Anna a vlci

Dráma sa tu mieša občas až s bláznivou komédiou. Zo začiatku hádate, ktorý že je ten erotoman a máte pocit, že ním musia byť všetci traja bratia. Situácia sa ale rýchlo ukáže v pravom svetle. Kto z troch bratov z toho vyjde najhoršie, uvidíte na konci a myslím, že aj určité odstupňovanie ich šialenosti hovorí o hierarchii záverečnej hrôzy, akých je schopná cirkev, armáda a nadržaný mačo. Samozrejme symbolicky. Na Anne a vlkoch je chvályhodné, že ju ani nemusíte čítať ako synekdochu španielskej spoločnosti a aj tak vám veľa ponúkne. Možno to ale chcelo ešte trochu viac bláznivej babičky! (03.05.2016)

Vzhľadom na ultra vyhranené povahové rysy tých troch bratov, ich symbolika vztiahnutá na spoločnosť a štát bola viac-menej jasná. No predsa len to chcelo aj nejaký záživnejší príbeh k tomu, iba trilkovanie cvrčkov, všadeprítomný piesok a horúčava na výborný film nestačia, aj keď atmosféru to dokázalo navodiť pomerne slušnú. Väčšina ľudí tu píše o šokujúcom závere, no ten sa podľa môjho názoru na základe jednania tých troch pánov dal čakať už veľmi dlho, takže žiaden šok. Vlastne by mi to ani inak nedalo žiaden zmysel. Lepší priemer. 65/100 (14.12.2018)

Metafora na španělskou diktaturu mi unikla, zato jsem však viděl zdařilé karikatury tří mužských archetypů. Všichni tři bratři jsou jen parodií toho, čím touží být. Překážkou jim jsou hluboce zakořeněné komplexy, jež se snaží pokrytecky zakrýt, ty však postupně vyplavou na povrch a jsou kompenzovány různými formami agrese vůči Anně. Saura si se svými hrdiny pohrál a vytvořil vskutku nezáviděníhodné postavy. Rádobymacho bez autority, milovník bez charismatu, či pokrytecký duchovní jsou propracování do hloubky, do níž pronikáme, díky režisérem vytvořeným symbolům. Marná touha pro autoritě ,například, je skvěle ilustrována sbírkou uniforem. Dějiště, izolované sídlo uprostřed ničeho, navíc vytváří až mystickou surrealistickou atmosféru. Jedná se o zdařilé dílo, není to však tak strhující zážitek, abych mohl dát plý počet. (27.04.2009)

Jeden z nejpůsobivějších snímků Carlose Saury a zároveň vynikající herecký výkon Geraldine Chaplin. Výchozí situace i pochmurný závěr evokují o dekádu starší "Deník komorné" Luise Buňuela". PS: Vydání tohoto titulu v Levných knihách je bezesporu záslužný počin, méně už provedení obalu, který stačí otočit a vyústění celého dramatu je tu shrnuto několika fotografiemi v celé své pochmurné kráse. Není divu, že je potom někdo z diváků zklamán odhadnutelností konce příběhu (viz Achabův komentář). Chcete-li se nechat překvapit, nedívejte se na rub obálky. (01.08.2007)

Napisem to takto : Mylujem europsku kinematografiu a toto bol moj prvy Carlos Saura /videl som to este na Gympli/. Bez znalosti zakladnych rysov a problematiky rezimu Francisca Franca y Bahamonde /4. december 1892 - 20. november 1975/ sa divakovi neoplati pustat sa do pozerania filmu. Osobne sa v problematike vyznam, a tak som si film krasne uzil. A podla mna jeden z najlepsich Saurovych filmov. 100 % (06.12.2014)