Transformers

v doufáme snad všichni. Ale úspěch by byl i to kdyby ji jen udržel

vysoko nasazenou laťku má, ale nebude žiadni problém ju prekonať, miško sa do toho obuje

až moc sci-fi? Si se zbláznil a co jsou potom Star Wars? Tohle byla špička pokračování má nasazenou laťku sakra vysoko

Celkom ma potesili efekty, pekna herecka, az moc sci-fi to bolo, ale pobavilo ma to. Tesim sa na pokracovanie, dufam, ze bude o nieco lepsie.

souboje jsou přehledné, jen se musíš naučit rozeznávat jednotlivé roboty

Transformers jsou zatraceně styloví týpci, film překypuje akcí, vizuálními efekty, a trochou toho klišé. Dlouhá a velmi příjemná podívaná, jen kvůli časté nepřehlednosti soubojů dávám 4*. :)

Neskutečná akční svižná jízda. Skvělá hudba, skvělé efekty. Nenáročný film ideální na odreágování. Michael Bay nesklmal a udělal to, co mu jde nejlíp.

Jednim slovem " páááááááni " :) Moc vydařenej film s hudbou od Jablonskeho, který opravdu svému řemeslu rozumí, což sem se i v tomto filmu přesvědčil. takže za mě *****

Asi nějaká chyba, když tohle je přece obsazení pro dvojku...

Jakub Dušek, Iva Bittová, George Bush, Jayne Atkinson, Rowan Atkinson? :D

Takže mám body. Díky chlapy :D

Thrawn: pustil jsem si teď ty scény a asi je to fakticky tak, jak říkáš... ten robot, co leze z bazénu má nohy podobné nejvíc Ironhideovi... takže máš recht

Optimus to v tom bazénu být nemoh, protože jak se schovával před tou rodinou, tak se pak hned změnil v jejich GMC Topkick, Jazze sem pak vždycky chápal tak, že spadl na stadion a dolezl k tý autoprodejně, která byla někde poblíž nebo se stadionem přímo spojená. Prime pak jde poznat tak, že na něj byl kladen největší důraz, resp. nejvíc záběrů - transformace z toho modulu, zdrhání po poli, až se nakonec dostal k dálnici a naskenoval ten náklaďák.

Do parku to zapíchl Jazz (když vyleze z toho pouzdra, všimněte si, jak vypadá jeho protoforma - když pak seskakuje u toho autosalónu, je to ten samý robot, posléze se okopíruje do Pontiaca)... Optimus Prime spadl do bazénu (na imdb bylo docela dost dlouho v poznámkách, že tam malá holčička, co se ptá: Are you the Tooth Fairy?? mluví k Primeovi - bylo to uvedeno v závorce)... Ratchet dopadl evidentně za bar, protože odsud vyjela H2 a zbývá Ironhide, či-li stadión... takhle jsem to vydedukoval já, podle čeho myslíte, že je to jinak??

Ale ne má to dobře, i když by se dalo polemmizovat, jestli to byl park, kam to Optimus zapích.

Tony.cs: nee, správně je jenom Ratchet...

tak jo: Stadion - Jazz, Park - Optimus Prime, Bazén - Ironhide, Vedle nočního baru - Ratchet

Začíná to tu připomínat spolek přátel Derridy. Generátor postmoderních textů na vás. Zkuste to taky: http://www.elsewhere.org/pomo/

Otázka pro znalce filmu Transformers: Když Autoboti přilétali na Zemi, kde přistáli jednotliví transformeři?? (spojte správně dvojice):
Optimus Prime, Ironhide, Ratchet, Jazz
stadión, park, bazén, vedle nočního baru

Brygmi: Dakujem...pobavilo nemalo (kupim ti ziletky) :-)
Shadwell: Ktori su ti styria nejväcsi filmoví teoretici na databazi?

Safra, že by "Transformers" byly až tak podnětný film?

Megatrona na vás!! Tyhle příspěvky, ze kterých nevím hlavu ani patu, si nechte do lavic filmových škol... :)

Artran, jo, ty jsi se na to vlastně onehdy ptal. Jenže ona podvědomá aktivita byla v 90. letech nahrazena kognitivní větví vycházející z vědomých operací diváka dle materiálního behaviorismu, neboli stimul (podmět) -->> reakce (participace). Ale dobrá, už toho nechme, jak říká Che.

Shadwell: Ne, ona je to kritika tzv. Great theories, které mají v popisu práce vysvětlit vše. Jenže právě Kristin Thompsonová tento přístup v této stati kritizuje (zcela legitimně). Zatímco ty nabídneš pouhé "popuzuje mě", tak právě kritici těchto teorií nabízejí argumenty podporující význam teorií krátkého dosahu. A psal jsi už té Kristin? Tady to opravdu není podnětné. A vraťme se k Transformers.

