Spojenec

Na INSIDE MANa sa veľmi dobre pozerá a to nie len vďaka hudbe ktorá upúta od začiatku. Sledovať prepadnutie banky je predsa zaujímavý námet ktorý snáď nikdy neomrzí. Je to odľahčené a tak ako Owen tak aj Washington tu predvádzajú svoje typické zabehnuté „som ťažko nad vecou a som pri tom frajer“ postavy. Problém je možno v tom že tušíme ako to skončí a i keď to skončí inak ako sme tušili je to len ďalší pozrieš a zabudneš film. Od Spike Leea dnes po skvelej THE 25TH HOUR čakáme predsa len niečo viac než len dobre odvedený Hollywood. (16.11.2008)

"Máme neznámý počet podezřelých, neznámý počet rukojmích, banku a asi milion diváků." Přepadené banky obvykle nevyhledávám, ale loupežník Dalton Russell mi přinesl tolik zábavy a stylu, že jsem se do banky Manhattan Trust musel několikrát vrátit. A týpek, který hodlá z banky po loupeži v klídku odejít hlavním vchodem, mě vždycky dost bavil. Stejně tak mě bavili detektivové Frazier a Mitchell i cílevědomá slečna Whiteová. Dostal jsem prostě hromadu zábavy, kterou si nehodlám kazit přemýšlením o tom, jestli přepadením banky, omezováním osobní svobody rukojmích či pouštěním projevů Envera Hodži přece jen nemohl být spáchán alespoň nějaký malý trestný čin. Nemohl a konec přemýšlení. (16.04.2018)

Film naplnil moje očekávání, takže celkem spokojenost. Herecké obsazení bylo vybráno dobře, přestože více sympatický mi byl jen Dafoeův kapitán ve vedlejší roli. Ale tady šlo hlavně o příběh, resp. jeho myšlenku. Způsob loupeže a také konečného rozhřešení se mi líbil mnohem víc než nějaké řešení morální přečinu pana bankéře, přestože se to celé kolem něho točilo. A právě za to, co se dělo v bance a navenek působilo inteligentním scénářem (nezahrnuju už pohnutky jednotlivých postav) + netradiční ale pěknou hudbu (jejíž zařazení právě k tomuto filmu jsem moc nechápal) dávám pěkné 4*. (05.09.2011)

Když vám lupič v bance řekne, že z ní vyjde předními dveřmi, věřte mu.. Heist filmů jsou natočeny mraky, ale jen úzká minorita z nich vás takhle vtáhne do hry. Elegantní forma, chytrý scénář, trefný humor a Leeho vytříbený smysl pro detail, etnickou problematiku a především jeho milovaný New York, asi už navěky trpící syndromem 11.září. V dnešní době je takřka neuvěřitelné, že se v rámci žánru autor spolehnul výhradně na herce pohánějící motor příběhu a akční scény zcela vynechal (když už se jedna objeví, je to vlastně jen vize policejní akce). Povznášející, vidět zase jednou v mainstreamu slovo ostřejší než meč.. Samozřejmě se najdou nesrovnalosti v logice (když se v bance zadržují lidé proti své vůli, je to kriminální čin - ať už se ztratí cokoliv a AK-47 jsou, achtung spoiler, sebeplastovější), nicméně Inside Man patří k tomu druhu zábavy, kterému leccos prominete. Kdybych se někdy rozhodl udělat banku, beru si do týmu postavu C.Owena, klauna Belmonda z Bezva finty a Kalouska. První by vymyslel plán, druhý by se staral o zábavu a třetí by mi poradil, jak s "vydělanými" penězi naložit, aby na mě nikdo nikdy nepřišel.. (04.07.2012)

„Co má větší váhu: Všechny vlaky projíždějící přes Grand Central Station v průběhu roku, nebo stromy poražené k výrobě amerických bankovek? Malá nápověda: Je to chyták“ Pro někoho „jenom“ zábavný heist-movie, pro někoho mnohovrstevnatá sociologická diagnóza současné situace v Americe (ne všichni, kteří vypadají jako potenciálně nebezpeční takoví skutečně jsou). Na první pohled banální příběhovou pavučinu o tom „kdo“, „kdy“, „co“, „proč“ a „jak“ tvoří mnohonásobně pevnější vlákna, než na jaká jsme u podobných filmů zvyklí. Jako nit se celým filmem vine rasová problematika, k jejíž podstatě se Lee propracovává s mnohem větší obratností než třeba tvůrci melodramatického Crash. Důležitá je morální nejednoznačnost všech postav, potažmo veškerého jejich jednání. Může malý zločin překrýt zločin mnohem větší? Jakou váhu mají peníze? V neposlední řadě si film pohrává s žánrovými pravidly, překrucuje je, nebo je zcela obchází a zcela odlišným způsobem přistupuje k tomu, co by měl vědět zločinec, co policista a co divák. Vždy to ovšem činí tak, aby se divák necítil podražen (jako v případě druhého dílu Dannyho parťáků). Výborný scénář plný černého humoru a slovních přestřelek skýtá nejedno překvapení, to hlavní je nám odhaleno na samém začátku (aniž bychom o tom věděli), ta ostatní většinou v pravý okamžik vypointují nějakou vedlejší epizodku (albánský dialog). Psychologické prokreslení postav je přiměřené. Rozsahem největší roli má Denzel Washington, kterému se celkem úspěšně daří nevykrádat sebe samého. Rovněž způsob, jakým Clive Owen přistupuje k dalšímu charismatickému hajzlíkovi zasluhuje obdiv. Pozoruhodná je postava Jodie Fosterové, šedé eminence (příjmení Whiteová nelze brát jinak než jako ironii), která disponuje nebezpečnou mocí v podstatě nad všemi zúčastněnými stranami. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Tom Hardy, Malarkey, Lynn, HoneyBunny (17.02.2007)