Překonat sám tisíce mil

Vedle artove akcnich vizualnich masterpiecu typu Hero si Yimou Zhang cas od casu natoci nejaky ten minimalisticky osobni kousek a vetsinou je o co stat. The Road Home bylo napr. tak genialni, ze se tomu divim dodnes. Od Riding Alone jsem tedy cekal podobne pusobivy zazitek a nedockal jsem se, nebo alespon ne zcela. Oneman show tvrdohlave emocionalniho Kena Takakury sice funguje, Cinske prostredi take zklame malokdy a napr. finalni skalovity kanon byl uchvatny. Diky prekladum a China vs. Japan tendencim to melo spravny Lost In Translation feeling a bylo to podobne originalni, jinak ale Zhang nebyl po celou dobu schopen nejak vyrazneji zautocit. Postradalo to silnejsi sceny, prekladove pasaze se zacaly opakovat a vubec to cim dal vic brousilo do repetitivni sfery. Bez toho fakana na konci bych se take klidne obesel. Dobra, ale spis jen odpocinkova Zhangova pauza, pri ktere sbiral sily a dech na jeho dalsi klenot - Kletba Zlateho Kvetu. 6/10 (18.10.2009)

Minimalisticke, no zaroven velmi hlboke a obsiahle. Minimalisticke herectvom a pribehom, obsiahle vizualnou nadherou, emociami a detailmi. Tak ako pri No one less, drviva vacsina hereckeho osadenstva je zlozena z amaterov. Hlavna postava, Ken Takakura, je uz naopak skutocny herecky veteran. Gou-ichi (Takakura) prichadza do neznameho prostredia, medzi ludi hovorciacich neznamou recou. A aj ked toho moc nenahovori a jeho herecky prejav je zlozeny len z jemnych mimickych giest, posobi skutocne uveritelne a z jeho mlkvej tvare sa da vycitat naozaj skutocne siroka skala pocitov. Prave tato mlkva tvar je to, co je stredobodom pozornosti kamery po cely film (taky japonsky Bill Murray). Naproti tomu tu mame mnozstvo prostych vidieckych obyvatelov stvarnenych amatermi, ktory akoby vypadli z dokumentarneho filmu o chudobnej dedinke v Cine. Nehraju, proste su prirodzeny a pre Takakuru su hlavne kulisou. A tieto dva faktory sa krasne doplnaju. Takamurov minimalizmus ostatnych nehercov neprebija a naopak realisticke a velmi prirodzene prostredie dava jeho vykonu este vacsiu silu a hlbku. A tie nadherne, dychvyrazajuce scenerie tomu vsetkemu dodavaju este vacsiu krasu. Osamelost hlavneho hrdinu a jeho cestu, ktora nieje len exotickym vyletom, ale aj cestou duchovnou, som vdaka tymto posobivym obrazom naozaj prezival. Stotoznit sa z hrdinom tohto filmu je naozaj jednoduche a vdaka reziserovmu pristupu a citu, medzi hrdinom a divakom vznika naozaj silne puto. Jeho cestu som zi uzil takmer ako on. Tak ako tu nadhernu exkurziu do cinskej krajiny a kultury, tak aj jeho cestu duchovnu. (9/10) (22.06.2008)

Moc hezká, ale zároveň dost tichá cesta vykoupením svého života. Táta se celý život nebaví se synem, už vlastně ani neví proč. Když je syn na smrtelné posteli, rozhodne se splnit jeden z jeho snů a vydá se na cestu do Číny. Krajina nádherná, lidi zvláštní, ale sví, brutální jazyková bariéra a příběh, který toho moc neřekne, ale zároveň uzavře jednu životní cestu. Nevím proč, ale přijde mi, že Čína točí nejpoetičtější filmy a k tomu perfektně využívá jejich přírodní scenérie. A i na tomto filmu je to krásně znát. (13.07.2014)

Složité bývají cesty za klidem vlastní duše. Ač Yimou nešetří záběry (příliš) krásné čínské přírody, hrdina musí svést především vnější, citový souboj nad sebou samým, takže se občas zastaví a zasněně kouká do krajiny. Nenapadá mě, co zásadního tomuto pozvolnému putování vytknout. Jde o takové neškodné, neurážející a politicky korektní rozjímání nad lidmi, jejich vzájemnými vztahy a nad pozvolným zánikem tradic, potažmo tradičních (mezi)lidských hodnot. Jestli máte dostatek času a náladu na něco pěkného, sentimentálního, na něco bez zbytečného křiku a bez zbytečných střihů – tak prosím. 70% Zajímavé komentáře: kitano, Brandon (01.04.2010)

Znova som sa nechal zmiasť názvon a plagátom. Myslel som, že pôjde o nejakú dobrodružnosť naprieč divočinou, prekonávajúc kruté nástrahy tisícmíľovej púte (obashy totiž zo zásady nečítam) :). Takže som prebiehajúcu drámu prijal trošku vlažnejšie a preto ma spočiatku aj dosť nudil. Postupom času ma však skustočne chytila za srdce, jednoduchá úprimnosť a nenápadná monumentálnosť sa krásne dopĺňajú. Jazyková bariéra nebola vo filme problém, vyriešená šikovne. Herecky som tiež nemal problém, len ako vravím, po očakávaní to bolo trošku nudné a nakoniec ani nie tak emotívne, či záverovo skvelé. 70%. (19.02.2008)