to, aby atmosféra byla tak silná a zároveň praštěná jako kdysi je podpořen nevědomím, kam se vesmírné dobrodružství může vrtnout, kolik dramatu si bude chtít staronový tvůrce Davies na úvod dovolit a jak moc bude riskovat pošlapání vlastního odkazu. A samozřejmě se, světě div se, komentuje i gender a sexualita. Autorem je Russell T. Davies. Člověk, který vymyslel Jacka Harknesse a celý Torchwood. Pokud vám pořád nic nenaskakuje, zaspali jste svůj vlastní fandom, gratuluji. Ale škoda kroutit hlavou, balanc tady vyšel na jedničku, a jakmile hlavní hrdina poprvé dramaticky zahuláká, jsem doma. Mírumilovná rodinnost, překvapivý zvrat naroubovaný šikovně na roky zapomenutou mytologii a slovní přestřelky, při kterých se nelze než odevzdaně uculovat. (15.05.2024)

Ach jo...kdyby mi před rokem někdo řekl, že Doctor Who ještě někdy dokáže být takový, jako býval za dob Tennanta a Smitha, vysmál bych se mu. Celá Chibnallova éra se vlekla jako tejden před výplatou a svojí impotencí téměř zabila celou značku. A pak se do hry vrátí stará parta v čele se scénáristickým géniem své doby, Davisem, a je z toho nostalgická bomba, která funguje ve všech směrech. Nadhodnocuji, ale je to proto, že Davis během jedné epizody napravil všechno, co Chibnall napáchal během 3 sérií. 8,5/10 (25.11.2023)