Che, ten text Thompsonové o předem vytvořených metodách se dá prokazatelně aplikovat na jakoukoliv teorii, nebo ty snad tvrdíš, že prvně vznikl neoformalismus a až poté čočky do kamery a nasvěcování scény? Však celý ten odstavec není ničím jiným než blahodárnou sebereflexivní kritikou o úskalích interpretace a roubování všemožných "čtení" na film, včetně onoho slavného vyprávění + stylu; vždyť právě to /!!/ je ona redukovaná komplexnost, kdy se sice teorie zeštíhlí, aby jen nehoblovala hrany, ale zdaleka pak nepostihuje vše, co by měla. Psychoanalýzu nelze vyloučit ani z produkce filmu, ani z jeho percepce divákem, a tudíž ani z filmových analýz, protože každý člověk jí je ovlivněn a /pod/vědomě dle ní motivuje své činy. Myslíš, že Thompsonovou ještě nikdy žádný tvůrce nevyplísnil s tím, že v jeho díle vidí to, co tam není, a co tam je, vykládá pomýleně? Taky proto si teoretici vymysleli blábol o "mrtvém autorovi", čímž dosáhli privilegia neomezené gesce nad dílem. Závěr z toho je ten, že ani čistě analytické a vyfiltrované výklady umění nejsou 100% legitimní, a opravdu mě popuzují filmoví kritici, kteří exaktně dekonstruují film na elementární částice a bezostyšně je zkoumají, jako nějací fyzici nebo snad biologové, prohlížeje si prvoka.

Omlouvám se za zbytečně dlouhý a otravný příspěvek, ale Shadwell si koledoval.

Šašku: "Kritik samozřejmě mohl použít analýzu nějakého filmu jako test dané metody, aby ji vyzkoušel a popřípadě pozměnil. Ale v analýzách napsaných přibližně v uplynulých patnácti letech výběr filmu příliš často jednoduše slouží k potvrzení metody. To, že můžeme aplikovat psychoanalytické čtení na filmy jako Rozdvojená duše a Vertigo, nás sotva může překvapit. Ale může se psychoanalytická metoda stejně tak zabývat Velkou vlakovou loupeží nebo Zpíváním v dešti? Zde se setkáváme s druhým problémem taktiky povinné metody. Předem vytvořené, aplikované jednoduše k demonstrativním účelům, často vedou k redukování komplexnosti filmu. Protože metoda existuje před výběrem filmu a před procesem analýzy, musejí být předpoklady natolik široké, aby se hodily na každý film. Aby se každý film mohl přizpůsobit metodě potom ho musíme určitým způsobem považovat za "stejný", a široké předpoklady metody budou směřovat k zahlazení rozdílů. Pokud každý film jednoduše předvádí oidipovské drama, potom se naše analýzy začnou neodvratně podobat jedna druhé."

THOMPSONOVÁ, Kristin. Neoformalistická filmová analýza. Iluminace: 1998. Ročník 10, č. 1.

Chceš s tím polemizovat, ale prosím. Obrať se raději přímo na Kristin. Tady by to nebylo podnětné, ostatně jako celá tvá zdejší účast. kmthomps@wisc.edu

PS: K mému prvnímu příspěvku už nemáš co říct?

Che, jelikož nejsi při debatách ochoten upustit od depersonalizace a egocentrické deratizace textu od autora a Vysokou školou /jak jsem onehdá prokázal/ jen proplouváš, nemá cenu se tím zabývat. Přesto... Možná ti někdo na přednášce tvrdil, že psychoanalýzu vytlačila naratologie a později kognitivismus v průběhu 80. a 90. let, ale to neznamená, že zároveň s tím najedou přestaly ze dne na den platit zásady ega, podvědomí, snů a gestaltismu. Psychoanalýza je nadále naprosto fungující a používaná disciplína, která zůstává významnou součástí nejen lékařství, ale i filmové teorie, minimálně co do feminismu, archetypů a sémiotiky; opravdu není možné zahodit veškerá výchozí dogmata jen proto, že se zrovna páni teoretici rozhodli vyselektovat autorské čtení a jakýsi sub-obor prohlásili za překonaný, aby se k němu za třicet let opět navrátili. Film-studies a newtonovská fyzika není to samé, zvlášť v dnešním světe pluralitních diskurzů.

Psychoanalýza je pro mě něco jako náboženství, spousta "pravd" a žádné důkazy.