Krajina přílivu

Bizarně geniální záležitost. Myslím, že Tideland ocení jen lidé, kteří disponují jednak obrovskou dávkou fantazie a jednak smysl pro vnímání pravé skutečnosti, protože právě tahle ambivalence je očima naší protagonistky hlavním tématem filmu. Po celou dobu jsem sledoval stejně tak úžasnou pohádkovou šou na pozadí zvrácené skutečnosti, něco, co jsem opravdu ještě nikdy dřív nesledoval. Až do konce jsem jen zíral, a to hodně zaníceným způsobem. (10.02.2008)

Psychofilm od Gilliama. Nic neobvyklého, nic převratného. Vyschízované od začátku do konce, ale rozhodně dokáže zaujmout. Jen mi na něm vadí jedna dost zásadní věc a to taková, o které mluví snad každý uživatel ve zdejších komentářích, že po takové třetině filmu film samotný upadne do neskutečného stereotypu a příběh se vlastně bude odvíjet od ničeho nikam, až nakonec se něco stane, ale to už bude konec a já začnu přemýšlet nad tím, co jsem to viděl za šílenou zběsilost. Krajina přílivu je film, na který jsem se chystal dlouhou dobu, ale také jsem po shlédnutí pochopil, že Gilliam není režisér pro moje partie. Jako mám rád originální filmy, a tenhle bezesporu originální je, ale když se do toho opřou s průměrným příběhem, a opravdu zvláštním provedení, který si užije snad zkoksovanej člověk, nebo naprosto vyhulený mozek, tak rozhodně nemám šanci užít si to podobně. Pár plusů si ale film určitě zaslouží vyvýšit, a to jsou dvě jména. Jeff Bridges a malá milá Jodelle Ferland. To je opravdu zázrak. Vždyť většinu času ve filmu táhne pouze ona. Ještě se chcete podívat na film, ve kterém 2/3 filmu uvidíte dětskou představivost zničeného života? Věřím že jo. Tohle se totiž skutečně často nevidí. (15.11.2008)

Jsem naprosto šokován, nemohu se s tím smířit - a nesmířím se s tím. Nejsem velký znalec Terryho Gilliama, toto je teprve čtvrtý snímek, co jsem od něj viděl, avšak předem říkám, že se neřadím mezi jeho odpůrce: Imaginárium Dr. Parnasse se mi líbilo a z 12 opic a Krále rybáře jsem byl vyloženě nadšený. Avšak co mělo být toto, to možná neví i sám režisér Gilliam. Ani takovýhle námět, který je mimochodem nosný, se nemusí podat stylem, který působí, že se tvůrce filmu zbláznil, zhulil či oboje. Nechápu ani všeobecnou chválu na adresu Jodelle Ferland - pravda, byla lepší a méně křečovitě teatrální než většina hereckého ansámblu, avšak její výkon byl zcela průměrný, málo zajímavý a především její brebentění s hlavami panenek bylo nesympatické až otravné. Film je nudný a nepřesvědčivý, jedinou skutečně věrohodně a nesmírně kvalitně odvedenou práci předvedl geniálně zfetovaný Jeff Bridges, který opět dostal roli, se kterou by se nikdo takto popasovat nedokázal. Bohužel je to první film s ním, který se mi nelíbil, navíc nemá velký prostor. Každopádně nebýt něj, dám maximálně jednu hvězdičku a tento rozčilující film vypnu po pár minutách - nebo ho spíše vůbec nezapínám... (12.09.2012)

´Alenka v říši divů´ na tripu. Po čase možná trochu monotónní, ale nemohu si pomoct, mě to pojímání okolního světa skrze fantazijní představy malé holky bavilo, rád jsem vyrážel s jejími "kamarádkami" panenkami (respektive jejich hlavami) na průzkum terénu, s mentálně postiženým Lukem s potěšením plaval v moři vysokých stébel trávy a padal do králičí nory. A chápu, proč si Terry vybral zrovna Cullinovu novelu, to byl materiál pro jeho nespoutanou imaginaci a hravost jako stvořený. Gilliam je po menší přestávce zpátky ve formě a né že ne..... (31.07.2006)

Pokud chcete zažít něco jako velice intenzivní bad trip, pusťte si Krajinu přílivu. Je to totiž film veskrze hnusný a odpudivý a to snad v každé scéně. Opravdu se budete těšit až tahlé hrůzná fantasmagorie skončí. Jenomže by bylo nefér film jednoduše shodit, protože mám dojem, že film je přesně takový, jaký ho měl Terry Gilliam mít. Po ryze komerční (a hlavně nepovedené) Kletbě bratří Grimmů, chtěl udělat něco jako pravý opak a to se mu fakt povedlo. Navíc ze všeho toho hnusu, který z filmu číší je cítit skutečný záměr nehladit diváka po srsti, ale naopak vymáchat ho v depresi. A kdo říká že umění jen něco, co je krásné a líbivé? Důležitý je jeho efekt. A Krajina přílivu mě zasáhla obrovskou vlnou negativní, ale přeci jen nějaké, energie. Nejvíce podobný Gilliamův film je Strach a Hnus v Las Vegas, ale zde šel režisér snad ještě dál. Jak se říká hranice mezi genialitou a šílenstvím je mnohdy nepatrná a zde ji snad Gilliam překročil, ale i přesto jaké se všechno zdá zcestné v závěru film dá smysl. Nejspíš už Krajinu nikdy nebudu chtít vidět znovu, protože je to opravdu těžce stravitelná záležitost. (23.11.2011)